VaticanNews.va

   29. 9. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8049
Poslechem z webových stránek.4980
Četbou textů na webových stránkách.7636
Poslechem i četbou.4726


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

Kardinál Koch: Papeže znepokojuje situace v německé církvi

Papež: Nedostatek respektu k principu subsidiarity se rozšířil jako nějaký virus


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

25.11.2019 

Jediným kritériem posuzování lidí je soucit Boha Otce se všemi

Homilie papeže při mši v tokijské sportovní hale 25. listopadu, Japonsko

Česká sekce RV

Evangelium, které jsme slyšeli, je součástí první velké Ježíšovy promluvy, kterou známe pod označením „Horské kázání“, a popisuje  krásu cesty, po níž jsme povoláni se ubírat. Podle Bible je hora místem, kde se vyjevuje a dává poznat Bůh: »Vystup za mnou«, říká Hospodin Mojžíšovi (Ex 24,1). Vrcholek této hory se nezdolá voluntarismem nebo kariérismem, nýbrž jedině pozorným, trpělivým a delikátním nasloucháním Mistrovi na křižovatkách během cesty. Vrchol se mění v rovinu, aby nám dával stále nový výhled, soustřeďující všechno, co nás obklopuje, v Otcově soucitu. V Ježíši spočívá vrchol lidství a ukazuje nám cestu k plnosti, přesahující všechny známé kalkulace. V Něm nacházíme nový život, zakoušející svobodu vědomí, že jsme milované děti.

Jsme si nicméně vědomi, že během cesty může tato synovská svoboda být dušena a oslabena, uvízneme-li v bludném kruhu úzkosti a soupeření nebo soustředíme-li veškerou svoji pozornost a svoje nejlepší energie na neodbytnou a frenetickou honbu za výkonností a spotřebou  jako jediným kritériem, které poměřuje a zhodnocuje naše rozhodnutí anebo definuje, kdo jsme a jakou máme hodnotu. Takové kritérium nás ponenáhlu učiní neprodyšnými a necitlivými k tomu, co je důležité, a přiměje naše srdce, aby se rozbušilo kvůli tomu, co je postradatelné nebo prchavé. Duše je tak sužována a spoutávána upachtěnou vírou, že všechno lze vyrobit, všechno podmanit a všechno kontrolovat!

Tady v Japonsku je společnost  ekonomicky velice rozvinutá, ale mladí lidé, s nimiž jsem se dnes dopoledne setkal, mě upozornili, že zde není málo těch, kteří jsou sociálně izolováni, marginalizováni a neschopni chápat smysl svého života a existence. Domov, škola a společenství, určené k tomu, aby byly místem, kde si lidé vzájemně pomáhají, stále více upadají kvůli přehnanému soupeření ve snaze o zisk a výkonnost. Mnoho lidí je zmateno a znepokojeno. Jsou sužováni přílišnými požadavky a starostmi, které jim odnímají pokoj a rovnováhu.

Jako hojivý balzám znějí Ježíšova slova, vybízející nás, abychom se neznepokojovali a důvěřovali. Třikrát nám Ježíš důrazně říká: »Nedělejte si starosti o svůj život,... o zítřek« (srov. Mt 6,25.31.34). To není výzva k tomu, abychom ignorovali, co se děje kolem nás, anebo se stavěli lehkovážně ke svému zaměstnání a každodenní odpovědnosti. Naopak, je to jakási provokace, abychom otevřeli svoje priority širšímu, smysluplnému horizontu a zadívali se stejným směrem: »Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno« (Mt 6,33).

Pán nám neříká, že základní potřeby jako jídlo a oděv nejsou potřebné; spíše nás vybízí, abychom přehodnotili svá každodenní rozhodnutí a nezůstávali uvězněni či izolováni v touze po úspěchu za každou cenu, včetně života. Zesvětštělé postoje, bažící pouze po vlastním zisku či prospěchu v tomto světě, a sobectví, nárokující si individuální štěstí, nás ve skutečnosti nenápadně skličují a zotročují a kromě toho překážejí rozvoji opravdu harmonické a lidské společnosti.

