VaticanNews.va

   16. 11. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5076
Poslechem z webových stránek.3248
Četbou textů na webových stránkách.5118
Poslechem i četbou.3124


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Jakou úctu prokazujeme našim kostelům?

Asia Bibi: Děkuji Bohu za svobodu

Jaký má být biskup?


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

14.10.2018 

Ježíš je radikální. Dává všechno a žádá všechno.

Homilie papeže při kanonizační liturgii 14. října, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Druhé čtení nám řeklo, že „Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč“ (Žid 4,12). Je tomu právě tak: Boží Slovo není jenom soubor pravd nebo povzbudivé duchovní vyprávění, nikoli, je to živé Slovo, které se života dotýká a proměňuje ho. Ježíš, který je živým Slovem Božím, takto osobně promlouvá k našim srdcím.

Evangelium nás zve především na setkání s Pánem podle příkladu »nějakého člověka«, který k němu »přiběhl« (Mk 10,17). S tímto člověkem, jehož jméno text neuvádí, jako by naznačoval, že může představovat každého z nás, se můžeme ztotožnit. Klade Ježíšovi otázku, jak „dostat věčný život“ (srov. v.17). Prosí o život věčný, o plný život. Kdo z nás by jej nechtěl? Všimněme si však, že o něj žádá jako by to byl nějaký majetek, který lze mít, či obdržené vlastnictví, které lze získat vlastními silami. A aby se mu jej dostalo, dodržoval od dětství přikázání, a k dosažení tohoto cíle je ochoten dodržovat i další. Proto se ptá: »Co musím dělat, abych dostal?«.

Ježíšova odpověď jej zaskočí. Pán na něho pohlédl s láskou (v. 21). Ježíš mění perspektivu a přechází od předpisů dodržovaných za účelem získat odměnu k nezištné a naprosté lásce. Onen člověk mluvil v kategoriích poptávky a nabídky, Ježíš navrhuje lásku. Žádá od něho, aby přešel od dodržování zákonů k sebedarování, od starání se o sebepřebývání s Ním. A činí mu „vyhrocenou“ životní nabídku: »Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým [...] Pak přijď a následuj mě« (v.21). Také tobě Ježíš praví: „přijď a následuj mě!“ Přijď, nestůj bez hnutí, protože k přebývání s Ježíšem nestačí nedělat zlo. Následuj mě: nejdi za Ježíšem pouze, když se ti to hodí, nýbrž hledej ho každý den; nespokoj se s dodržováním předpisů, rozdáním pár almužen a recitací nějaké té modlitby. Najdi v Něm Boha, který tě miluje neustále, smysl svého života a sílu k sebedarování.

Ježíš říká: »Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým«. Pán netvoří teorie o chudobě a bohatství, ale jde přímo k životu. Žádá tě, abys nechal všeho, co tíží tvoje srdce, vzdal ses majetku a udělal místo Jemu, jedinému dobru. Nelze doopravdy následovat Ježíše, když jsme obtíženi věcmi. Jestliže srdce překypuje majetkem, nemá místo pro Pána, který se stává jen jednou z věcí. Proto je bohatství nebezpečné a – jak říká Ježíš – dokonce ztěžuje spásu. Nikoli proto, že by Bůh byl přísný, nikoli! Problém je na naší straně: naše přílišné vlastnictví a naše přílišná žádostivost nás dusí, dusí naše srdce a činí neschopnými lásky. Proto svatý Pavel připomíná, že »kořenem všeho zla je láska k penězům« (1 Tim 6,10). Vidíme, že tam, kde jsou peníze středem, není místo pro Boha a není místo ani pro člověka.

Ježíš je radikální. Dává všechno a žádá všechno, dává veškerou lásku a žádá nerozdělené srdce. I dnes se nám dává jako živý Chléb, můžeme mu za to dát výměnou drobty? Tomu, který se stal naším služebníkem, když se kvůli nám vydal až na kříž, nemůžeme odpovědět jen dodržováním nějakého předpisu. Tomu, který nám nabízí život věčný, nemůžeme dát pár volných chvil. Ježíš se nespokojí s nějakou „úrokovou mírou lásky“, nemůžeme Jej mít rádi na dvacet, padesát či šedesát procent. Buď všechno anebo nic.

