VaticanNews.va

   12. 7. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7462
Poslechem z webových stránek.4694
Četbou textů na webových stránkách.7202
Poslechem i četbou.4379


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ježíš není vzorem ustrašenců, ani pouhou obětí

Mozart – možná špatný zednář, leč dobrý katolík

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

28.6.2018 

Autorita v církvi roste schopností prosazovat důstojnost druhého

Homilie papeže na konzistoři 28. června, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

»Učedníci byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš pospíchal (řec. proago je stejné sloveso jako v Mk 16,7, kde Zmrtvýchvstalý říká, že „jde před učedníky“ do Galileje – pozn. pod čarou) před nimi« (Mk 10,32).

Začátek této Markovy paradigmatické pasáže nám vždycky umožní vidět Pána pečujícího o svůj lid pedagogikou, jež nemá obdoby. Ježíš cestou do Jeruzaléma neopomíjí předcházet (primerear) svoje učedníky.

Jeruzalém představuje hodinu velké rozhodnosti a velkých rozhodnutí. Všichni víme, že důležité životní okamžiky dávají promlouvat srdci a odhalují jeho úmysly a napětí. Tyto existenciální křižovatky se nás dotazují a umožňují, aby se vynořily ne vždycky zřejmé otázky a touhy lidského srdce. Vyjevuje to velice prostě a realisticky evangelní úryvek, který jsme právě vyslechli. Tváří v tvář třetí a nejdůraznější předpovědi utrpení evangelista neváhá odhalit určité  tajnosti srdce učedníků: hledání prvních míst, žárlení, závisti, pletichy, uzpůsobení a ujednání; logiku, která nejen podkopává a nahlodává jejich vzájemné vztahy zevnitř, ale navíc je uzavírá a zaplétá do neužitečných a nevalných diskusí. Ježíš se nad tím však nepozastavuje, ale jde kupředu, před nimi (primerea) a důrazně jim říká: »Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem« (Mk 10,43). Tímto postojem se Pán snaží zkoncentrovat pohled a srdce svých učedníků a zamezit tomu, aby v lůně společenství měly místo sterilní a sebevztažné diskuse. Co prospěje získat celý svět, pokud se zkazí nitro? Co prospěje získat celý svět, je-li život stržen dýchavičným pletichařením, které sterilizuje srdce i poslání? Kdosi postřehnul, že tato situace jako by již umožnila nahlédnout palácové intriky i v církevních úřadech.

»Mezi vámi však tomu tak nebude« - Tato Pánova odpověď je především pozváním a přínosem k obnově toho nejlepšího, co je v učednících, aby se nedali zruinovat a spoutat světskými  logikami, které odvracejí zrak od toho, co je důležité. »Mezi vámi však tomu tak nebude« - je hlasem Pána, který zachraňuje společenství, aby se příliš nezahledělo do sebe, ale snažilo se spíše obrátit zrak, zdroje, očekávání a srdce k tomu, co je důležité: k misijnímu poslání.

Takto nás Ježíš učí, že konverze, transformace srdce a reforma církve je a vždycky bude  misionářská, protože předpokládá, že se přestanou vidět a pěstovat vlastní zájmy a začnou se vidět a pěstovat Otcovy zájmy. Konverze z našich hříchů a z našeho sobectví není a nikdy nebude samoúčelná, ale směřuje hlavně k růstu věrnosti a ochoty přijmout poslání. A to takovým způsobem, abychom v hodinu pravdy, zejména v těžkých chvílích svých bratří, byli ochotni a připraveni provázet a přijímat všechny a každého a nestali se dokonalými nárazníky, ať už  zúženými pohledy nebo ještě hůře tím, že bychom mezi sebou diskutovali a přemýšleli o tom, kdo je důležitější. Když zapomínáme na misijní poslání, když ztrácíme ze zřetele konkrétní tvář bratří, omezujeme svůj život na sledování vlastních zájmů a jistot. A tak začíná narůstat zášť, sklíčenost a znechucení. Postupně ubývá prostor pro druhé, pro církevní společenství, pro chudé, pro naslouchání Pánova hlasu. Tak se vytrácí radost a srdce se stává vyprahlým (srov. Evangelii gaudium, 2).