Opakem izolovaného, odděleného, ba dušeného „já“ může být jedině společné, slavené a sdílené „my“ (srov. Katecheze na generální audienci, 13. února 2019). Toto Pánovo pozvání nám připomíná, že „potřebujeme radostně uznat, že naše skutečnost je ovocem daru a že také svou svobodu přijímáme jako milost. To není snadné ve světě, který si myslí, že všechno vlastní pro sebe jako plod své originality a svobody“ (Gaudete et exsultate, 55). Proto nám v prvním čtení Bible připomíná, jak náš svět, plný života a krásy, je především podivuhodný dar Stvořitele, který nás předchází: »Bůh viděl všechno, co udělal, a hle – bylo to velmi dobré« (Gn 1,31); krása-dobrota nabízená, abychom ji mohli také sdílet a nabízet druhým nikoli jako majitelé či páni, nýbrž jako účastníci téhož stvořitelského snu. „Péče o náš vlastní život a naše vztahy k přírodě jsou neoddělitelné od bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým,“ (Laudato si´, 70).

Proto jsme jako křesťanské společenství povoláni chránit každý život a dosvědčovat moudře a odvážně postoj nezištnosti a soucitu, šlechetnosti a naslouchání, stylem, který je schopen zahrnovat a přijímat život jak je, tedy „ve vší křehkosti a nepatrnosti, častokrát s protiklady a chybějícím smyslem“ (Promluva na vigilii SDM, 26. února 2019). Jsme povoláni být komunitou, která rozvine pedagogiku schopnou přijímat „všechno, co není dokonalé, ryzí či destilované, a není proto méně hodno lásky. Je snad někdo kvůli tomu, že je postižený nebo křehký, nehodný lásky? [...] Je snad někdo nehodný lásky kvůli tomu, že je cizinec, že pochybil, onemocněl nebo je ve vězení? Tak si počínal Ježíš: objal malomocného, slepého a ochrnulého, objal farizeje a hříšníka. Přijal lotra na kříži a odpustil dokonce těm, kteří jej ukřižovali“ (tamt.).

Evangelní zvěst Života nás nutí a žádá, abychom jakožto společenství byli polní nemocnicí, připravenou hojit zranění a nabízet vždycky smíření a odpuštění, neboť pro křesťana je jediným možným kritériem posuzování každého člověka a každé situace Otcův soucit se všemi Jeho dětmi.

Spojeni v Pánu spoluprací a dialogem vždycky se všemi muži a ženami dobré vůle, včetně těch, kteří jsou odlišného náboženského přesvědčení, se můžeme přeměnit na prorocký kvas ve společnosti, aby stále více chránila každý život a pečovala o něj.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
27.9.20 Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání
8.7.20 Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty
29.6.20 Potřebujeme proroctví, nikoli mluvky, kteří slibují nemožné
14.6.20 Papež: Eucharistie je Památkou, jež uzdravuje naši paměť
18.5.20 Mše svatá ke 100. výročí narození sv. Jana Pavla II.



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež přijal příslušníky „vatikánského“ inspektorátu italské policie

Kardinál Czerny sloužil mši u oltáře sv. Václava ve vatikánské bazilice

Apoštolát svatého Michaela skutkem milosrdenství pro duši i tělo, píše papež michaelitům

Kardinál Bagnasco: Nelze žít ve světě založeném na podezřívavosti

Papež: Matka Boží nás objímá a stmeluje

Kardinál José Tolentino de Mendonça vstoupí k dominikánům

Papež: Pomyšlení na Boží trpělivost vzbuzuje úžas

Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání

Nová blahoslavená spojuje kontemplaci s činnou křesťanskou láskou

V Norsku byl po pěti stoletích opět vysvěcen katolický biskup

V Etiopii byly objeveny nejstarší překlady evangelií

Veřejné restaurování Michelangelovy Piety Bandini

 Nově na webu
Svatý otec: Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit

Publicistika: Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum

Publicistika: Dobytí Říma

Rozhovory: Samaritanus bonus - Odpověď na nově prosazované zákony o eutanazii

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv září 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása