Vídeň. Od roku 1986 připomíná OSN každoročně den boje proti drogové závislosti a obchodu s drogrami. Bilance po více než třiceti letech však není vůbec povzbudivá. Drogy mají na svědomí 600 tisíc životů ročně a podle posledních odhadů Úřadu OSN pro boj proti drogám a zločinu (UNODOC) se sídlem ve Vídni, užívá narkotika 270 milionů lidí. Statistiky mluví také o stále širší konzumaci drog. Za posledních deset let vzrostla o 30 procent. Světová zpráva o rozšíření drog, představená ve čtvrtek 25. června ve Vídni, upozorňuje, že v roce 2018 trpělo 35 milionů lidí poruchami spojenými s užíváním drog.
Absolutně nejrozšířenější drogou je marihuana, kterou konzumuje 192 milionů lidí. Zároveň je na pozadí více než poloviny trestných činů spojených s narkotiky, která byly zaznamenány v letech 2014-18 v 69 monitorovaných zemích. Legalizace marihuany žádné zlepšení nepřinesla. Ačkoli “důsledky zákonů, které v některých zemích marihuanu legalizovaly je prozatím obtížné posoudit - uvádí raport - za zmínku stojí skutečnost, že časté užívání marihuany narostlo ve všech zemích, kde došlo k její legalizaci.”
Mezi nejsmrtonosnějšími látkami nicméně zůstávají opiáty. Za poslední desetiletí se počet obětí těchto substancí zvýšil o 71%, mezi ženami dokonce o 92% (oproti 63% u mužů). Obzvláště znepokojivý je nárůst užívání drog mezi dospívajícími a mladými lidmi, kteří jsou škodlivým účinkům omamných látek více vystaveni.
Beztak dramatický scénář v letošním roce ještě zhoršilo vyhlášení pandemie Covid 19. Uzavření hranic a další omezení pohybu vyvolalo nedostatek narkotik v oběhu, což vedlo k zvýšení cen a snížení čistoty drogy. Na druhé straně nezaměstnanost a sociální potíže vyvolané pandemií dopadly na nechudší a nejslabší vrstvy obyvatel, které jsou více vystaveny jak konzumaci omamných látek tak obchodu s drogami, anebo pěstování plodin potřebných k výrobě drogy, které se v těžké hospodářské krizi stávají často jedinou cestou k získání prostředků na obživu.
OSN varuje také před vynalézavostí obchodníků s drogami, kteří v nezvyklé situaci vyvolané pandemií hledají nové cesty a metody prodeje, zejména prostřednictvím internetu a poštovních zásilek. Dalším rizikem je vyhledávání dostupných opiátů, jako jsou směsi syntetických drog.
Agenda OSN pro boj proti drogám varuje vlády také před opakování minulých chyb, jakými bylo snížení rozpočtů na boj proti obchodu s narkotiky a protidrogovou prevenci po světové hospodářské krizi v roce 2008. Podle raportu se každý investovaný dolar vrací dvanáctinásobně v ušetřených výdajích za léčbu a trestní řízení. Navíc nyní existují obavy, že pozornost k této temné sféře otupí také v mezinárodním měřítku, sníží se spolupráce a sledování pohybu narkotrafikantů, což jejich obchodování se smrtí posílí.
Na potvrzení oprávněnosti obav vystoupila Italská federace terapeutických komunit. Její prezident Luciano Squillaci poukazuje na naprostou naprostou ignoranci jejich potřeb ze strany vlády a parlamentu. “Nejsme jen neviditelní a zapomenutí” v plánu na ekonomickou obrodu země, ale není uznávána ani naše sociální a zdravotní funkce, podotýká Biagio Sciortino, předseda Intercear, koordinace asistence pro léčbu závislostí na národní úrovni.
“Jsme konsternování z toho, že v italském parlamentu probíhají další pokusy o legalizaci marihuany, nyní již nikoli lehké, ale také syntetické. Působí skutečně až surrealisticky, že v tak drastické fázi, jakou procházíme, se politika a vládní instituce zabývají tímto, místo aby se zaměřily na hodnotový systém a na prevenci na sociální úrovni,” říká Giampaolo Nicolasi z jedné z komunit pro drogově závislé (Comunità Incontro) a zdůrazňuje, že poslední jednání vlády o řešení postpandemické krize se třetího sektoru a každodenního boje proti závislostem vůbec nedotkla.
“Chceme vyslat důrazné poselství vládě a parlamentu. V Itálii je dnes půl milionu lidí, kteří pravidelně užívají nelegální látky a pouze každá pátý dostane pomoc, předvídanou v normě staré již 30 let,” dodává Luciano Squillaci. Jak dále upozorňuje, počet lidí umírajících na předávkování stále stoupá. V Itálii se mluví v této chvíli o 350 lidí ročně, tedy téměř jeden člověk denně, nepočítaje dopravní nehody a další patologie související s konzumací drog. “Politika je k našemu volání hluchá, protože drogy nejsou pohodlným politickým tématem, rozdělují a vedou k ideologickým pozicím, které vůbec nesouvisí se člověkem a jeho potřebami,” trpce konstatuje předseda Italské federace terapeutických komunit (Fict).
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
