Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   10. 10. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty



O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Rozhovory, tiskovky 

6.2.2019 

Obviňují mne, že se nechávám používat od muslimů, ale i od novinářů

Tisková konference papeže Františka při návratu z Abú Dhábí, 6. 2. 2019

Česká sekce RV

„Byla to cesta příliš krátká, avšak pro mne znamenala velkou zkušenost. Myslím si, že každá cesta je „historická“ a že každý náš den je tu k tomu, abychom psali dějiny všedního dne. Žádné dějiny nejsou malé, každé mají svou velikost a důstojnost. I tehdy, kdy jsou nehezké, skrývají v sobě důstojnost, která vždy může vyjít najevo.“ Těmito slovy zahájil papež František svůj dlouhý rozhovor s novináři, kteří jej doprovázeli na cestě do Emirátů. František se podrobně zastavil u otázky dialogu s muslimy, ale odpověděl také na otázky o Venezuele, včetně Madurova dopisu poslaného do Vatikánu, a vyjádřil se ke zneužívání řeholních sester ze strany duchovních.

 

Město na poušti

Právo na první dotaz má tradičně novinář navštívené země. Imad Atrach (Sky News Arabia) se zeptal, jaké budou bezprostřední výsledky této cesty, a na Františkův dojem ze Spojených arabských emirátů:

Papež: „Viděl jsem moderní zemi, město mne zaujalo. Včetně pořádku, jaký ve městě udržují. Říkal jsem si, jak dokáží zalévat květiny na téhle poušti. Je to moderní země, která přijímá lidi mnoha národností, a je to země, která hledí do budoucna, například pokud jde o vzdělávání dětí. Vychovávají je s pohledem upřeným do budoucnosti. Zaujal mne také problém vody. Chtějí se v blízké budoucnosti pokusit o využití mořské vody a přeměňovat ji na pitnou a podobně také využít vody z vlhkost. Hledají stále nové věci. Slyšel jsem také jak kdosi řekl: nafta jednou nebude stačit a my se připravujeme. Měl jsem dojem, že jde o zemi otevřenou a nikoli uzavřenou. Rovněž pokud jde o náboženskou dimenzi, zažil jsem islám otevřený, dialogický, islám bratrství a míru. Chtěl bych zdůraznit také poslání k míru, které jsem vycítil, navzdory problémům spojeným s válkami probíhajícími v tomto regionu. Velmi na mne zapůsobilo setkání s islámskými učenci z různých míst a různých kultur; bylo to hluboké setkání. Naznačuje rovněž určitou otevřenost této země pro regionální, univerzální a náboženský dialog. Zapůsobilo na mne rovněž samotné mezináboženské sympózium – byl to významný kulturní čin. Jak jsem zmínil také ve své promluvě, významné je to, co v minulém roce udělali pro ochranu dětí na internetu. Pedopornografie je dnes „průmyslem“, který přináší velké zisky a zneužívá dětí. Tato země si to uvědomila. Asi bychom našli také negativní věci… ale děkuji vám za přijetí.“

Přípravy dokumentu trvaly téměř rok

Nour Salman z Emirate News Agency se zeptal, jak bude deklarace o lidském bratrství v budoucnu aplikována a na papežův názor na úmysl Mohammada bin Zajída postavit kostel sv. Františka v mešitě Imáma Ahmada al Tajíba.

