Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes je v Itálii a dalších zemích liturgická slavnost Těla a Krve Páně, Corpus Domini. V druhém dnešním čtení svatý Pavel popisuje slavení eucharistie (srov. 1 Kor 10,16-17). Zdůrazňuje dva účinky sdíleného kalicha a lámaného chleba, totiž mystický a komunitní.
Nejprve apoštol prohlašuje: »Kalich požehnání, který žehnáme - není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme - není to účast v Kristově těle?« (v.16). Tato slova vyjadřují mystický nebo - můžeme říci - duchovní účinek eucharistie, který se týká sjednocení s Kristem, jenž se v chlebu a víně obětuje za spásu všech. Ježíš se zpřítomňuje ve svátosti eucharistie, aby nás živil, byl asimilován a stal se v nás obnovující silou, jež dodává energii a dodává vůli dát se po každém zastavení či po každém pádu znovu na cestu. Vyžaduje to však náš souhlas, naši ochotu nechat proměnit sebe, svůj způsob myšlení a jednání, jinak se účast na slavení eucharistie redukuje na prádzný a formální obřad. Někdo chodí na mši, protože se to má, jako společenská záležitost, byť s úctou. Něco jiného je však mysterium, tedy přítomný Ježíš, který nás přichází živit.
Druhý účinek je komunitní a svatý Pavel ho vyjadřuje slovy: »Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho« (v.17). Jde o vzájemné sdílení těch, kdo mají účast na eucharistii, a to až do té míry, že tvoří jedno tělo, jako je jeden onen chléb, který se láme a rozdává. Jsme komunitou, živenou Tělem a Krví Krista. Účast na Kristově těle je účinné znamení jednoty, společenství a sdílení. Nelze se účastnit eucharistie bez snahy o vzájemné bratrství, které je upřímné. Pán však dobře ví, že naše lidské síly na to nestačí. Ba dokonce ví, že jeho učedníci vždycky budou pokoušeni k rivalitě, závisti, předsudku a rozdělení... To všichni známe. Také proto nám zanechal svátost svojí reálné, konkrétní a trvalé přítomnosti, takže zůstáváme-li sjednoceni s Ním, můžeme stále přijímat dar bratrské lásky. »Zůstaňte v mé lásce« (Jan 15,9), jak Ježíš řekl a umožnil eucharistií. Zůstávat v přátelství, v lásce.
Toto dvojí ovoce eucharistie: za prvé sjednocení s Kristem a za druhé společenství těch, které On živí, neustále obrozuje a obnovuje křesťanské společenství. Církev koná eucharistii, ale zásadnější je, že eucharistie vytváří církev a dovoluje jí, aby byla posláním ještě dříve než ho uskuteční. Toto je mysterium eucharistického společenství, totiž přijímat Ježíše, aby nás zevnitř proměnil a sjednotil, nikoli rozdělil.
Svatá Panna ať nám pomáhá přijímat vždy s úžasem a vděčností obrovský dar, kterým nás Ježíš obdařil ve svátosti svého Těla a svojí Krve.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
