Vatikán. Dávné poutnické cesty našich předků zažívají nový rozmach. Sdružení Romea Strata usiluje o obnovu stezky, kterou se k apoštolským hrobům do Říma ubírali poutníci z pobaltských zemí, Polska, Čech a a Rakouska. V Akvileji se dnes setkali zakladatelé zmíněné organizace, sdružující představitele pěti italských regionů, jimiž cesta prochází, dříve než se v Toskánsku připojí k hlavní poutnické trase do Říma, zvané Via Francigena. Schůzky se účastní také delegace z Čech, Rakouska a Polska.
Nechybí ani představitel Svatého stolce, P. Eugenio Bruno z Papežské rady pro novou evangelizaci. Jak ujišťuje, Vatikán podporuje obnovu starých poutnických tras. Zážitek cesty na svaté místo je totiž osvědčeným způsobem evangelizace. Tímto způsobem také církev vychází ven, může se setkat s lidmi hledajícími smysl života a spásy, říká P. Eugenio Bruno:
“Věčné pravdy o člověku nepomíjejí, jsou stále stejné. Ukazuje se, že středověcí poutníci a dnešní poutníci jsou si v jistém smyslu navzájem podobní. Změnil se pouze způsob putování, organizační aspekty. To, co člověka sklání k tomu, aby se vydal na cestu, však zůstává stejné. Při povrchním pohledu by se snad mohlo zdát, že mnoho poutníků hledá jen turistické cíle, protože navenek nevykazují zájem o duchovní věci. Pokud se nám ale podaří proniknout za tato zdání a dospějeme ke skutečným otázkám, jaké si lidé sami kladou, ukazuje se, že člověk je stále tentýž, jako ve středověku. Také dnešní poutníci hledají smysl, touží po zakořenění v historii a kultuře. Právě pěší poutníci nám ukazují, že pouhá turistika nepostačuje. Vidíme, že turisté chtějí být poutníky, touží po smyslu, po integrální kultuře. A Evropa je matkou takového poutnictví.”
(job)