Papež: „Dokument byl velmi důkladně propracován a doprovázen modlitbou. Jak vrchní imám a jeho tým, tak i já se svým týmem, jsme se velmi modlili, aby se podařilo sestavit tento dokument. Já totiž vidím v této chvíli pouze jediné veliké nebezpečí a tím je ničení, válka a nenávist mezi námi. Pokud si my věřící nedokážeme podat ruku, obejmout se a políbit - a také modlit - naše víra bude poražena. Tento dokument se odvíjí od víry v Boha, který je Otcem všech a Otcem míru. Odsuzuje veškeré ničení, veškerý terorismus, počínaje prvním terorismem v dějinách, kterým je čin Kainův. Je to dokument, na němž se pracovalo téměř celý rok, byl odesílán z jedné strany na druhou, doprovázen modlitbami… A takto dozrával, tak trochu v utajení, aby se dítě nenarodilo předčasně, aby byl dozrálý.“

Vůle k mírovému procesu v Jemenu

Novinář německých veřejnoprávních médií ARD Jörg Seisselberg se ve své otázce zastavil u okázalého přivítání papeže na půdě Emirátů: „Byl jste přijat s vojenskými poctami, stíhačky po nebi kreslily vatikánské barvy… A já se ptám, jak na to reguje papež František, který přichází s poselstvím míru?“ – ptal se německý novinář. Zajímalo jej také, zda se papež setkal s odezvou na svůj apel na mír v Jemenu, zda jsou naděje na nějaký ohlas a na konkrétní kroky k míru v této zemi.

Papež: „Všechna gesta přivítání považuji za gesta dobré vůle. Každý k nim přistupuje podle svých kulturních zvyklostí. Dostalo se mi ohromného přivítání, dělali první poslední, malé i velké věci, protože vnímali, že návštěva papeže je dobrá věc. Kdosi ji dokonce označil za požehnání… ví Bůh. Chtěli mi dát pocítit, že jsem vítaným hostem. Pokud jde o války, vy jste zmínil jednu z nich. Je těžké činit závěry po dvou dnech a poté, co jsem na toto téma mluvil jen s několika lidmi. Odpovím, že jsem se setkal s dobrou vůlí k zahájení mírových procesů. To bylo společným jmenovatelem rozhovorů ohledně válečných situací.“

Ani milimetr od koncilu

Na otázku tematicky navázal také Domenico Agassi z italského deníku La Stampa. Ptal se na důsledky podepsaného dokumentu pro islámský svět, zejména pro země jako Jemen a Sýrie, ale také na jeho důsledky pro katolíky, vzhledem k tomu, že část z nich papeže obviňuje, že se nechává používat muslimskou stranou.

Papež: „Obviňují mne, že se nechávám používat - ale nejen od muslimů! Ode všech, včetně novinářů! To je riziko podnikání. Jednu věc bych však chtěl říct a jasně zdůraznit: z katolického hlediska se tento dokument nevychýlil ani o milimetr za II. vatikánský koncil. Ani trochu! Dokument byl vypracován v duchu Druhého Vatikánu. Dříve než jsem rozhodl o jeho schválení a podobě, dal jsem ho číst několika teologům a také teologovi Papežského domu, který je dominikán, s celou důkladnou dominikánskou tradicí – tím nemyslím hon na čarodějnice, nýbrž schopnost správně věci rozlišit. A on jej schválil. Pokud se někdo necítí dobře, rozumím tomu, není to věc, která by byla běžně na pořadu dne, a není to krok zpět. Je to krok kupředu, který přichází po šedesáti letech. Koncil se musí rozvíjet. Historici říkají, že k projevení důsledků koncilu v církvi je zapotřebí sta let – takže jsme v půli cesty. Mně se to také stalo! Našel jsem v dokumentu jednu větu, která mne překvapila, a zapochyboval jsem, zda je to přesně takhle. A ukázalo se, že jde o citaci z Koncilu! V islámském světě jsou různé názory, některé radikálnější, jiné nikoli. Na včerejším zasedání rady učenců byl nejméně jeden šíita a mluvil dobře. Jistěže mezi nimi budou rozdílnosti… ale jde o proces a procesy musejí dozrávat - jako květiny, jako ovoce.“

