Francie. S rozhodnou obranou svobody církve vystoupil arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort v závěru plenárního zasedání francouzského episkopátu. Jako předseda tohoto grémia se vyjádřil ke kontroverzím ve vztazích mezi státem a církví, které se objevily během karantény, a zejména ve chvíli příprav jejího odvolání. Zákaz veškerých shromáždění v místech kultu byl totiž podržen ve chvíli, kdy se smělo chodit do barů a na řadu jiných míst.
Předseda francouzského episkopátu upozornil, že znovu ožívá starý problém svobody církve, přítomný v západní civilizaci přinejmenším od počátku středověku, jakkoli se v podstatě projevil už v podobě prvních mučedníků.
Když se církev domáhá svobody, nechce se odchylovat od platných zákonů ani žádat jakási privilegia, zdůraznil arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort. Svoboda znamená možnost svobodného praktikování a hlásání vlastní víry. Ve Francii má svoboda církve paradoxní formu separace od státu. Není to jediný model, ale rozhodně není nejhorší, uvedl remešský metropolita. Díky němu stát ponechává náboženství plnou svobodu k organizaci svého kultu, pod podmínkou, že nenarušuje veřejný pořádek. Během postupného uvolňování karantény bylo tak toto pravidlo porušeno, protože vláda nevydělávala pouze sanitární normy, ale osobovala si právo na rozhodování o tom, jakým způsobem mají být tyto normy naplňovány v životě náboženských komunit.
O respekt k náboženské svobodě se upomínali především věřící laici, kteří netrpělivě očekávali návrat k normálnímu svátostnému životu. Je snad možné uvažovat o tom, zda se toto přání nedostává do rozporu s láskou k bližními, faktem nicméně zůstává, že křesťanství je náboženstvím přítomnosti. Naše víra se nezakládá na úmyslech či ideách, ale je především připraveností vyjít k setkání s Kristem, tam kde je On přítomen a kam nás svolává, řekl předseda Francouzské biskupské konference, arcibiskup de Moulins-Beaufort.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
