VaticanNews.va

   20. 9. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6059
Poslechem z webových stránek.3756
Četbou textů na webových stránkách.6070
Poslechem i četbou.3565


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Nové a odvážné kroky k plnému společenství, píše František Bartolomějovi

Papež: Jak porazit zlo? Přijetím odpuštění


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

7.9.2019 

Papež na Madagaskaru – 1. den

Antananarivo. 1. Ekonomická globalizace nesmí vést ke kulturní homogenizaci,“ řekl papež na setkání s diplomatickým sborem a politickou reprezentací. 2.Víra je největším dobrem chudých,“ kázal Svatý otec na polední liturgii hodin v karmelitánském klášteře v Antananarivo. 3.Pastýř, který rozsévá se nesnaží všechno kontrolovat,“ řekl Petrův nástupce madagaskarským biskupům. 4. „Nikdo nemůže nikomu říci: nepotřebuji tě“ - nechal papež skandovat mladé lidi, kterých na setkání s ním přišlo 100 tisíc.

Po uvítání papeže na letišti v Antananarivo, v pátek odpoledne, pokračovala oficiální část programu jeho návštěvy v sobotu ráno. Po soukromém slavení ranní euchariste v kapli na  nunciatuře odjel Petrův nástupce na setkání s prezidentem Andry Rajoelinem, a poté s celou politickou reprezentací a diplomatickým sborem Madagaskaru.

Populaci tohoto ostrova, který je osmkrát větší než území České republiky, tvoří osmnáct etnik hovořících stejným jazykem a snoubí se v něm africké a asijské prvky. Malgaština však není příbuzná s žádnou africkou řečí, nýbrž s indonéštinou. Madagaskar měl od 13. století svoje vlastní království, a třebaže jej v 10. století objevili arabští mořeplavci, k jeho islamizaci nedošlo. Muslimů žije v tomto téměř čtyřiadvaceti milionovém národě 7%. Jeho mírně nadpoloviční většina (52%) se drží domorodých kultů. Křesťanů je 40%, mezi nimiž katolíci mírně převažují a jejich vzájemné soužití je příkladné. Platí např. zvyk, že stane-li se prezidentem katolík, stává se premiérem protestant a naopak.

Nynější prezident Andry Rajoelin je katolíkem. Jeho soukromé setkání s papežem se konalo v paláci Iavoloha. Z architektonického hlediska jde o kopii rezidence královny Manjakamiadany ze 17. století, která však v roce 1995 podlehla požáru, těsně před tím než byla zapsána na seznam památek UNESCO. Palác byl postaven v roce 1975, a je kuriózní, že stavbu financoval severokorejský režim. Diplomatické vztahy Madagaskaru se Svatým stolcem byly navázány v roce 1966.

Ad 1. Promluva, kterou madagaskarský prezident pronesl před politickou reprezentací a diplomatickým sborem, nešetřila náboženskými odkazy a upřímnou radostí ze vzácné návštěvy. Andry Rajoelin zmínil svoje nezapomenutelné setkání s papežem Františkem ve Vatikánu v prvním roce jeho pontifikátu a vyjádřil naději, že jeho nynější návštěva, poselství a požehnání se nesmazatelně zapíší do dějin Madagaskaru, „pomohou překonat vše špatné a inspirují budoucnost národa.“

Svatosti, dovolte mi citovat Vaše slova: »Láska je v zásadě jediným světlem, které stále znovu prozařuje temný svět«. Tato slova přesně vyjadřují pocit všech malgašů v tento den, protože díky lásce Boží jsme spojeni ve velkém společenství, abychom se modlili za naši drahou vlast.

Řekl madagaskarský prezident citací slov Benedikta XVI. z jeho první encykliky Deus caritas est (č.39).  

Papež František svoji promluvu soustředil kolem základního pojmu malgašské kultury, tzv. fihavanana, tedy ducha sdílení, vzájemnosti a solidarity, zmiňovaném rovněž madagaskarskou Ústavou.

