Itálie. “Při volbě biřmovacích a křestních formů se často jedná spíše o formální povinnost, aniž by se přihlíželo k duchovní dimenzi. O kmotrech se rozhoduje na základě příbuzenských či přátelských vztahů anebo osobních zájmů, a nikoli s ohledem na specifickou úlohu, již jsou povoláni zastávat, tedy předávat víru, kterou v první řadě musí sami prožívat, aby o ní poté mohli svědčit.”
Těmito slovy biskup italské diecéze Sulmona-Valva, mons. Michele Fusco, zdůvodňuje dekret, kterým od prvního srpna ruší na tříletou zkušební dobu přítomnost kmotrů a kmoter při křtech a biřmováních. Kanonické právo mu poskytuje tuto možnost, jelikož figuru kmotra nepovažuje za povinnou. Podle italského biskupa se nejedná o bezprostřední, nýbrž dlouhodobě promýšlené rozhodnutí přijaté společně s diecézními kněžími a katechety po mnoha pastoračních konzultacích. Výsledný dekret schválila kněžská rada minimálně na příští tři roky a rozhodně jej přivítala.
Jak uvedl biskup Fusco pro list Avvenire, jako kmotři se totiž občas hlásí lidé, kteří “nechodí do kostela, nejsou součástí farního společenství, leckdy mají složitou manželskou situaci, s příjemcem svátosti mají možná přátelský vztah, ale o víře nelze mluvit. Kněží jsou nuceni takové kmotrovství odmítat, čímž vzniká nedorozumění”, vysvětluje biskup a poukazuje na širší poslání kněžského a farního společenství, které může zastat duchovní vedení a nahradit jednotlivé kmotrovské figury.
S méně pozitivní reakcí se dekret setkal v některých rodinách, které, biskupovými slovy, “nechápou problematiku, pojímají kmotrovství spíše povrchně a jsou spokojeny se stávajícím stavem, a proto nechápou jeho změnu”. Tento krok se tudíž stává “příležitostí k zamyšlení pro celé církevní společenství”, uzavírá biskup z italského kraje Abruzzo, a vzhledem k tomu, že “také jiné italské diecéze přijaly obdobná rozhodnutí”, může vyvolat “širší celocírkevní reflexi”.
(jag)