Švédsko. Říká se, že Švédové jsou velmi sekularizovaní, ale nemáme tu mnoho přesvědčených ateistů. Velmi málo lidí chodí do kostela, ale mnoho je těch, kdo jsou otevření tajemství přírody a stvoření, říká stockholmský biskup kardinál Andres Arborelius. V rozhovoru pro italský portál La Nuova Bussola Quotidiana se zamýšlí nad pozitivními stránkami pandemické krizové situace a rolí katolíků jako kreativní menšiny.
Až do 19. století hrozila Švédům, kteří konvertovali ke katolicismu, konfiskace majetku, exil nebo dokonce trest smrti. V 50. letech minulého století žilo v této skandinávské zemi, kde byl luteranismus až do roku 2000 státním náboženstvím, necelých 5 tisíc katolíků, dnes jich je 110 tisíc a v jejich čele stojí konvertita a karmelitán Anders Arborelius, kterého papež František připojil - jako vůbec prvního Švéda v dějinách - ke kardinálskému sboru.
Přestože se katolická komunita rozrůstá, v deseti milionovém Švédsku netvoří ani dvě procenta obyvatel. Počty ale nejsou to nejdůležitější. Podle kardinála Arborelia se otevírá mnoho možností, jak být kreativní a evangelizující menšinou. Krize spojená s koronavirem přesvědčila mnoho lidí o omezenosti konzumní kultury a začínají se stále více otevírat náboženské a duchovní dimenzi.
Před katolíky stojí především úkol přijmout svou situaci, skutečnost, že jsou malým stádcem, které však usiluje o následování Ježíše v sekularizovaném prostředí. Dnešní svět je halasný, lidé nedokáží žít v tichu, neustále se zahlcují zvuky, ale zároveň touží po tichu a samotě. Proto se stává, že katolické kláštery vyhledávají i nevěřící, aby alespoň na chvíli unikli hluku současného světa.
Kardinál Arborelius poukazuje také k inspirativnosti duchovní poezie sv. Jana od Kříže. Jeho “Temná noc” byla přeložena švédským básníkem Hjalmarem Gullbergem dávno před příchodem karmelitánů. “Žijeme v temnotě dlouhou část roku a básně sv. Jana od Kříže jsou blízké zkušenosti mnoha Švédů, kteří spatřují stopy skrytého a neznámého Boha ve stvoření,” říká švédský biskup, který je sám bosým karmelitánem.
Katolická komunita ve Švédsku je velmi různorodá. Můžeme se tedy pokoušet o svědectví, že lze vytvářet společenství s lidmi různého původu, dodává. Jak dále konstatuje, k objevování role katolické církve napomáhá také pozitivní obraz papeže Františka a jeho poselství univerzálního bratrství. Přesto jsou oblasti, kde je jakýkoliv dialog obtížný, přiznává kardinál Arborelius. Například potrat je ve Švédsku vnímán jako lidské právo a porodní asistentky, které ho odmítají, nesmějí pracovat. “Katolická církev a některé skupiny evangelikálních křesťanů se proti tomu snaží bojovat, ale jen velmi málokdo nás slyší,” říká stockholmský biskup, který nicméně neztrácí optimismus a vybízí k tvůrčímu, bdělému a aktivnímu působení v sekulární společnosti.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
