„Rád bych Vám řekl, že si tohoto gesta hluboce vážím – píše František – protože vychází vstříc prosbám věřícího Božího lidu, těžce zkoušeného pandemií koronaviru. Připojuji se také k vaší úpěnlivé modlitbě a obracím zraky k Muži z Plátna, ve kterém rozpoznáváme rysy Pánova Služebníka, kterého Ježíš ztělesnil svým Umučením: »Muž bolesti, znalý utrpení [...] On nesl naše utrpení, obtížil se našimi bolestmi [...] Byl proboden pro naše nepravosti, rozdrcen pro naše zločiny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily« (Iz 53,3.4-5). Ve tváři Muže z Plátna vidíme také tváře mnoha nemocných bratří a sester, zvláště těch nejopuštěnějších a nejméně opatrovaných, ale také všechny oběti válek a násilí, otroctví a pronásledování. Jako křesťané ve světle Písma nazíráme v tomto Plátně ikonu Pána Ježíše, ukřižovaného, zabitého a vzkříšeného. Jemu se svěřujeme, v Něho důvěřujeme. Ježíš nám dává sílu čelit každé zkoušce ve víře, naději a lásce s jistotou, že Otec vždycky naslouchá svým dětem, které k Němu volají, a zachraňuje je.“
V závěru listu se papež František obrací také k věřícím, sledujícím přenos této pobožnosti, vybízí je, „aby tyto dny prožívali v důvěrném sjednocení s Kristovým Umučením a zakusili tak milost a radost Vzkříšení.“