(Sk 10,34-36)
Petr a sestoupení Ducha svatého na pohany
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Putování evangelia světem, popisované svatým Lukášem ve Skutcích apoštolů, provází svrchovaná Boží kreativita, projevující se překvapivým způsobem. Bůh chce, aby se jeho děti překonáním každého stranictví otevřely všeobecnosti spásy. Toto je účel: překonat stranictví a otevřít se všeobecnosti spásy, protože Bůh chce spasit všechny! Ti kdo se zrodí z vody a z Ducha – pokřtění – jsou povoláni, aby vyšli ze sebe, otevřeli se druhým a byli si bližními ve společném životním stylu, který proměňuje každý osobní vztah na zkušenost bratrství (srov. Evangelii gaudium, 87).
Svědkem tohoto procesu „sbratřování“, které chce v dějinách působit Duch svatý, je Petr, jenž je spolu s Pavlem protagonistou Skutků apoštolů. Petr prožije událost, znamenající v jeho životě definitivní obrat. Během modlitby se mu dostalo vidění v podobě jakési božské „provokace“, která jej přiměla ke změně smýšlení. Spatřil něco jako velký ubrus, spuštěný shůry, ve kterém byli různí živočichové: čtvernožci, plazi a ptáci; a uslyšel hlas, který na něj volal, aby jedl jejich maso. Reagoval jako pravý žid, odpovědí, že nic nečistého podle Mojžíšského zákona (Lv 11) nikdy nejedl. Nato mu hlas důrazně pravil: »Co Bůh prohlásil za čisté, o tom neříkej, že je to poskvrněné« (Sk 10,15).
Touto událostí chce Pán přimět Petra, aby již nehodnotil dění a lidi podle kategorií čistého a nečistého, ale naučil se jít dál, vidět člověka a úmysly jeho srdce. Člověk se totiž poskvrňuje nikoli tím, co do něho vchází zvenčí, nýbrž tím, co vychází z jeho nitra, ze srdce (srov. Mk 7,21). Ježíš to řekl jasně.
Po tomto vidění Bůh posílá Petra do domu jednoho neobřezaného cizince, Kornelia, »setníka takzvané Italské čety. Byl zbožný a bohabojný [..] dával lidu hodně almužen a vytrvale se modlil k Bohu« (Sk 10,1-2), ale nebyl židem. V tomto pohanském domě Petr kázal ukřižovaného a vzkříšeného Krista a odpuštění hříchů pro kohokoli, kdo v Něho uvěří. Během Petrovy promluvy sestoupil Duch svatý na Kornelia a jeho příbuzné. A Petr je pokřtil ve jménu Ježíše Krista (srov. Sk 10,48).
Tato mimořádná událost – je to poprvé, co se děje něco takového – se donese do Jeruzaléma, kde bratři, pohoršeni jeho jednáním, dělají Petrovi ostré výčitky (srov. Sk 11,1-3). [Říkali:] „Petr učinil něco, co překračuje zvyklosti a zákon!“ Proto mu činili výčitky. Po setkání s Korneliem je Petr svobodnější od sebe sama a více ve společenství s Bohem a s druhými, protože uviděl Boží vůli uskutečněnou Duchem svatým. Může tak pochopit, že vyvolení Izraele není odměnou za zásluhy, nýbrž znamením zdarma daného povolání zprostředkovávat božské požehnání pohanským národům.
Drazí bratři, učme se od prvního z apoštolů, že evangelizátor nesmí být překážkou tvořivému působení Boha, který »chce, aby se všichni lidé zachránili« (1 Tim 2,4), nýbrž tím, kdo usnadňuje setkání srdcí s Pánem. A jak se chováme my ke svým bratrům, zvláště k těm, kteří nejsou křesťany? Jsme jim překážkou pro setkání s Bohem? Bráníme jejich setkání s Otcem anebo ulehčujeme?
Prosme dnes o milost žasnout nad Božími překvapeními, nepřekážet Boží tvořivosti, nýbrž rozpoznávat a podporovat vždy nové stezky, kterými Zmrtvýchvstalý sesílá svého Ducha na svět, přitahuje srdce a dává se poznat jako »Pán nade všemi« (Sk 10,36).
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Generální audience
odeslat článek
vytisknout článek
