(Gal 5,22-23)
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Rád bych dnes pokračoval v tématu biřmování objasněním „vnitřní souvislosti této svátosti s celým zasvěcením do křesťanství“ (Sacrosanctum Concilium, 71).
Před přijetím tohoto duchovního pomazání, které potvrzuje a posiluje milost křtu, jsou biřmovanci povoláni obnovit sliby, které kdysi učinili jejich rodiče a kmotři. Nyní oni sami vyznávají víru církve a jsou připraveni odpovědět „věřím“ na otázky, které jim položí biskup, a zvláště věřit „v Ducha svatého, který je dárcem života a je jim skrze svátost biřmování zvláštním způsobem udělen jako apoštolům v den Letnic“ (Obřad biřmování, 26).
Poněvadž obdržení Ducha svatého vyžaduje srdce usebraná v modlitbě (srov. Sk 1,14), vztáhne po společném ztišení biskup ruce nad biřmovance a prosí Boha, aby jim udělil svého Svatého Ducha Utěšitele. Je pouze jeden Duch (srov. 1 Kor 12,4), ale sestoupením na nás přináší s sebou dary moudrosti, rozumu, rady, síly, poznání, lásky a bázně (srov. Obřad biřmování, č.28-29). Podle proroka Izaiáše (11,2) těchto sedm ctností Ducha sestoupilo na Mesiáše, aby naplňoval svoje poslání. Také svatý Pavel vyjmenovává ovoce Ducha, jimž je „láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost“ (Gal 5,22). Jediný Duch rozdává rozmanité dary, které obohacují jedinou církev; je Autorem různosti, ale současně Stvořitelem jednoty. Duch tak uděluje dary, které se liší, ale zároveň tvoří harmonii, tzn. jednotu veškerého duchovního bohatství, které my křesťané máme.
Podle tradice dosvědčené apoštoly je Duch, který dovršuje milost křtu, udělován vzkládáním rukou (srov. Sk 8,15-17; 19,5-6; Žid 6,2). Aby bylo vylití Ducha pronikajícího ty, kteří jej přijímají, vyjádřeno lépe, bylo k tomuto biblickému gestu záhy přidáno také pomazání vonným olejem, zvaným křižmo (V modlitbě při svěcení křižma se praví: »Proto tě, Bože, prosíme: posvěť a požehnej + tento olej; a přispěj nám silou svého Svatého Ducha i mocí svého Krista. Vždyť podle něho se tento olej k pomazání tvých kněží, králů, proroků a mučedníků nazývá křižmem. [...] Posvěť všechny, kdo budou tímto křižmem pomazáni, zahlaď jejich hříšnost, a ty sám v nich přebývej, aby jejich čistý život vydával vůni líbeznou.« - Svěcení olejů, 22), které se dodnes užívá na Východě i na Západě (srov. Katechismus katolické církve, 1289).
Tento olej – křižmo – je terapeutická i kosmetická látka, která vsáknutím do těla hojí rány a provoní údy. Pro tyto svoje vlastnosti byl přijat biblickou a liturgickou symbolikou jako výraz působení Ducha svatého, který posvěcuje a proniká pokřtěného a zdobí jej charismaty. Svátost se uděluje pomazání křižmem, které koná biskup na čele biřmovance, a pak vzkládáním rukou a pronesením slov: »Přijmi pečeť daru Ducha svatého« (Formulace „dar Ducha svatého“ se vyskytuje v Jan 20,22, Sk 2,38 a 10,45-47). Duch svatý je dar, neviditelně darovaný dar a křižmo jeho viditelnou pečetí.
Biřmovanec, který je vonným olejem poznamenán na čele křížem, přijímá nesmazatelný duchovní otisk, „charakter“, který jej dokonale připodobňuje Kristu a uděluje milost šířit mezi lidmi Jeho „životodárnou vůni“ (2 Kor 2,15).
Vyslechněme svatého Ambrože, který adresuje biřmovancům toto pozvání: „Uvědom si, žes dostal duchovní pečeť [...] a uchovej si to, cos dostal. Bůh Otec tě poznamenal svým znamením. Kristus Pán tě utvrdil a vložil do tvého srdce Ducha jako záruku“ (De mysteriis 7,42; KKC, 1303). Duch je nezasloužený dar, který je třeba vděčně přijmout a dát prostor Jeho nevyčerpatelné tvořivosti. Je to dar, který je třeba starostlivě opatrovat, poddajně s ním spolupracovat, nechat se jako vosk utvářet Jeho žhoucí láskou a „odrážet Ježíše Krista v dnešním světě“ (Gaudete et exsultate, 23).
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Generální audience
odeslat článek
vytisknout článek