Poté co vaše země znovu získala svoji nezávislost, touží po stabilitě a míru a uskutečňuje pozitivní demokratickou alternaci, spojující respekt ke komplementaritě stylů a projektů. To dokazuje, že »politika je základním prostředkem pro utváření lidské pospolitosti a institucí, ale, může se stát nástrojem útlaku, sociálního vylučování, nebo dokonce destrukce«, když ji její činitelé žijí jako službu lidstvu.“

konstatoval papež citací z letošního Poselství ke Světovému dni míru 2019. Na jiném místě pak hovořil o mezinárodním společenství, jehož představitele měl před sebou:

Je třeba uznat, že pomoc, kterou poskytují mezinárodní organizace rozvoji této země, je veliká a zviditelňuje otevřenost Madagaskaru vůči světu. Existuje riziko, že se tato otevřenost stane domnělou „univerzální kulturou“, která znevažuje, pohřbívá a potlačuje kulturní dědictví jednotlivých národů. Ekonomická globalizace, jejíž meze jsou stále zřetelnější, nesmí vést ke kulturní homogenizaci. Budeme-li se podílet na procesu, respektujícím původní priority a životní styly, v nichž se ctí touhy občanů, budeme si počínat tak, aby pomoc poskytovaná mezinárodním společenstvím nebyla jedinou zárukou rozvoje země, nýbrž sám lid na sebe postupně bral tuto povinnost a stal se tvůrcem vlastního osudu.

V závěru papež s odkazem na příklad blahoslavené Victoire Rasoamanarivo (1848-1894) ujistil, že v jejích stopách chce církev na Madagaskaru „přispívat v neustálém dialogu s křesťany jiných vyznání, s příslušníky jiných náboženství a se všemi aktéry občanské společnosti k adventu pravého bratrství, jehož si tolik cení malgašsská fihavanana, a prosazovat integrální lidský rozvoj, aby nikdo nebyl vyloučen.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

Ad 2. Po setkání s politickou reprezentací země se papež odebral do kláštera bosých karmelitek, které do Antananariva přišly z Belgie v roce 1921. Klášter je zasvěcen sv. Josefovi. Uvnitř čekala stovka řeholních sester ze všech kontemplativních klášterů Madagaskaru, a před nevelkou klášterní kaplí dalších 70 novicek. Papež se pomodlil se sestrami polední liturgii hodin. Připravené kázání, ve kterém komentuje Žalmy, předal sestrám v písemné formě a doporučil pro klidnou meditaci. Spatra pak pronesl stejně obsáhlou homilii, tlumočenou simultánně do malgaštiny, v níž vyšel z liturgického čtení z první knihy Královské: »Chovej se statečně!« (1 Král 2, 2b-3). „K následování Krista - řekl - je nutná právě ctnost odvahy. Je pravda, že tu nejtěžší práci koná Pán, ale je zapotřebí odvahy nechat Jeho, aby jednal,“  což František komentoval na příkladu sv. Terezie z Lisieux. Vyprávěl přitom momentku z jejího klauzurního života, kdy byla Terezička pověřena opatrovat jednu starší a poněkud nevrlou spolusestru, o kterou trpělivě pečovala v „odvaze činit malé krůčky.“

Je to odvaha věřit, že skrze moji nepatrnost, je Bůh šťastný a nesu spásu světu. Někdo řekne: »Já si ale myslím, že je třeba změnit řeholní život, učinit jej dokonalejším, bližším Bohu, a proto chci být převorkou a věci měnit!« - Neříkám, že si to některá z vás přeje. Ďábel se však vemlouvá do těchto myšlenek! Chceš-li změnit nejen klášter, nejenom řeholní život – změnit a zachraňovat s Ježíšem – je třeba  začít se zachraňováním těmito malými skutky lásky a sebezřeknutí, které zadržují Boha a přinášejí mezi nás.

