VaticanNews.va

   12. 7. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7466
Poslechem z webových stránek.4694
Četbou textů na webových stránkách.7203
Poslechem i četbou.4382


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ježíš není vzorem ustrašenců, ani pouhou obětí

Mozart – možná špatný zednář, leč dobrý katolík

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

27.10.2019 

Když se modlím, dívá se na mne Bůh

Homilie papeže z liturgie 30. neděle v mezidobí, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Boží Slovo nám pomáhá k modlitbě prostřednictvím třech postav: v Ježíšově podobenství se modlí farizej a celník a v prvním čtení je řeč o modlitbě chudého.

1. Modlitba farizeje začíná takto: »Bože, děkuji ti.« Výborný začátek, protože nejlepší modlitbou je modlitba díkůčinění a modlitba chval. Vzápětí se však ukáže motiv této vděčnosti, »že nejsem jako ostatní lidé« (Lk 18,11). A vysvětluje proč. Postí se dvakrát za týden, ačkoli tehdy byl půst povinný jednou za rok; odvádí desátky ze všech svých příjmů, ačkoli předepsán byl desátek pouze z těch nejdůležitějších produktů (srov. Dt 14,22). Zkrátka se vychloubá tím, že nejlépe plní jednotlivá přikázání. Zapomíná však na to největší: milovat Boha a bližního (srov. Mt 22,36-40). Oplývá sebejistotou, schopností dodržovat přikázání a svými zásluhami a ctnostmi – je zcela zaměřen pouze na sebe. Dramatem tohoto člověka je, že je bez lásky. Avšak ty nejlepší věci jsou bez lásky k ničemu, jak říká svatý Pavel (srov. 1 Kor 13). A bez lásky bude jaký výsledek? Že nakonec, místo aby se modlil, chválí sám sebe. Pán totiž nic nepožaduje, protože nic nepotřebuje, ani nedluží; je věřitelem. Farizej tedy přišel do Božího chrámu, ale praktikuje religiozitu ega.

A kromě Boha zapomíná i na bližního, ba dokonce jím pohrdá, je pro něho bezcenný, nehodnotný. Považuje se za lepšího než jsou druzí, které výslovně nazývá „zbytky či zůstatky“ (loipoiLk 18,11). Jsou to ti odepsaní, skartovaní, od nichž je třeba udržovat odstup. Kolikrát jen v životě a dějinách pozorujeme tuto dynamiku! Kolikrát jen ten, kdo stojí vpředu, jako farizej před celníkem, buduje bariéry, aby zvětšil odstup a druhé ještě více odepsal! Anebo je považuje za zaostalé a méněcenné, pohrdá jejich tradicemi, ruší jejich historii, zabírá jejich území, zmocňuje se jejich vlastnictví. Kolik domnělé nadřazenosti se i dnes mění na útisk a vykořisťování! Viděli jsme to na této synodě, když jsme mluvili o vykořisťování stvoření i lidí, obyvatel Amazonie, o obchodování s lidmi! Chyby minulosti nedokázaly odstranit olupování druhých, zraňování našich bratří i naší sestry země: viděli jsme to na zohavené tváři Amazonie. Religiozita ega pokračuje, přetvařuje se svými rity a svými „modlitbami“. Mnozí katolíci, tvrdí, že jsou katolíci, ale zapomněli být křesťany a lidmi. Zapomíná se na pravou bohoslužbu, která vede vždycky skrze lásku k bližnímu. Také křesťané, kteří se modlí a chodí v neděli na mši, jsou nevolníky této religiozity ega. Můžeme se podívat do svého vlastního nitra a zjistit, zda také někoho nepovažujeme za podřadného, odepsaného, byť jenom slovně. V modlitbě prosme o milost nepovažovat se za nadřazené a spořádané, abychom se nestali cyniky a posměváčky. Prosme Ježíše, aby nás vyléčil ze sklonu mluvit špatně o druhých, bědovat nad ostatními a očerňovat – tyto věci se Bohu nelíbí. A prozřetelnostně se této mše účastní nejenom amazonští indiáni, ale také ti nejchudší z rozvinutých společností a bratři a sestry z Komunity Archa, kteří jsou tady s námi, v první řadě.

2. Přejděme k další modlitbě. Modlitba celníka nám pomáhá naopak chápat, co se líbí Bohu. Celník nezačíná od svých zásluh, nýbrž od nedostatků; nikoli od svého bohatství, nýbrž svojí chudoby, nikoli ekonomické chudoby – celníci byli bohatí a také podvodně profitovali na úkor svých krajanů – nýbrž pociťuje životní chudobu, protože ve hříchu se nikdy nežije dobře. Onen člověk, který sdírá druhé, se před Bohem považuje za chudého, a Pán vyslyší jeho modlitbu, tvořenou jen pěti slovy, avšak pravdivým postojem. Zatímco totiž farizej stál zpříma (srov. 11), celník byl vzadu »a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi«, protože věří, že Nebe je a je obrovské, zatímco on se považuje za malého. A »bil se v prsa« (srov. 13), protože v prsou je srdce. Jeho modlitba se rodí právě ze srdce, je transparentní: předkládá Bohu srdce, nikoli zevnějšek. Modlit se znamená nechat hledět Boha do svého nitra bez přetvařování, bez výmluv, bez ospravedlňování. Když se totiž modlím, dívá se na mne Bůh. Kajícnost, někdy přetékající ospravedlňováním, je k smíchu, a spíše než lítost vypadá jako sebe-kanonizace. Z ďábla totiž vychází neprůhlednost a faleš, kterou je ospravedlňování; z Boha světlo a pravda, transparentnost vlastního srdce. Bylo krásné a jsem vám velice vděčný, drazí synodní otcové a bratři, že jste v těchto týdnech vedli dialog srdcem, upřímně a otevřeně, a předkládali Bohu i bratřím snahy a naděje.

Objevme dnes znovu pohledem na celníka, odkud začít: od uznání, že všichni potřebujeme spásu. To je první krok k religiozitě Boha, který je milosrdný vůči tomu, kdo se považuje za ubohého. Kořenem každého duchovního pochybení, jak učili starověcí mniši, je totiž přesvědčení, že jsme spravedliví. Považovat se za spravedlivé znamená nechat stát venku jediného spravedlivého, kterým je Bůh. Tento výchozí postoj je natolik důležitý, že nám ho Ježíš ukazuje v podobenství paradoxním porovnáním nejvíce zbožného člověka té doby – farizeje – a veřejného hříšníka par excellence – celníka. A soud se obrací: kdo je řádný, ale domýšlivý, selhává; kdo je hrozný, ale pokorný, je povýšen Bohem. Podíváme-li se do sebe upřímně, spatříme v sobě oba: celníka i farizeje. Trochu jsme celníci, protože hříšníci, a trochu farizejové, protože domýšlivci, schopní ospravedlňovat sebe, přeborníci v umění ospravedlnit sebe! Vůči druhým to často funguje, ale vůči Bohu nikoli. Na Boha přetvářka neplatí. Modleme se, abychom si vyprosili milost vnímat, že potřebujeme milosrdenství a jsme ubozí v srdci. Také proto nám prospěje stýkat se s chudými, abychom si připomněli, že jsme chudí, abychom si připomněli, že pouze v ovzduší vnitřní chudoby působí Boží spása.

3. A přicházíme k modlitbě chudého, z prvního čtení. Ta »proniká oblaka«, jak říká Sirachovec (Sir 35,21). Zatímco modlitba toho, kdo se považuje za spravedlivého, zůstává při zemi, přitlačena gravitací egoismu, modlitba chudého stoupá přímo k Bohu. Smysl Božího lidu pro víru spatřoval v chudých „vrátníky Nebe“. Onen sensus fidei, který chyběl ve farizejově deklaraci. Chudí jsou těmi, kdo dokořán otevřou či neotevřou brány života věčného, ti kdo se v tomto životě nepovažovali za pány, nekladli sebe před druhé a měli svoje bohatství pouze v Bohu. Oni jsou živými ikonami křesťanského proroctví.

Na této synodě se nám dostalo milosti naslouchat hlasu chudých a uvažovat o nejistotě jejich životů, ohrožovaných vykořisťovatelskými modely rozvoje. A přece, právě za této situace mnozí před námi vydali svědectví, že realitu je možné nahlížet jinak, přijmout ji s otevřenýma rukama jako dar, obývat stvoření ne jako prostředek vykořisťování, nýbrž jako dům, který je třeba opatrovat s důvěrou v Boha. On je Otcem a – jak říká znovu Sirachovec »vyslyší modlitbu utištěného« (v. 16). Kolikrát jen i v církvi nejsou hlasy chudých vyslechnuty a dokonce bývají zesměšněny anebo umlčeny, protože jsou nepohodlné! Prosme v modlitbě o milost umění naslouchat křiku chudých: je to křik naděje církve. Buďme si jisti, že osvojíme-li si tento křik, také naše modlitba pronikne oblaka.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
8.7.20 Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty
29.6.20 Potřebujeme proroctví, nikoli mluvky, kteří slibují nemožné
14.6.20 Papež: Eucharistie je Památkou, jež uzdravuje naši paměť
18.5.20 Mše svatá ke 100. výročí narození sv. Jana Pavla II.
17.5.20 Duch svatý připomene kudy k Otci



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sophia

František prosí svatého Benedikta o radost a naději

Hrdinské ctnosti patnáctiletého italského mladíka a další dekrety

Papež se modlí za nemocné kněze z buenoaireských chudinských čtvrtí

Bývalý prezident Evropské centrální banky se stává členem papežské akademie

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

Katedrála Notre Dame bude obnovena bez moderních dodatků

Rodina buduje církev, ale dnes potřebuje pomoc

Nejvyšší soud USA přiznal náboženským institucím právo na výhradu svědomí

Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Virus modlitbu nezastaví - říká arcibiskup Pizzaballa

 Nově na webu
Svatý otec: Roztěkanost může vést ke ztrátě víry

Publicistika: O misionáři a sexuologii

Publicistika: O mravnosti hry v šachy

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv červenec 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu