Vatikán. „Budoucnost zdravotnictví a univerzitního ekosystému“ – toto diskusní téma si zvolili rektoři a profesoři katolických univerzit, kteří se do Říma sjeli na dvoudenní konferenci. V jejím rámci se zamýšlejí nad posledními vědeckými výdobytky v oblasti zdravotnictví, biotechnologií, umělé inteligence či automatizace a jejich dopadem na univerzity jako centra vzdělanosti. Delegáty Mezinárodní federace katolických univerzit (FIUC) dnes dopoledne přijal papež František.
„Silný tlak zakoušený v různých odvětvích společensko-hospodářského, politického a kulturního života vede univerzity k tomu, aby se dotazovaly na své poslání a na roli vyučujících, která nespočívá pouze ve výuce, výzkumu a přípravě nových generací kvalifikovaných odborníků, nýbrž také ve výchově protagonistů obecného dobra, tvořivých vůdčích postav s poctivým pohledem na svět i člověka, odpovědných za občanský a sociální život. Univerzity se dnes mají tázat, jaký přínos mají a mohou dát k integrálnímu zdraví člověka a solidární ekologii.“
Jestliže tato výzva platí pro veškerý univerzitní systém, katolické univerzity by její nároky měly vnímat ještě mnohem pronikavěji, pokračoval Svatý otec a jako nástroj k solidárním projektům doporučil výraznější interdisciplinaritu, mezinárodní spolupráci a sdílení zdrojů:
„Jak již můžeme konstatovat, rozvoj vědy a technologií bude stále šířeji ovlivňovat fyzické a psychologické zdraví lidí. Jelikož dopadá také na způsob a proces akademických studií, je třeba si připomenout, že dnes jakákoli výuka obnáší rovněž reflexi o základech a cílech každého oboru. Vzdělávání redukované na pouhé předávání odborných znalostí a informací vede k odcizení. Pokud se domníváme, že můžeme předávat znalosti bez přihlédnutí k jejich etické dimenzi, znamená to, že se vzdáváme výchovného poslání.“
Je tudíž nutné jednat počínaje pojetím vzdělání jako teleologického procesu, nutně zaměřeného k svému cíli, a tedy k určité vizi člověka, vysvětloval římský biskup.
„Formace nových lídrů dosáhne svého cíle, pokud se jí podaří investovat akademický čas nejenom do rozvoje mysli, ale také srdce, svědomí a praktických dovedností studenta. Vědecké a teoretické znalosti se musí promísit s vnímavostí vědce či badatele, aby výsledky jeho studia nebyly pojímány v sebevztažném smyslu, tedy k potvrzení vlastní odborné pozice, nýbrž projektovány ve smyslu vztahovém a sociálním. Každý vědec a kulturní člověk má povinnost více sloužit, protože toho více ví. Stejně tak univerzitní obec, zejména křesťanského založení, a celý ekosystém akademických institucí, mají jako celek dostát této povinnosti.“
V závěru papež František shrnul poslání katolických intelektuálů slovy nedávno svatořečeného kardinála Newmana, který je patronem Mezinárodní federace katolických univerzit: „Církev se nebojí poznání, ale vše pročišťuje, církev nepotlačuje žádný prvek naší přirozenosti, ale kultivuje ho (The Idea of a University, Westminster).
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
