„Potrat se chybně začal vydávat za projev naprosté svobody namísto tolerované praxe. Tato změna perspektivy hluboce ovlivnila společnost a narušila právní řád nejen v otázce regulace porodnosti,“ píší autoři studie na téma „Právo a prevence potratu v Evropě“ (Law and Prevention of Abortion in Europe) vydané Evropským centrem pro právo a spravedlnost. Tato mezinárodní nevládní organizace pro podporu a ochranu lidských práv se věnuje především otázce náboženské svobody a ochrany důstojnosti člověka. Má zvláštní poradní status při OSN a vystupuje na obranu těchto hodnot při Evropském soudu pro Lidská práva a dalších evropských orgánech. Opírá se přitom o duchovní a morální hodnoty, které – jak stojí rovněž v preambuly statutu Rady Evropy - jsou společným dědictvím Evropanů a skutečným zdrojem svobody jednotlivce, politické svobody a vlády zákona, a tedy zakládajících principů pravé demokracie.
Kniha o prevenci potratů je výsledkem více než desetileté práce v této oblasti. Materiál shromážděný skupinou pod vedením Grégora Puppincka předkládá sociální konotace potratu, odpovídá na některé obvyklé námitky a načrtává konkrétní návrhy vedoucí ke snížení frekvence interrupcí. Autoři se pokoušejí nabízet spíše konkrétní návrhy z perspektivy prevence než abstraktní práva a poskytují ideové a právní základy protipotratové politiky.
Ústřední kapitola knihy nadepsaná „Prevence potratu, zaručení sociálního práva nepotratit“, předkládá základy prevence potratu na základě konkrétních opatření s úspěchem uplatňovaných v některých zemích. Situaci žen i koherentnost práva může zlepšit pouhé označení potratu za tragické a traumatické ničení lidského života, jemuž by se mělo předcházet, a nikoli jej vyzdvihovat jako základní právo člověka. Právě tímto způsobem několik evropských zemí dosáhlo významného snížení potratů ve svých společnostech.
Kniha mimo jiné nabízí realistickou a zákonodárnou vizi založenou na detailní studii o příčinách a následcích potratů. Závěry výzkumu vedou k přehodnocení potratu jako problému sociálního a zdravotního a spatřují v něm otázku, kterou lze řešit na základě osvěty a prevence. Tato politika odpovídá rovněž známému prohlášení Simony Veilové, která veřejně popřela existenci jakéhokoli „práva“ na potrat a prohlásila, že by měl být tolerován pouze jako poslední řešení za specifických okolností. Právě takto mezinárodní a evropské zákony stále do značné míry koncipují tuto problematiku a poskytují tak silnou zákonnou podporu politiky prevence a dokonce „práva na život“ nenarozeného.
Autoři knihy rovněž poukazují na skutečnost, že převrácená perspektiva v přístupu k potratovým zákonům ovlivnila pohled na další práva a principy, jako je zákaz sexuální a genetické diskriminace, právo na život, svoboda svědomí a svoboda projevu a výrazu.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
