Vatikán.
O společném dědictví víry, které spojuje východní a západní církev napsal Jan Pavel II. ekumenickému patriarchovi z Konstantinopole, Bartoloměji I., v listu, kterým potvrdil předání relikvií dvou východních učitelů církve, sv. Řehoře Naziánského a Jana Chrysostoma.
Relikvie, dosud uchovávané v bazilice sv. Petra, budou předány pravoslavným při ekumenické bohoslužbě v sobotu 27. listopadu. Podle zpráv Papežské rady pro jednotu křesťanů budou uloženy ve dvou křišťálových schránkách obsahujících dva vzácné alabastrové relikviáře.
Řehoř Naziánský byl konstantinopolským arcibiskupem. Pro západní církev je církevním učitelem, na východě je nazýván ?Teologem?. Zemřel roku 390 a byl pohřben nedaleko svého rodiště, Nazianza, v Kapadocii, v dnešním Turecku. Jeho tělesné pozůstatky byl později přeneseny do Konstantinopole. Do Říma podle tradice přinesly jeho relikvie byzantské mnišky sv. Anastázie, které v 8. století utíkaly z Cařihradu před ikonoklasty. Celý středověk byly uctívány v kostele P. Marie na Martově poli. Do ještě rozestavěné nové Vatikánské baziliky dal relikvie sv. Řehoře Naziánského přenést papež Řehoř XIII. 11. června roku 1580. Uloženy byly v oltáři právě dokončené kapli, v pravém, severovýchodním rohu michelangelovského ochozu, zvané Gregoriana. Řehoř Naziánský tak byl ? vedle svatého Petra - prvním světcem oficiálně uctívaným v nové Vatikánské bazilice.
Sv. Jan Chrysostom je považován za největšího kazatele, který kdy hlásal křesťanskou zvěst. Narodil se v Antiochii a zemřel v exilu v Pontu, roku 407. V roce 438 byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do chrámu sv. Apoštolů v Konstantinopoli, kde se tradičně pohřbívali arcibiskupové a císaři. Jeho relikvie se dostaly do Říma po vydrancování Cařihradu křižáky roku 1204. Umístěny byly ve staré vatikánské bazilice a na začátku 17. století je papež Urban VIII. uložil do kaple kanovníků v nové bazilice.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
