Vatikán. Před generální audiencí papež František v salonku auly Pavla VI. pozdravil katolické zákonodárce z celého světa, kteří se do Říma sjeli na každoroční mítink svého sdružení. Mezinárodní síť katolických legislátorů (International Catholic Legislators Network, ICLN) byla jako nezávislá asociace založena před osmi lety, sídlí v rakouském hlavním městem a jejími čestnými patrony jsou vídeňský arcibiskup, kard. Christoph Schönborn, libanonský maronitský patriarcha Bechara Boutros Rai, a britský politik David Alton. Sdružuje členy evropských parlamentů, vládní představitele, odborníky v oblasti práva a další zástupce občanské společnosti, kteří se ve své profesi řídí učením katolické církve. Svatého otce nejprve krátce pozdravil zakladatel a předseda asociace, Christiaan Alting von Geusau, který přiblížil dosavadní činnost sdružení, zaměřenou zejména na právní pomoc pronásledovaným křesťanům. Jak tento otec pěti dětí řekl, díky asistenci právních expertů z mezinárodního sdružení se reálně změnila životní situace mnoha perzekvovaných. Nikoli náhodou si proto asociace katolických zákonodárců za letošní předmět své reflexe zvolila svobodu vyznání a svědomí.
„Toto téma je zásadní a naléhavější než kdy dříve. Druhý Vatikánský koncil mu věnoval jeden z nejdůležitějších dokumentů – Deklaraci o náboženské svobodě Dignitatis humanae ze 7. prosince 1965. V onom dějinném okamžiku koncilní otce znepokojovaly především režimy, které sice ve svých ústavách uznávají svobodu náboženství, ovšem pak občany odrazují od vyznávání jejich víry, čímž ztěžují a ohrožují život náboženských společenství.“
Kromě této situace, která bohužel v některých zemích přetrvává, poznamenal papež František, se tragicky zhoršilo postavení křesťanů a jiných náboženských menšin v oblastech, zasažených fundamentalismem. Šíření a vyhrocování nesnášenlivých, agresívních a násilných postojů vedlo a dodnes vede k diskriminaci, šikanování či skutečnému pronásledování křesťanů, které nikoli pokaždé bývá příslušně stíháno ustavenými orgány.
„Svoboda náboženství a vyznání se dnes musí vyrovnávat se dvěma protikladnými, avšak shodně ohrožujícími ideologiemi – sekularistickým relativismem a náboženským – popravdě řečeno pseudonáboženským – radikalismem. V této souvislosti se omezím na to, abych vás upozornil na jedno reálné nebezpečí, kterým je bojovat proti extrémismu a nesnášenlivosti týmiž extrémismem a nesnášenlivostí, a to i ve slovech a postojích.“
Jako křesťané víme, že naším posláním je za daných dějinných okolností být solí, světlem a kvasem, pokračoval římský biskup. Proto právě lidé, kteří se ujali politického angažmá jako služby obecnému blahu, mohou a musí přispívat k řešení klíčové otázky, kterou je náboženská svoboda.
„Je normální, že se kvůli tomu setkáváte se skrytými či zjevnými formami obstrukcionismu. Křesťanský politik, aniž by sám sebe vnímal či stavěl na odiv jako hrdinu či oběť, je především povolán k tomu, aby jako každý pokřtěný pokorně a odvážně usiloval o důsledné svědectví a navíc aby kompetentně předkládal návrhy zákonů, které by odpovídaly křesťanskému pojímání člověka a společnosti. Přitom by měl stále vyvíjet snahu o spolupráci se všemi lidmi, kteří tyto vize sdílejí.“
připomenul Petrův nástupce katolickým zákonodárcům. Před závěrečným požehnáním papež požehnal ikonu Svaté rodiny, která bude putovat některými evropskými parlamenty v přípravě na budoucí rodinnou pouť katolických legislátorů do Fatimy, kde se chtějí zaměřit na téma rodiny, v níž se podle fatimských zjevení odehraje konečný ďáblův boj.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
