Řím. Papežská univerzita Regina Apostolorum ve spolupráci s boloňskou Skupinou sociálně-religiózního výzkumu a informovanosti (GRIS) zorganizovaly již čtrnáctý ročník kurzu o exorcismu a modlitbě za osvobození (6.-11.5.). Tento seminář nahrazuje výuku démonologie a angelologie, která se vytratila z teologických fakult, a za dobu své existence se osvědčil jako nejúčinnější nástroj církve k hlubšímu poznání těchto nauk a různých vlivů démonického působení ve světě – od antropologického a sociálního, přes neurologický až po kriminologický a právní dopad. Novinkou letošního ročníku byl „ekumenický kulatý stůl“, u něhož zasedli zástupci různých křesťanských vyznání. Obřady exorcismu (byť v různých obměnách) praktikují pravoslavná i různé protestantské církve.
Na rozdíl od všeobecného přesvědčení se šestidenního studijního semináře neúčastní pouze exorcisté, nýbrž pestré publikum katolických pastoračních pracovníků i dalších zájemců, vysvětluje jeden z organizátorů, dominikánský exorcista, fr. François Dermine:
„V prvé řadě to není kurz určený exorcistům, i když mnozí na něj přijíždějí. Schází se tu pestré publikum posluchačů, které touží po vhledu do tematiky spojené s mnoha pověrami či tajemnem. Tedy především kněží, kteří se chtějí informovat o úřadu exorcisty anebo se na něj na žádost svého biskupa připravují, dále učitelé náboženství, pastorační zaměstnanci, psychologové a psychiatři, právníci a dokonce příslušníci bezpečnostních sil, protože se hovoří také o satanismu. Zaplňujeme tak vakuum, které se vytvořilo na teologických fakultách poté, co naprostá většina z nich zrušila semináře angelologie, démonologie a exorcismu. Došlo k tomu vinou určitého racionálního posunu v univerzitní výuce a ve snaze o větší pastorační zaměření teologických kurzů. Z toho důvodu se přestala přednášet celá řada předmětů, považovaných za druhořadé, ačkoli takové ve skutečnosti nejsou. Například seminář angelologie je zcela zásadní jak z hlediska dogmatického, tak morálního a pastorálního. Sám Ježíš řekl, že ďábelský vliv existuje a je všudypřítomný, aniž bychom, jak dodávám, samozřejmě za vším museli hledat ďábla. Považuji nicméně za zcela nepostradatelné o něm něco vědět...“
Učitelský úřad církve – vnímané jako všeobecné instituce – odjakživa a trvale hlásal existenci ďábla a jeho vliv ve světě. Na přelomu tisíciletí vyšly ve dvou edicích aktualizované obřady exorcismu (1998,2004) a církvi záleží na tom, aby byl v každé diecézi jmenován kněz-exorcista, pokračuje francouzský dominikán. Někteří členové církve, včetně takových, kteří mají rozhodující vliv na formaci nových generací, ovšem působení zlého ducha podceňují:
„Pokud se vytratí existence ďábla a jeho vlivu, nedokážeme už zřetelně pohlédnou ani na Boží transcendenci a na poslání Ježíše Krista. V listě Židům i prvním Janově listě jasně stojí, že Boží Syn přišel proto, aby udělal konec ďáblově činnosti. A toto tvrzení nelze nijak přeslechnout...“
Říká na okraj římského kurzu o exorcismu a modlitbě fr. François Dermine.
(jag)