Vatikán. Všeobecná církev bude moci každoročně slavit liturgickou památku sv. Pavla VI., připadající na 29. květen. Půjde o nezávaznou památku, která však byla oficiálně zanesena do Všeobecného římského kalendáře, oznamuje dekret Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, zveřejněný Tiskovým střediskem Svatého stolce. Dokument nese datum 25. ledna, kdy obdržel schválení papeže Františka, který svého předchůdce Pavla VI. nejprve blahořečil (19.10.2014) a poté svatořečil (14.10.2018).
Pavel VI. vedl katolickou církev od 21.6.1963 do 6.8.1978, zakončil druhý vatikánský koncil a doprovázel následné uplatňování jeho závěrů. Datum zvolené pro nezávaznou liturgickou památku připomíná den, kdy přijal kněžské svěcení – 29. května 1920. Dosud byla liturgická památka Pavla VI. stanovena na 26. září v Římě a Montiniho rodné diecézi Brescia, tedy v den narození (26.9.1897), zatímco Milán, kde byl Montini arcibiskupem v letech 1955-1963, ji slavil 30. května, na primici budoucího papeže. Od tohoto roku se tedy nezávazná liturgická památka sjednotí pro celou církev na 29. květen.
Kardinál Robert Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, v doprovodném listě vysvětluje, že volba nepadla na 6. srpen, datum Montiniho úmrtí, protože na tento den připadá svátek Proměnění Páně. Dekret zároveň předkládá liturgické texty ke slavení nezávazné památky sv. Pavla VI., které se v případě misálu drží společných mešních textů o papežích a jako čtení v liturgii hodin nabízí úryvky z homilie Pavla VI. při posledním veřejném zasedání II. vatikánského koncilu (7.12.1965) o tom, že „poznání Boha prochází skrze poznání člověka“.
Prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ve svém listě nazývá sv. Pavla VI. „odvážným apoštolem evangelia“, zatímco v dekretu se zdůrazňuje, že papež Montini v sobě spojil „průzračnou víru sv. Petra a misijní horlivost sv. Pavla“. Připomíná se, že při své návštěvě v ženevské Ekumenické radě církví se představil slovy: „Mé jméno je Petr“ a že „vydal život za Kristovo evangelium“. Neúnavně bránil lidský život, hájil mír a pravý rozvoj lidstva, jak dokládá jeho učení, a zaměřoval se na to, aby „církev stále hlouběji objevovala vlastní identitu, překonávala minulá rozdělení a věnovala pozornost novým časům“, čteme v dokumentu vatikánské kongregace.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
