Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Musíme uznat svou hříšnost. Kdo se nenaučil sebeobviňování, nemůže kráčet cestou křesťanského života – kázal dnes papež František v Domu svaté Marty. Od pondělí 3. září se Svatý otec po prázdninové přestávce opět vrátil k ranním liturgiím v kapli své vatikánské rezidence. Ve své dnešní homilii vyšel František z perikopy Lukášova evangelia (Lk 5,1-11) o povolání učedníků a zázračném rybolovu. Jak poznamal, tato epizoda přivádí na mysl rovněž jiný zázračný rybolov, k němuž došlo po Ježíšově vzkříšení a při kterém Pán žádá učedníky o něco k jídlu. V obou těchto případech – poznamenal papež – dochází k „Petrově pomazání“, v prvním případě jako rybáře lidí a v druhém jako pastýře. Ježíš posléze mění Šimonovo jméno na Petr. Spolu se změnou jména - jak si Petr coby „dobrý Izraelita“ dobře uvědomoval - dochází ke změně jeho poslání, připomněl papež František.

Když Šimon viděl sítě, které se množstvím ryb téměř trhaly, padl Ježíšovi k nohám a řekl mu: „Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“

„To je první a rozhodující Petrův krok na cestě učednictví, na cestě Ježíšova učedníka. Obviňuje sebe sama: „Jsem hříšník“. První krok Petra a také první krok každého z nás, pokud chceme kráčet duchovní cestou, Ježíšovou cestou. Pokud chceme sloužit Ježíši a následovat ho, naším prvním krokem musí být sebeobvinění. Bez tohoto obvinění sebe sama není možné kráčet cestou křesťanského života.“

Je tu však určité riziko. Všichni „víme, že jsme hříšníci“, ale pro nikoho není snadné vinit se z konkrétních hříchů. Přivykli jsme říkat: „Jsem hříšník!“, ovšem vyslovujeme to stejným způsobem jako například „jsem člověk“ nebo „jsem italský občan“ – podotýká papež. Obvinit sebe sama však znamená pocítit svou vlastní ubohost, „pocítit svou bídnost“ před Pánem. Pocítit zahanbení! Neodehrává se to ve slovech, nýbrž v srdci, jde totiž o konkrétní zkušenost, jako když Petr říká Ježíšovi, aby se od něho, hříšníka, vzdálil. Pociťoval totiž skutečně svou hříšnost  - a poté zakusil spásu. Spása, kterou přináší Ježíš potřebuje toto upřímné vyznání, není totiž kosmetickou záležitostí, při které pár tahů štětečku pozmění obličej. Proměňuje, avšak, aby mohla vstoupit, je nutné vytvořit pro ni místo skrze upřímné vyznání svých vin. Potom lze zakusit Petrův úžas – kázal papež František.

Prvním krokem k obrácení je tedy sebeobvinění provázené pocitem hanby, po němž nastupuje úžas ze záchrany. Musíme se obrátit, musíme činit pokání – burcoval papež a zároveň vybízel k reflexi nad pokušením obviňovat ty druhé:

„Někteří lidé neustále pomlouvají druhé, obviňují druhé aniž by kdykoliv pomysleli na sebe, zamysleli se, zda se nezpovídají jako papoušci. Neblábolím jen udělal jsem to a ono…? Dotýká se to, co jsem učinil, skutečně mého srdce? Častokrát ne. Jdeš ke zpovědi jako na kosmetiku, trochu se nalíčit, abys vyhlížel pěkně. Spása však nemohla do tvého srdce zcela vstoupit, protože jsi pro ni nevytvořil místo, nebyl jsi schopen obvinit sám sebe.“

V první řadě je tedy nutné naučit se obviňovat sebe a nikoli druhé, pokračoval papež František:

„Znamením toho, že někdo, nějaký křesťan, neumí obvinit sebe, je jeho zběhlost v obviňování druhých, v pomlouvání a rýpání se v životě jiných lidí. To je špatné znamení. Měli bychom se ptát, zda to také neděláme. Klást si tuto otázku, která pomáhá dospět k srdci. Prosme dnes Pána o milost, milost stanout před Ním v úžasu, který přináší jeho přítomnost, o milost konkrétně pocitit svou hříšnost a spolu s Petrem vyslovit: „Odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“

Kázal dnes papež František v kapli Domu sv. Marty.