Drazí bratři a sestry, naše srdce je jako magnet, nechává se přitahovat láskou, avšak může přilnout jen částečně a musí volit: buď bude milovat Boha anebo světské bohatství (srov. Mt 6,24); buď bude žít pro lásku nebo pro sebe (srov. Mk 8,35). Ptejme se, na jaké straně jsme. Ptejme se, v jakém bodě jsme s naší láskou k Bohu. Spokojíme se s nějakým předpisem anebo následujeme Ježíše jako zamilovaní, opravdu ochotní se pro Něho něčeho zříci? Ježíš se ptá každého z nás a nás všech jakožto putující církve: jsme církví, která jenom káže dobrá přikázání anebo církví-nevěstou, která se nechává strhnout láskou k svému Pánu? Následujeme Jej opravdu anebo se vracíme na cesty světa jako onen člověk? Zkrátka, stačí nám Ježíš anebo hledáme světské jistoty? Prosme o milost, abychom uměli z lásky opustit, opustit bohatství, opustit stesk po hlavních rolích a moci, opustit struktury, které již neodpovídají evangelní zvěsti, břemena, která brzdí misijní poslání, a nástrahy, které nás váží k tomuto světu. Neposkočíme-li v lásce kupředu, pak se náš život a naše církev roznemůže „egocentrickým zalíbením“ (Evangelii gaudium, 95), bude vyhledávat radost z pomíjivého potěšení a uzavírat se do sterilního tlachání; a uvelebí se v monotonii křesťanského života, postrádajícího rozmach, kde se trochou narcismu zastírá smutek z nedosaženého naplnění.

Tak tomu bylo u onoho člověka – jak praví evangelium - »odešel zarmoucen« (v.22). Byl zakotven v předpisech a spoustě svého majetku, nedaroval srdce.  A přestože se setkal s Ježíšem, který na něho pohlédl s láskou, zesmutněl a odešel. Smutek je důkaz nenaplněné lásky. Znamení vlažného srdce. Avšak srdce, které je oproštěno od majetku a svobodně miluje Pána, šíří vždycky radost, onu radost, které je dnes velice zapotřebí. Svatý papež Pavel VI. napsal: „V srdci svých úzkostí potřebují naši současníci poznat radost a vnímat její zpěv“ (Gaudete in Domino, I). Ježíš nás dnes zve, abychom se vrátili k pramenům radosti, jimiž je setkání s Ním, odvážná volba risknout následování, chuť něco opustit a vydat se Jeho cestou. Svatí touto cestou šli.

Tak učinil Pavel VI., podle příkladu apoštola, jehož jméno si zvolil. Jako on dal život evangeliu, překročil nové hranice a skrze hlásání a dialog se stal Kristovým svědkem, prorokem extrovertní církve, která se dívá ke vzdáleným a pečuje o chudé. Pavel VI. uprostřed námah a nepochopení horlivě dosvědčoval krásu a radost plynoucí z toho, že následoval Ježíše. Dnes nás znovu vybízí, spolu s koncilem, jehož byl moudrým kormidelníkem, abychom žili podle svého společného povolání: všeobecného povolání ke svatosti. Žádné polovičatosti, nýbrž svatost. Je krásné, že spolu s ním a mezi dalšími dnešními svatými a světicemi, je také mons. Romero, který opustil světské jistoty, dokonce i vlastní bezpečí, aby podle evangelia daroval život, byl nablízku chudým a svému lidu a jeho srdce bylo zmagnetizováno Ježíšem a bratřími. Totéž můžeme říci o Francescovi Spinellim, Vincenzu Romanovi, Marii Katharině Kasperové, Nazarii Ignácii od svaté Terezie od Ježíše a také o našem mladíkovi z Abruzza a Neapole, Nunziovi Sulpriziovi, mladém, odvážném a pokorném světci, který se uměl setkávat s Ježíšem v utrpení, mlčení a sebedarování. Všichni tito svatí v různých kontextech tlumočili svými životy dnešní Slovo, nikoli vlažně či vypočítavě, nýbrž nadšeně riskovali a odevzdávali. Bratři a sestry, kéž nám Pán pomáhá napodobovat jejich příklad.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.11.18 O neokázalém růstu církve
12.11.18 Jaký má být biskup?
9.11.18 Jakou úctu prokazujeme našim kostelům?
8.11.18 Svědectví prolamuje zvyk a dává poznat Boha
6.11.18 Dejme si pozor, abychom neodmítli Pánovo pozvání



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
O neokázalém růstu církve

Petrův nástupce: K invazi ideologických kolonizací dochází i v církvi

František i Benedikt XVI. varují před rozkladem ideje lidských práv

Izraelský prezident navštívil papeže

Kristův náměstek: Bůh nikdy nedementuje Sebe

Papež František: Svatost znamená nechat Boha při díle

Papež jmenoval druhého sekretáře Kongregace pro nauku víry

Zdravotní středisko pro chudé na Svatopetrském náměstí

Výhrada svědomí se vrátila do americké legislativy

Pánova překvapení mohou někdy dezorientovat, ale vyvádějí z uzavřenosti

Papež František navštíví na jaře Maroko

Mons. Semeraro: Římská kurie musí spojovat tradici s novostí

 Nově na webu
Svatý otec: O přikázáních – Nevydáš křivé svědectví

Publicistika: O polském „nacionalismu“

Publicistika: Bombardování Vatikánu před 75 lety bylo zacíleno na rozhlasový vysílač

Rozhovory: V případech pedofilie jsem nikdy neudělil milost,

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv listopad 18
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Starší zprávy >

Náš tip

O teologii manželství

Božím lidem je třeba se stát

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího