Vatikán. „Neznalost Písma je neznalostí Krista“, tvrdil sv. Jeroným, od jehož smrti uplynulo šestnáct století (420). Nikoli náhodou proto papež František zvolil dnešní liturgickou památku tohoto překladatele Bible do latiny ke zveřejněné apoštolského listu, kterým vyhlašuje „Neděli Božího slova“.
Dokument psaný formou motu proprio a nazvaný „Aperuit Illis“ stanovuje, že III. neděle liturgického mezidobí má být ve všeobecné církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“. Vydání papežského motu proprio komentuje předseda Papežské rady pro novou evangelizaci, arcibiskup Rino Fisichella:
„Tímto listem papež reaguje na mnohé žádosti, které obdržel od pastýřů a laiků po jubilejním roce. V apoštolském listě Misericordia et Misera v závěru Roku milosrdenství naznačil, že by se v církvi měla věnovat jedna neděle Božímu slovu. Nezapomínejme, že každou neděli slavíme oběť Ježíšovy smrti a vzkříšení, a přesto od třináctého století slavíme slavnost Božího Těla. Je sice pravda, že každou neděli nasloucháme Božímu slovu, ale můžeme o jedné určité neděli toto Slovo hlásat slavnostněji a doprovodit jej reflexí i viditelnými znameními, která poukazují na jeho důležitost v církvi“.
Navíc volba padla na neděli s ekumenickým dosahem...
„Ano. Papež zvolil třetí neděli v mezidobí, kdy evangelium představuje Ježíše jako hlasatele Božího království. Zároveň se ale jedná o časový úsek, do něhož spadá Den dialogu s judaismem a Týden modliteb za jednotu křesťanů. Papež výslovně říká, že den věnovaný Bibli nemá být jednou za rok, nýbrž slaví se jednou s celoroční platností, abychom získali důvěrnější vztah k posvátným textům. Zde se totiž dotýkáme velice smutného bodu – naprostá většina našich věřících Písmo nezná a naslouchá mu jedině v neděli. Bible je sice nejrozšířenější kniha, ale také nejvíce pokrytá prachem, protože ji nikdo nebere do rukou. Papež nás tímto listem vyzývá, abychom naopak Boží slovo co možná nejvíce a každodenně drželi v rukou a učinili z něj svou modlitbu. Pomysleme, jak důležitá je modlitba slovy žalmů, protože každý žalm odkazuje k určité životní situaci Božího lidu i každého muže či ženy. Potom je zde lectio divina a schopnost většího ponoru do Slova, jeho interpretace v dějinách, která vede k bohatství smyslů a netušených významů. Boží slovo se též vyjadřuje v našem svědectví a k této jeho charitativní dimenzi papež silně odkazuje podobenstvím o boháči a chudém Lazarovi. Schopnost naslouchat Božímu slovu v nás probouzí vnímavost vůči krajním životním situacím, které označujeme za existenciální periferie a s nimiž se denně setkáváme.“
Toto jsou konkrétní papežova doporučení všem pokřtěným. V novém dokumentu se ale papež František obrací také ke kněžím...
„Ke kněžím a biskupům. Papež upozorňuje kněze na to, co považuje za zásadní, a sice na homilii. Zdůrazňuje, že jde o pastorační příležitost, kterou nesmíme promarnit. Homilie po nás, kněžích, žádá, abychom byli denně v kontaktu s Božím slovem, které pak máme vysvětlovat. Boží lid má právo na inteligentní a důsledný výklad Písma, který by se dotkl života každého posluchače. Biskupům papež připomíná, že by o této neděli například mohli slavit liturgický obřad přijetí k trvalé službě lektora či obdobný obřad, který by poukázal na důležitost hlásání Božího slova. Naléhá na to, aby se lektoři patřičně připravovali na četbu Božího slova, tak, jako se to děje u akolytů nebo mimořádných vysluhovatelů svatého přijímání. Myslím, že je to tak trochu pastorační provokace, protože dobře víme, jak to vypadá v našich kostelech, kde jde číst první člověk, který k tomu projeví ochotu. To však nevypovídá o hodnotě, která náleží Božímu slovu.“
Uvedl arcibiskup Fisichella k dnešnímu apoštolskému listu papeže Františka.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