Papež František pak mluvil o zesvětštění, které přichází do řeholních komunit mnoha skrytými formami. „Mondénnost není klauzurní sestra, chodí si po svých a vyvádí ven z klauzury.“

To co vám nyní řeknu, neříkám proto, abych vás děsil, ale je to skutečnost, protože to řekl Ježíš, a dovolím se to říci také. Každá z vás musela o vstup do klauzury zápasit, prokazovat mnoho dobra a zvítězit, přemoci světského ducha, přemoci hřích, přemoci ďábla. Možná, že v den vstupu do konventu, zůstal ďábel před bránou smutný: »Ztratil jsem duši«, řekl si a odešel. Ale pak se šel poradit s jiným, chytřejším ďáblem, který mu řekl: »Počkej, měj strpení.« To je obvyklý postup démona. Říká to Ježíš (Mt 12,43-45): Když démon opustí duši a odejde, vrátí se po čase spolu se sedmi horšími než je sám a budou chtít vejít. Zdvořilí ďáblové, slušně zazvoní a prosí o to či ono, až je jim dovoleno vejít.

Jedinou obranou je - pokračoval František - mluvit o všem s představenou.

Pokušitel nechce být odhalen. A proto se převléká za ušlechtilého a zdvořilého, někdy i za otce spirituála.. někdy. Prosím tě sestro, když slyšíš něco divného, hned o tom mluv. Vyjev to. Kdyby Eva včas šla za Pánem a řekla mu: »Tenhleten had mi řekl to a to, co Ty si tom myslíš?« Kdyby o tom byla promluvila včas! Eva však nemluvila, a nastala pohroma. Dávám vám tuto radu: Mluvte ihned.

„Není to mříž, která chrání před zesvětštěním. Je třeba lásky a modlitby, lásky k žádosti o včasnou pomoc jako to činila svatá Terezička, a to bez ohledu na to, že ji převorka neměla nikterak v oblibě. Ona si totiž říkala: „Jdu za převorkou, protože ona je pro mne Ježíš.“...

Tento papež – řeknete si - je trochu folklóristický, protože místo toho, aby k nám mluvil o teologických věcech, mluví k nám jako k holčičkám. Kéž byste byli všechny v duchu holčičkami. Kéž by! V té dimenzi dětství, kterou má Pán tolik rád. Ale abych se vrátil k Tereziině příběhu. Tato Terezie nyní provází jednoho starce. A o tom chci vydat svědectví. Chci dosvědčit, že mne provázela a provází na každém kroku. Učila mne chodit. Někdy jsem trochu nevrlý, to je pravda a pošlu ji pryč jako ona starší spolusestra. Někdy naslouchám, někdy mi bolesti nedovolují slyšet dobře. Ale je to přítelkyně věrná. Proto jsem k vám nechtěl mluvit o teoriích. Chtěl jsem k vám promluvit o své zkušenosti s touto světicí a říci vám, čeho je schopna a po jaké cestě dojít svatosti. Vpřed a odvážně!“ - končil papež František improvizovanou promluvu ke klazurním sestrám Madagaskaru.

MEDITACE papeže předaná písemně je ZDE

Improvizovaná PROMLUVA je ZDE

Ad 3. V katedrále hlavního města se odpoledne papež setkal s pětadvaceti biskupy Madagaskaru, který má pět metropolitních a 17 sufragánních diecézí. První biskup malgašského původu byl vysvěcen v roce 1939 a vlastní biskupskou konferenci má tato země od roku 1955.  Tématem papežovy promluvy bylo motto pastorační návštěvy: „Rozsévač pokoje a naděje“, což může být chápáno „jako ozvěna poslání, jež bylo svěřeno nám všem,“ řekl římský biskup svým malgašským spolubratrům.

