Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

19.11.2018 

Papež připomenul albánského národního hrdinu Jiřího Kastriotu Skanderbega

Vatikán. „Athleta Christi“ či „Obránce víry“, jak mu přezdívali římští papežové, anebo také „Drak z Albánie“, jak jej nazýval lid rodné země. Těmito tituly se honosí albánský národní hrdina Jiří Kastriota Skanderbeg (1405-1468), současník našeho Jiřího z Poděbrad, bohužel nepříliš známý za hranicemi své vlasti. Albánci ho naopak považují za nejvýznamnější osobnost svých dějin a za symbol národní soudržnosti, schopný sjednotit generace všech dob nehledě na jejich náboženskou příslušnost.

Není jednoduché v kostce popsat osudy tohoto legendárního šlechtice, který vyrůstal jako rukojmí na drinopolském sultánově dvoře a dokonale si osvojil tamní mravy i víru, aby později využil své znalosti nepřítele a dokázal dočasně vojensky narušit osmanskou nadvládu nad Balkánem. Na konci čtyřicátých let 15. století obsadil původní rodinné državy a zejména pevnost Kruja, která dnes hostí jeho muzeu, čímž zahájil celonárodní protitureckou vzpouru. Skanderbeg zároveň vyhlásil přestup všech Albánců na katolickou víru a svolal jednání domácích šlechticů, ze kterého vzešla tzv. Albánská liga (1444), vojenský spolek na obranu proti Turkům. Za svého života již nestihl uskutečnit sen o vybudování samostatného albánského státu, jemuž kromě Osmanské říše bránily vnitřní potyčky a rozepře se zahraničními spojenci, avšak konstantou celého jeho díla zůstalo křesťanství, a to navzdory výchově v islámském zajetí.

V roce 1968 si Albánie ještě jako komunistický stát připomínala pětisté výročí úmrtí svého národního hrdiny a její zástupce, žijící v diaspoře, tehdy přijal na audienci papež Pavel VI. V souvislosti s letošní připomínkou pěti set padesáti let od smrti Jiřího Kastrioty vyhlásila Albánie „Skanderbegovský rok“, který vyvrcholil dnešním podvečerním setkáním s papežem Františkem. Kromě státních představitelů se jej zúčastnili zástupci různých náboženských vyznání, přítomných na albánském území, a nechyběli také Arberešové, tedy Italoalbánci obývající dnes v zhruba stotisícovém počtu jihoitalské kraje.

„Albánie, země starobylých a slavných dějin, je nedílnou součástí Evropy a svými nejušlechtilejšími a živými tradicemi dokládá původ evropské civilizace. Dnes si připomínáme a slavíme Jiřího Kastriotu Skanderbega, hrdinného syna silného a velkorysého národa, který udatně hájil jeho duchovní hodnoty a křesťanské jméno, až si vysloužil titul „Athleta Christi“. Svými gesty utvářel albánskou národní identitu (...) a tlumočil zásadovou věrnost svobodně přijatým závazkům.“

Pouze málokrát v historii jedinec takto vyhraněně ztělesnil ctnosti celého národa, a to až do té míry, že nelze pochopit albánského ducha, aniž bychom vzali v úvahu Skanderbegovy principy, pokračoval Svatý otec. Toto nerozlučné spojení se vtisklo rovněž do albánské státní vlajky, která nese jeho erb, dvojhlavou orlici na červeném poli, vysvětloval dále. Dodejme, že ještě před sto lety bychom na albánské vlajce našli také vojevůdcovu pověstnou kozí přilbici, dnes uchovávanou ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu. Skanderbeg ještě za svého života dojednal případné vystěhování svých krajanů na italská spojenecká území, aby tak unikli násilné islamizaci. Tato komunita takzvaných Arberešů si uchovala byzantský ritus a sdružuje se kolem dvou eparchií a jednoho územího opatství.

„Po hrdinově smrti a invazi mnozí Albánci raději emigrovali a v hojném počtu se usadili ve střední a jižní Itálii, zejména v Kalábrii a na Sicílii, kde vznikly albánské církevní správní obvody v Lungru, Piana degli Albanesi a Grottaferratě. Díky tomu, že se dnešního setkání účastní skupina Arberešů, tedy Italoalbánců, kteří si po staletí uchovali jazyk a tradice, se v představách můžeme přenést do atmosféry Skanderbegovy Albánie. Potvrzuje se tak, že albánský hrdina zůstává platným pojítkem k udržení plodných vztahů Arberešů s jejich původním krajem.“

Papež nicméně vyzval albánské instituce i občany k obnovenému úsilí o to, aby dnešní mladí Albánci nemuseli volit emigraci a neoslabovali tak rodnou zemi o svou sílu a odborný vklad nezbytné k jejímu lidskému a občanskému rozvoji. Zároveň zdůraznil, že ovzduší vzájemného respektu a důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je drahocenným dobrem Albánie, které dnes nabývá zvláštního významu. Jak totiž výstižně popsal Paško Vasa, albánský spisovatel a diplomat 19. století, „náboženstvím Albánců je albánství“.  

„Pokojné soužití mezi občany, kteří náleží k různým náboženstvím, je konkrétní a průchodná cesta. Navozuje soulad, dává volnou ruku nejlepším tvořivým silám celého národa, přeměňuje pouhou koexistenci ve skutečnou spolupráci a bratrství. Ochota považovat rozdíly za příležitost k dialogu, vzájemné úctě a poznávání, navíc podporuje rozvoj autentické duchovní pouti a stává se příkladem, hodným následování, pokud chceme budovat trvalý mír, založený na respektu k důstojnosti každého člověka.“

Řekl papež František při dnešní audienci pro zástupce albánského národa v rámci „Skanderbegovského roku“.



(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
12.2.21 Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu
30.1.21 Katecheze je ozvěnou Božího slova
30.1.21 Papež promluvil k Římské rotě ohledně anulace církevních sňatků
20.1.21 Papež: Rád vidím sportovní nasazení mladých lidí
21.12.20 Papež: Bůh se stal člověkem, abychom se mohli stát Jeho dětmi



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti