Itálie. Na Papežské salesiánské univerzitě v Římě se debatuje o nastupujících kvantových počítačích a umělé inteligenci. Zejména pak o tom, jakou roli v tomto technologickém vývoji hraje člověk ve své jedinečnosti a jaký se nastolí poměr mezi lidským a umělým myšlením – následný či autonomní? O těchto etických otázkách nejsou lidé dostatečně informováni, vysvětluje prof. Fabio Pasqualetti, děkan Fakulty komunikačních studií na zmíněné univerzitě.
„Umělá inteligence a zejména ta, která bude určena ke zvládání specifických problémů, nepochybně ulehčí práci, která dříve obnášela určitou rutinu, čímž se stane velice rychlým, praktickým a hospodárným řešením. Na druhé straně, jedna z knih Jerryho Kaplana nicméně nese poněkud znepokojivý název: »Lidé už nejsou třeba aneb práce a bohatství v epoše umělé inteligence«. Robotizace řízená umělou inteligencí samozřejmě lidem usnadní fyzickou námahu, ovšem je evidentní, že se začíná šířit do oblastí vyžadujících kognitivní úsilí – jako jsou sekretářské práce, diagnostika či dokonce soudnictví, což nás zavazuje k tomu, abychom se zamysleli nad smyslem života a případně jej jinak naprogramovali a především nově rozvrhli své společenské vztahy.“
Umělou inteligenci nelze a priori démonizovat, ovšem stejně tak nezasluhuje naivní důvěru kvůli možné manipulovatelnosti, podotýká italský profesor.
„Umělá inteligence je stroj stvořený lidmi, v jehož pozadí najdeme politická a ekonomická rozhodnutí. Myslím, že může sloužit lidstvu, stejně jako mocenským zájmům, čemuž by bylo třeba zabránit. Pokud by se naše intelektuální, technologické, vědecké a ekonomické síly skutečně daly do služeb lidstvu, nedomnívám se, že bychom se umělé inteligence museli obávat. Uvedu příklad – všichni dobře víme, že žijeme v systému dohlížitelského kapitalismu, kde velké nadnárodní podniky ovládající sítě mají v rukou množství našich dat. Víme, že se tak děje za účelem personalizovaného marketingu, ale někdy dojde k nekorektnímu využití dat, což nás znepokojuje. Zde ovšem musí nastoupit politika a občanská společnost, které si to musí uvědomit a uplatnit nárok na vlastní prostor, na soukromí a správné nakládání s daty.“
Rozvoj umělé inteligence úzce souvisí s transhumanismem, proti němuž se ozývají stále častější hlasy rovněž z akademických institucí, jak dokládá nedávný manifest profesorů několika evropských univerzit.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