Dokument bude studován, ne vnucován

Další otázku položila Matilde Imberty z Radio France. „Právě jste ukončil návštěvu Emirátů a zanedlouho se vydáte do Maroka. Zdá se nám, že jste se rozhodl mluvit se zcela konkrétními mluvčími islámu. Jde o záměrnou volbu?“ – ptala se francouzská novinářka. Povšimla si také ambiciózních formulací právě podepsaného dokumentu v otázce vzdělání. „Myslíte si, že skutečně může ovlivnit muslimské věřící?“

Papež: „Slyšel jsem některé muslimy mluvit o tom, že by měl být studován na univerzitách, přinejmenším rozhodně na Al-Azhar, a ve školách. Má být studován, nikoli vnucován. Pokud jde o blízkost těchto dvou cest, je tak trochu náhodná. Chtěl jsem se zúčastnit setkání v Marrakéši (Mezivládní konference o migracích v prosinci 2018, pozn. red.), ale vstoupily do toho protokolární záležitosti, nemohl jsem jet na setkání aniž bych oficiálně navštívil stát. Proto jsme návštěvu odložili a nyní se dostala do souvislosti s touto cestou. Na konferenci do Marrakéše jel státní sekretář. Byla to tedy otázka diplomacie a slušnosti. Blízkost termínů nebyla plánována. Ovšem pokud jde o Maroko, kráčím ve stopách sv. Jana Pavla II., který jej navštívil jako první. Bude to příjemná cesta. Dostal jsem pozvání také z dalších arabských zemí. Uvidíme příští rok – ať už já nebo jiný Petr – někdo se tam vydá.“

Žádost o zprostředkovatelskou roli ve Venezuele

Maria Sagrario Ruiz ze španělského rozhlasu (Radio Nacional de España) připomněla dlouhé dějiny vatikánské diplomacie „malých kroků“ a její významnou úlohu vyjednavače mezi stranami konfliktů. V roce 1978 takto Jan Pavel II. dokázal zabránit konfliktu mezi Argentinou a Chile, podotkla španělská novinářka. Její dotaz směřoval na list, který venezuelský prezident Nicolás Maduro odeslal v těchto dnech do Vatikánu, s prosbou, aby se ujal zprostředkovatelské úlohy v dialogu s opozicí. Je Vatikán ochoten tuto roli přijmout?

Papež: „Zprostředkovatelská role mezi Argentinou a Chile byla odvážným činem sv. Jana Pavla II., podařilo se mu předejít válce. Je to věc malých kroků, z nichž posledním je zprostředkování dialogu. Nejprve dochází ke kontaktům, vstřícným krokům, ale tak to chodí nejen ve Vatikánu, ale všude v diplomacii. Tak se dělá diplomacie. Státní sekretariát jistě dokáže vyhodnotit všechny kroky, které lze učinit. Před cestou jsem se dozvěděl, že diplomatickou poštou má přijít Madurův list. Ještě jsem ho nečetl, uvidíme, co lze dělat. Podmínkou zprostředkování je ovšem vůle obou stran, musejí o ně žádat obě strany. Svatý stolec byl ve Venezuele zastoupen v okamžiku dialogu, kterého se účastnil (bývalý španělský premiér) Zapatero a mons. Tscherrig a posléze pokračoval mons. Celli. Avšak hory chtěly rodit a porodily myš, nic z toho nevzešlo. (obrat užívaný v románských jazycích, z latinského: Parturient montes, nascetur ridiculus mus, Horatius, Ars poetica, v. 139, pozn. red.) Přečtu si list a uvidím, co se dá dělat. Podmínkou však je přání obou stran. Já jsem vždy připraven. Když lidé přicházejí za farářem kvůli problémům mezi manželem a manželkou, přijde zpravidla nejdřív jen jeden. Otázka zní: druhá strana si přeje totéž nebo ne? Rovněž pro státy platí, že nejprve je třeba zvážit, zda žádat vstřícné kroky nebo zprostředkování.  – A do Španělska přijedu!“ – dodal na závěr odpovědi španělské novinářce papež František.

Dobrý dojem z muslimských učenců

Setkal jste se s radou muslimských starších, o čem jste mluvili? Dospělo k nim vaše poselství? – ptala se Maria Angeles Aconde z Rome Reports.

Papež: „Tito učenci jsou opravdu moudří. Nejprve promluvil vrchní imám, pak postupně každý z nich - počínaje nejstarším, který mluvil španělsky, protože pochází z Mauritánie, kde se jazyk naučil – až po nejmladšího, který je sekretářem a mluvil sám málo, protože sdělil všechno prostřednictvím videa. Bylo to velmi pěkné. Klíčovým slovem jejich projevu byla moudrost a pak věrnost. Položili důraz na cestu života, v níž tato moudrost narůstá a věrnost se posiluje. Odtud pochází přátelství mezi národy. Jeden z nich byl šíitou, jiní z dalších muslimských prostředí. Mluvili o moudrosti a věrnosti, o cestě, která vede k budování míru, protože mír je dílem moudrosti a věrnosti. Můj dojem byl, že jsem mezi skutečnými mudrci. Tento poradní sbor je pro vrchního imáma garancí … Byl jsem velmi spokojen.“

Sofia Barbarani z vládního anglického deníku Emirátů The National se ptala na dopis holčičky, která přeskočila zábradlí a podala papeži dopis. František přiznal, že zatím dopis nečetl, ale ocenil její odvahu, kterou pak následovala také další dívenka.

Odsouzení terorismu a násilí

Italská novinářka Franca Giansoldati připomněla slova imáma Al Tajíba o „islamofobii“. „Proč nezaznělo nic o „christianofobii“ nebo o pronásledování křesťanů?“ – ptala se vatikanistka italského deníku Il Messaggero.

Papež: „Já jsem o něm mluvil. Sice ne v té samé chvíli, ale často o něm mluvím. Myslím, že dokument se týká spíše jednoty a přátelství. Ovšem ve skutečnosti jsou v něm také slova odsouzení, totiž odsouzení násilností a některých skupin, které se označují za islámské – ačkoli tito učenci tvrdí, že nejde o islám – a pronásledují křesťany. Nezapomenu na jednoho muže z Lesbu a jeho děti. Bylo mu třicet let, plakal a řekl mi: Já jsem muslim, moje žena byla křesťanka. Přišli teroristé z ISIS, uviděli její kříž a vyzvali ji, aby konvertovala. Když odmítla, podřízli jí hrdlo přede mnou. Toto je vezdejší chléb teroristických skupin: ničení člověka. Dokument  proto představuje rozhodné odsouzení tohoto jednání.“

Problém svobody náboženství

Také Ines San Martin z portálu Crux nadnesla téma náboženské svobody. „Mluvíte o náboženské svobodě, o tom, že náboženská svoboda je tématem širším než svoboda kultu. Mohl byste k tomu říci více? Dnes se vracíme ze země známé pro svou toleranci, a přece mnozí katolíci, kteří dnes byli na stadionu, mohli poprvé za svůj pobyt v Emirátech slavit otevřeně svou víru.

Papež: „Každý proces má svůj počátek, své dříve a později, aniž by se zastavil. Zasáhl mne rozhovor s jedním třináctiletým chlapcem, který kdysi přijel do Říma. Řekl mi: „Některé věci, které říkáte mi připadají zajímavé, ale já bych je chtěl vyslovit jako ateista: Co mám dělat jako ateista, abych se stal člověkem míru?“ Odpověděl jsem mu s tím, aby dělal, co cítí, a trochu jsme spolu popovídali. Jeho odvaha se mi líbila. Je ateista, ale hledá dobré – i v tom je jistý proces. Musíme respektovat a doprovázet všechny procesy, ať už jsou jakékoli. Myslím, že toto jsou kroky kupředu.“

Následovat odvážný postup Benedikta XVI. v otázkách zneužívání

Nicole Winfield z agentury Associate Press se zeptala na článek zveřejněný minulý týden v příloze vatikánského deníku Osservatore Romano na téma sexuálního zneužívání zasvěcených žen ze strany duchovních. Jak bude Svatý stolec postupovat v této věci, vyjde nějaký dokument nebo směrnice?

Papež: „Je to tak, je to problém. Týrání žen je problém a troufnu si říci, že lidstvo v tom ještě nedozrálo: žena je považována za člověka „druhé kategorie“. Začněme tedy odtud, jde o kulturní problém, který dospívá až k vraždám žen. Existují země, v nichž týrání žen přerůstá ve vraždy. Ještě než dojdu k odpovědi na vaši konkrétní otázku, chtěl bych zmínit jednu zvláštnost. Prozkoumejte sami, jestli tomu tak je, ale slyšel jsem, že ženské šperky mají počátek v jakési pradávné východní zemi, kde bylo ze zákona možné vyhnat, zapudit ženu. Pokud manžel – nevím zda je to pravda či nikoli – vybídl ženu k odchodu, musela v té chvíli odejít pouze s tím, co měla na sobě. Nesměla si s sebou vzít nic jiného. Proto se začala zdobit šperky ze zlata a drahých kamenů, aby měla majetek, který jí dovolí přežít. Je pravda, že v církvi byli někteří duchovní, kteří tyto věci dělali. V některých regionech více než v jiných. Byli tu kněží a také biskupové, kteří to dělali. A myslím si, že se to děje doposud. Není tomu totiž tak, že ve chvíli, kdy si něčeho povšimneš, všechno ustane. Pokračuje se v tom. Pracujeme nad tímto problémem už dlouho. Suspendovali jsme nejednoho duchovního, poslali jsme je pryč, a také – nevím, zda tento proces už skončil – jsme rozpustili jistou ženskou řeholní kongregaci, která byla s tímto jevem velmi spojena. Jde totiž o zkaženost, korupci. Je třeba učinit více? Ano. Je k tomu vůle? Ano. Je to ovšem proces, který trvá už dlouho. Papež Benedikt měl odvahu udělat v této oblasti mnoho. Vypráví se o tom jeden příběh: papež Benedikt měl všechny důkazy o sexuální a ekonomické korupci v jisté náboženské organizaci. Pokoušel se o tom mluvit, ale v cestě mu stály jisté filtry a nedařilo se mu to. V odhodlání dobrat se pravdy uspořádal nakonec papež zvláštní schůzku a Joseph Ratzinger na ni přišel s celou dokumentací a se všemi důkazy. Když se vrátil, řekl svému sekretáři: Dej to do archivu, zvítězila druhá strana. Nemělo by nás to pohoršovat, jsou to určité kroky v rámci určitého procesu. Když se však stal papežem, první věc, kterou řekl, byla: Vytáhni mi tuhle věc z archivu. Jisté klišé o něm mluví jako o slabochovi, ale on není slabý ani trochu. Je to muž dobrý, kus chleba je horší než on, avšak byl mužem silným a důsledným. To on započal s řešením tohoto problému! Modli se, abychom v něm mohli pokročit. Já si to přeji. Takové případu skutečně existují - na různých místech, v některých kongregacích, zejména v nových, a v některých oblastech více než v jiných. Ano, stává se to. Pracujeme na tom.“

Redakčně zpracovala a přeložila Johana Bronková 



Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
1.2.21 Papež k americkým novinářům: Učte rozlišovat dobro od zla
21.1.21 Ctnosti a neřesti – nový televizní rozhovor s papežem Františkem
11.1.21 Papež: Doba si žádá jednotu
3.1.21 Františkova „encyklika o sportu“ v sedmi slovech
31.10.20 Jsem veden láskou svého lidu, následujícího Ježíše Krista – říká v novém rozhovoru



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 24
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti