Vatikán. Laboratoř pro restaurování tapisérií a tkanin ve Vatikánských muzeích vrátila zašlou krásu gobelínu Poslední večeře, který nyní poputuje na leonardovské výstavy na zámek Clos Lucé v Amboise a do Královského paláce v Miláně.
Gobelín reprodukuje slavnou Poslední večeři od Leonarda da Vinciho. Má plochu 45 metrů, jeho osnova a vlákna jsou z hedvábí, zlata a stříbra. Staletí výstavů, zejména ve velikonočním období, si vyžádala nyní jeho důkladné restaurování. Ve Vatikánské pinakotéce však setrvá pouze do konce měsíce. Od 6. června bude k vidění na francouzském zámku Clos Lucé, kde Leonardo strávil tři roky života, v rámci výstavy uspořádané u příležitosti 500. výročí smrti florentského génia.
Gobelín se dostal do Vatikánu již v roce 1533, jako dar Františka I. papeži Klementu VII., který 28. října toho roku slavil v Marseilles sňatek své neteře Kateřiny Medicejské s Jindřichem, druhorozeným synem francouzského krále. Podle erbu, který podle restaurátorů patří k originálnímu gobelínu a není pozdějším dodatkem, jak se dříve usuzovalo, lze situovat vznik tapisérie do roku 1515, zatímco některé další detaily ukazují ke konci roku 1516, kdy – jak uvádí jeden z hlavních odborníků na Leonardovo dílo, Pietro Marani – pobýval florentský umělec už v Amboise. Autor gobelínu není známý, stejně jako se neví, kde přesně vznikl, nicméně odborníci nevylučují leonardovský okruh.
Jak vysvětlila vrchní restaurátorka Chiara Pavan, dílo bylo velmi omšelé. Situaci komplikovaly také starší restaurátorské zásahy a bylo nutné vypracovat zvláštní postup prací, od suchého, mechanického čištění, přes kontrolované zavlažování vláken, po mytí a zpevňování. Tým sedmi vatikánských restaurátorů dedikoval svou práci své kolegyni Natalii Maovaz, tragicky zemřelé v roce 2014.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