»Mezi vámi však tomu tak nebude  - říká nám Pán - [...] kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech« (Mk 10,43.44). To znamená, že jsme denně voláni zpívat požehnání a velebení. Toto volání nám adresuje Pán, abychom nezapomněli, že autorita v církvi roste schopností prosazovat důstojnost druhého a udělovat pomazání druhému, abychom uzdravovali jeho rány i jeho nezřídka ublíženou naději. Znamená to připomínat, že jsme zde, protože jsme posláni »přinášet chudým radostnou zvěst, vyhlásit zajatým propuštění, slepým navrátit zrak, propustit zdeptané na svobodu a vyhlásit milostivé léto Páně« (Lk 4,18-19).

Drazí bratři kardinálové a neo-kardinálové! Cestou k Jeruzalému Ježíš pospíchá před námi, aby nám znovu připomněl, že jedinou věrohodnou autoritou je ta, která se rodí ze sklánění se k nohám druhých ve službě Kristu. Je to autorita nezapomínání na Ježíše, který dříve než sklonil hlavu na kříži, nebál se sklonit se před učedníky a umýt jim nohy. Toto je nejvyšší vyznamenání, které můžeme obdržet, největší povýšení, kterého se nám může dostat: sloužit Kristu ve věřícím Božím lidu, v hladovém, zapomenutém, vězněném, nemocném, drogově závislém, opuštěném,  v konkrétních lidech s jejich příběhy a nadějemi, očekáváními a zklamáními, utrpeními a ranami. Jenom tak bude mít autorita pastýře příchuť evangelia a nebude »jako znějící kov a zvučící cimbál« (1 Kor  13,1). Nikdo z nás nesmí nad někým pociťovat „nadřazenost“. Nikdo z nás nesmí hledět na druhého shora dolů. Tak můžeme na člověka hledět jedině tehdy, když mu pomáháme vstát.

Chtěl bych si spolu s vámi připomenout duchovní závěť svatého Jana XXIII., který v pokročilém stadiu své cesty mohl napsat: »Narodil jsem se jako chudý, leč poctivým a skromným lidem, a velice mne těší, že umírám chudý, když jsem - podle potřeb a okolností svého jednoduchého a skromného života ve službě chudým a svaté církve, která mne živila - rozdal všechno, co mi, byť v dosti omezené míře, přišlo pod ruku během mého kněžství a biskupství. Zdání zámožnosti nezřídka zastřelo skryté trny dotírající chudoby a bránilo mi rozdávat hojněji, jak bych si přál. Děkuji Hospodinu za tuto milost chudoby, kterou jsem slíbil ve svém mládí, chudoby ducha jako kněz Božského Srdce i reálné chudoby; umožnilo mi to nikdy nic nežádat: ani posty, ani peníze, ani výhody, a to nikdy ani pro sebe, ani pro svoje příbuzné či přátele« (29. dubna 1954).

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
5.10.19 Soucit je podstatná náležitost Ježíšových učedníků
28.6.17 Mějte oči upřené ke skutečnosti, Kříži a Vzkříšení
19.11.16 Virus polarizace a nevraživosti proniká naším myšlením, cítěním a jednáním
14.2.15 Láska roste tam, kde je pokora a něha
22.2.14 Církev vás potřebuje



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
František prosí svatého Benedikta o radost a naději

Hrdinské ctnosti patnáctiletého italského mladíka a další dekrety

Papež se modlí za nemocné kněze z buenoaireských chudinských čtvrtí

Bývalý prezident Evropské centrální banky se stává členem papežské akademie

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

Katedrála Notre Dame bude obnovena bez moderních dodatků

Rodina buduje církev, ale dnes potřebuje pomoc

Nejvyšší soud USA přiznal náboženským institucím právo na výhradu svědomí

Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Virus modlitbu nezastaví - říká arcibiskup Pizzaballa

Druhá vlna epidemie nepřijde, neboť už víme, jak jí čelit

 Nově na webu
Svatý otec: Ježíš není vzorem ustrašenců, ani pouhou obětí

Publicistika: O globálním interdiktu

Publicistika: O mravnosti hry v šachy

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv červenec 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu