Vatikán. Papež František dnes přijal na audienci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jak čteme v oficiálním prohlášení Svatého stolce, srdečné rozhovory potvrdily dobré bilaterální vztahy mezi oběma státy. Hovořilo se rovněž o podílu náboženství na rozvoji společného dobra v zemi se zvláštním důrazem na působení církve. Mezi tématy společného zájmu figurovala ochrana životního prostředí, migrace a multilaterální úsilí o prevenci a řešení konfliktů, zejména ve vztahu k odzbrojení. Rozhovor rovněž dovolil výměnu názorů na některé konfliktní situace, zejména na Blízkém východě a v Africe. Na závěr nechyběla ani společná reflexe ohledně perspektiv evropského projektu, stojí v oficiální tiskové zprávě Svatého stolce.
Francouzského prezidenta doprovázela první dáma Brigitte a dva vládní představitelé, ministr vnitra Gérard Collomb a zahraničí Jean-Yves Le Drain. Hlava francouzského státu přijíždí na návštěvu Vatikánu poprvé. Papež František prozatím Francii nenavštívil, s vyjímkou návštěvy Evropského parlamentu ve Štrasburgu v roce 2014.
Francouzský prezident odpoledne převzal rovněž titul čestného kanovníka kapituly baziliky sv. Jana na Lateránu. Nárok na něj mají všichni nejvyšší představitelé francouzského státu na základě privilegia z roku 1604, kterým Svatý stolec ocenil konverzi francouzského krále Jindřicha IV. ke katolické víře. Na rozdíl od svého bezprostředního předchůdce Françoise Hollanda, Emmanuel Macron tuto poctu přijal. Na francouzském velvyslanectví se pak setkal také z představiteli Komunity Sant´Egidio, která se angažuje v organizaci humanitárních koridorů ze Sýrie do Evropy.
Emmanuel Macron byl sice pokřtěn na vlastní přání ve věku 12 let během studií na jezuitském gymnáziu, později se ovšem prohlašoval za agnostika, věřícího v jakousi blíže neurčenou „formu transcendence“. Během studia filosofie působil jako asistent Paula Ricoeura. Další jeho vzdělání už mělo zřetelně politické zaměření, absolvoval Pařížský institut politických studií a Národní školu administrace (ENA), aby se posléze stal finančním inspektorem a funkcionářem Rothschildovy banky. Jeho cesta do Vatikánu je interpretována jako hledání spojence navzdory rozjitřeným vztahům s novou italskou vládou, zejména pokud jde o otázky migrace. Na druhou stranu je nicméně zřejmé, že Macron již dříve podnikl vstřícné kroky směrem k místní církvi a naznačil vůli zahájit novou éru vztahů po období napětí vyvolaných schválením zákona o homosexuálních manželstvích (2013). V promluvě k Francouzské biskupské konferenci v Collége des Bernardins 9. dubna letošního roku zdůraznil, že chce zhoršené vztahy mezi církví a státem napravit. Za svoji snahu o docenění role církve ve společnosti si vysloužil kritiku horlivých zastánců zákona o odluce státu a církve z roku 1905.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