Jsme totiž rozsévači, a kdo rozsévá, činí tak v naději, spoléhaje na svoji námahu a své osobní nasazení, ale s vědomím, že je mnoho faktorů, jež musí přispět, aby setba vzklíčila, vzrostla, stala se klasem a nakonec hojným zrnem. Unavený a starostlivý rozsévač neklesá na mysli. Toto slovo nás musí neustále provázet, jak v činném, tak kontemplativním životě, jako jsme to viděli dnes [na setkání s klauzurními sestrami – pozn. překl.]: buďte odvážní, buď mužem odvážným. Odvaha. Znavený a starostlivý pastýř se nevzdává se a tím méně svoje pole spálí, když se něco nedaří. Umí čekat, důvěřuje; bere na sebe zklamání svojí setby, avšak pole, jež bylo svěřeno jeho péči, nikdy nepřestává mít rád. A kdyby takové pokušení měl, neuteče pryč, aby ho svěřil někomu jinému.Rozsévač zná svoji zem, „dotýká se“ jí, „cítí“ ji a připravuje, aby ze sebe mohla vydat to nejlepší. My biskupové jsme k obrazu Rozsévače povoláni sít semena víry a naděje v této zemi. Za tím účelem musíme rozvinout „čich“, který nám umožní lépe ji poznat, a také objevit to, co kompromituje, překáží či škodí setbě.

V obsáhlé promluvě papež zmínil různá úskalí, mezi něž zahrnul také tendenci přijímat za kandidáty kněžství muže rigidní povahy anebo snahu vnucovat laikům jáhenské svěcení, označovanou jako klerikalismus.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

V závěru pozdravil římský biskup přítomné představitele tří místních protestantských církevních společenství (Anglican Church, Reformed Lutheran Church a Reformed Protestant Church of Jesus Crist in Madagascar) a v doprovodu malgašských biskupů se vydal do jedné z katedrálních kaplí, kde spočívají ostatky první malgašské blahoslavené Victoire Rasoamanarivo (foto). Tato žena pocházela z vlivného malgašského rodu, studovala na škole jezuitských misionářů a v patnácti letech přijala svátost křtu. Byla provdána za důstojníka, neurvalých způsobů, který později také přijal křest. Když v roce 1883 po francouzsko-malgašské došlo válce k vyhnání katolických misionářů a místní věřící byli považováni za zrádce, stala se přirozenou autoritou místního společenství věřících, podporovala ilegální misionáře a věnovala se bezpočtu charitativních děl, zejména pro malomocné. Zemřela v roce 1894 a blahořečil ji Jan Pavel II. během své návštěvy Antananariva roku 1989.

Ad 4. Posledním bodem sobotního programu papežovy pastorační návštěvy bylo setkání s mladými lidmi, kterých na prostranství Soamandrakizay přišlo 100 tisíc.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

 



Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.9.19 Papež se vrátil z apoštolské cesty do Mosambiku, Madagaskaru a Mauricia
9.9.19 Papež na Mauriciu
8.9.19 Chudoba není fatalita
8.9.19 Papež na Madagaskaru – 2. den
7.9.19 Ekonomická globalizace nesmí vést ke kulturní homogenizaci



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
O daru služebného kněžství

František: Kanonické právo je pro ekumenický dialog zásadní

Papež vybízí k ochraně oceánů

Arcibiskup Ayuso Guixot hájí křesťansko-islámskou deklaraci o lidském bratrství

Rada kardinálů projednávala revizi apoštolské konstituce Preadicate evangelium

Sv. Terezie z Lisieux v největším skotském vězení

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Prosme Ducha svatého o umění nahlížet vždycky jednotu dějin spásy

Ratzingerovi bývalí žáci zvou na první veřejné setkání

Kardinál Pell se odvolal k Nejvyššímu soudu

In vitro pro lesby: Uspokojování tužeb za každou cenu

Nový sekretář COMECE: Evropa potřebuje pravé svědky víry

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »Nevydávejte se v nebezpečí, že byste bojovali proti Bohu«

Publicistika: Otec Koláček zprostředkovával pocit spojení se srdcem katolické církve

Publicistika: Bez průtahů a zbytečných řečí

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv září 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru