Sýrie. „Unikli jsme bombardování, a proto určitě přežijeme nynější nové, smrtonosné rakety – hlad a hospodářské útrapy, ve kterých jsme nuceni žít. Pán je s námi“, říká o. Ibrahim Alsabagh, farář katolické farnosti sv. Františka v syrském Aleppu. Zatímco Sýrie vstupuje do devátého roku války, jejíž počátek se datuje 15. březnem 2011, tento františkán z Kustodie Svaté země vypráví pro naše mikrofony o nové postní iniciativě, v jejímž rámci chce chudým aleppským rodinám věnovat plechovku olivového oleje.
„Když se podíváme na naši realitu, zjistíme, že zhruba od půlky listopadu nefunguje trh. Není práce a lidé mají hlad. Již několik let v rámci jednoho z krizových projektů naší farnosti roznášíme potravinové balíky chudým rodinám. Vloni jich měsíčně bylo 3800 a jejich obsah zásoboval stejný počet rodin po větší část měsíce (22 dní) základními potravinami – cukrem, rýží, těstovinami a mlékem v prášku – a zároveň nabízel čokoládu, kupon na maso a kávu. Letos jsem si řekl, že i ta nejchudší rodina na Blízkém východě měla vždy doma chléb a olivový olej. Dnes je plechovka olivového oleje pro mnohé pouhým snem, protože stojí 50 euro, tedy téměř měsíční dělnický plat. V postní době jsme tudíž do potravinových balíků přiřadili olivový olej, což současně znamená podporu místního zemědělství. Aleppskou krajinu tvoří olivové háje a je třeba povzbudit vlastníky těchto pozemků, aby je obdělávali. Plechovka oleje pro aleppské chudé rodiny se tak zároveň stává podporou a povzbuzením pro rolníky.“
Devítiletý válečný konflikt totiž zcela ochromil syrské hospodářství. Podobně tíživě na ně dopadají sankce, které Evropská unie zavedla v květnu roku 2011 a každoročně prodlužuje (nyní do 1.6.2019).
„Aleppo je zničené ze sedmdesáti procent a z ekonomického hlediska má polámaná křídla. Kdysi se tu soustřeďovalo šedesát procent veškeré syrské průmyslové produkce, dnes se tato metropole změnila v malou vesnici. Z původních čtyř a půl milionu obyvatel tu přežívá sotva půldruhého milionu. Dvě třetiny lidí utekly do jiných částí Sýrie, jiní odešli od zahraničí. Každodenní život je téměř nemožný – jeden mladý otec rodiny s dvěma dětmi mi začátkem roku vyprávěl, že pracuje ve třech zaměstnáních. Přestože se namáhá ve dne i v noci, jeho výdělek nestačí na to, aby pokryl polovinu nákladů na jídlo pro takovouto malou rodinu. Naše farnost již několik let pomáhá mladým rodinám, které potřebují povzbuzení. Je to pro nás prioritní projekt, v jehož rámci kupříkladu nakupujeme dětské plínky. Dalším problémem je bytová otázka, protože do řady poničených budov zatéká. Mnoha vybombardovaným objektům tak hrozí zřícení kvůli prosakování vody z poškozených potrubních rozvodů, a proto by byla zcela nezbytná jejich rekonstrukce. Naše farnost pomáhá především svým dětem – aleppským katolíkům, ale také dalším křesťanům v Aleppu a muslimům. Zorganizovali jsme projekt pro muslimské uprchlíky, kteří utekli z periferie a přišli do aleppského centra bez jakýchkoli prostředků. Uspořádali jsme roční adopci na dálku pro 600 dětí z těchto rodin a dalších 200 muslimských dětí, které se narodily se zdravotním postižením, dostávalo měsíčně malou finančí podporu.“
Jak se aleppské katolické společenství připravuje na Velikonoce?
„Neexistuje postní doba, které by Bůh požehnal, a půst, který by přijal, aniž by v nich byla obsažena láska k bližnímu, ať už je to kdokoliv, křesťan či nikoli. Všímám si, že v srdcích našich lidí převládá sklíčenost, a proto neustále mluvím o naději, milosrdné lásce a víře, a to také z toho důvodu, že jsme skutečně zakusili Pánovu pomoc. Jestliže jsme přežili ostřelování města, neohrozí nás nyní ani tyto nové rakety, tedy ekonomický útlak a hlad. Trvale skloňujeme slovo „naděje“ a bojujeme se zoufalstvím, protože migrace se v srdcích aleppských křesťanů stále objevuje jako veliké pokušení. Přenechme ale budoucnost Pánu a spolu se sv. Františkem se modleme: Pane, co chceš, abych učinil? A v každodennosti si vyhrňme rukávy, umývejme nohy nejposlednějším a nejchudším z našich lidí, abychom tak pokračovali v poslání církve a projevovali lásku Ježíše Krista. On se pak postará o naši budoucnost.“
Uzavírá o. Ibrahim Alsabagh z františkánské Kustodie Svaté země, farář od sv. Františka v Aleppu.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
