VaticanNews.va

   27. 9. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8045
Poslechem z webových stránek.4971
Četbou textů na webových stránkách.7621
Poslechem i četbou.4716


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

Kongregace pro nauku víry zamítá interkomunio v Německu

Papež: Kdo byl v církvi kanonizován jako první?


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

15.9.2020 

Současná chvíle si žádá odvážnou kulturní obrodu

Předmluva ke knize o mírových vědách

Papež František

Lidstvo prožívá epochální změnu, ve které se zabydlela „třetí světová válka vedená po částech“, jak jsem toto dění již vícekrát označil. Dobře víme, nakolik strach z nového světového konfliktu, hrozícího zkázou lidstva, poznamenal naši nedávnou minulost. Sv. Jan XXIII. věnoval otázce míru svou poslední encykliku, kterou adresoval všem lidem dobré vůle (Pacem in terris, 11.4.1963). A vzpomeňme též na zarmoucená slova, jimiž se sv. Pavel VI. obrátil ke shromáždění Spojených národů: „Jedni proti druhým? Nikoli, už nikdy více“ (4.10.1965).

Bohužel shledáváme, že dnešní svět dosud vězí v atmosféře válek a vzájemného násilí. Tato bolestná skutečnost vyžaduje, abychom nejenom vymáhali mír, nýbrž téměř nás nutí ke kladení závažných otázek. Jak je možné, že se ve světě, kde globalizace strhla mnohé hranice, nadále uplatňuje násilí ve vztazích mezi jedinci a společenstvími? Proč nám často nahání strach člověk, který se od nás odlišuje, až do té míry, že zaujímáme obranné a podezíravé postoje, z nichž se příliš často stává nevraživá útočnost? Proč se vlády některých států domnívají, že projevování síly, včetně válečných zásahů, jim dodá větší důvěryhodnost v očích občanů a znásobí podporu, kterou jim prokazují?

Na tyto a jiné otázky nelze odpovídat všeobecně a ukvapeně. Dožadují se studijního úsilí, je třeba do nich investovat rovněž na rovině vědeckého bádání a formace mladých generací. Z toho důvodu jsem považoval za nepostradatelné otevření studijního oboru zaměřeného na mírové vědy při Papežské lateránské univerzitě. Vycházel jsem přitom z přesvědčení, že církev je povolána k tomu, aby se zasadila o „řešení problémů týkajících se míru, svornosti, životního prostředí, obrany života, lidských a občanských práv” (Evangelii gaudium, 65).

V tomto úsilí zaujímá ústřední úlohu univerzitní svět, který je symbolickým místem onoho všestranného humanismu, který potřebuje ustavičnou obnovu a obohacování, aby dokázal vyvolat odvážnou kulturní obrodu, již si žádá současná chvíle. Jedná se o výzvu, kladenou též církvi, která se svou celosvětovou sítí církevních univerzit může přinést rozhodující „příděl kvasu, soli a světla evangelia Ježíše Krista a živé tradice církve stále otevřené novým situacím a novým výzvám” (Veritatis gaudium, 2), jak jsem v nedávné době připomenul v dokumentu, reformujícím církevní studia. To samozřejmě neznamená změnu institucionálního významu a prověřených tradic našich akademických učilišť, nýbrž spíše jejich nasměrování do perspektivy výrazněji “vycházející” a misionářské církve. Problémy současného světa je totiž možné řešit, pokud si osvojíme schopnost odpovídat přiměřeným obsahem a vhodným jazykem a oslovovat přitom především nové generace (z listu papeže Františka kard. De Donatis u příležitosti založení nového studijního oboru mírových věd, 12.11.2018).

Předkládaný svazek nabízí přehled některých zájmových okruhů této nové akademické činnosti, která je nezbytně interdisciplinární a vyjadřuje plodný dialog mezi filosofií, teologií, právem a historií. Věřím, že rigorózní bádání v těchto oborech, doplněné též o příspěvky přírodních věd, povede k rozvoji vědomostí o míru a bude utvářet skutečně cenné tvůrce pokoje, připravené vstoupit do hry v nejrůznějších oblastech života našich společností.

Rád bych zdůraznil, že dobrý tvůrce pokoje má být schopen zralého pohledu na svět a dějiny, aniž by upadl do „přemíry diagnóz, jež nejsou vždycky provázeny rozhodnými a skutečně použitelnými řešeními” (Evangelii gaudium, 50). Je třeba přesáhnout čistě sociologický přístup, který si nárokuje, že nestranně a neutrálně obsáhne veškerou realitu. Kdo se hodlá stát odborníkem v mírových vědách, potřebuje se naučit pozorně vnímat znamení doby: zalíbení ve studiu a vědeckém bádání má ladit se srdcem, které dokáže sdílet “radost a naději, smutek a úzkost lidí naší doby” (Gaudium et spes,1), aby tak umělo skutečně rozlišovat podle evangelia.

Máme doopravdy zapotřebí kvalitně připravených mužů a žen, vybavených všemi potřebnými nástroji k výkladu sociální, ekonomické a politické dynamiky naší doby. Vklad do těchto formačních procesů může napomoci mnoha mladým lidem, aby odkryli, že “povoláním laiků je především láska v rodině a láska působící ve společnosti a v politice: je to konkrétní povinnost budovat novou společnost na základě víry. Znamená to žít uprostřed světa a společnosti s cílem evangelizovat její různé složky, podílet se na růstu pokoje, soužití, spravedlnosti, lidských práv, milosrdenství, a tak šířit ve světě Boží království” (Christus vivit, 168).

Děkuji profesoru Marengovi, který tuto knihu připravil, a také všem autorům, jejichž příspěvky otevírají cestu k rozvoji tohoto nepostradatelného pole vědeckého bádání, určeného k tomu, aby vztahy mezi lidmi a národy prosycovalo pokojem a svorností.

Přeložila Jana Gruberová

 



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.9.20 Papež František vybízí k vědeckému bádání o míru
28.7.20 Pandemie nás staví před základní otázky života a víry
22.5.20 Karanténa
18.5.20 S vděčností vzpomínáme na svatého svědka
21.3.20 Vycházejí spisy teologa, který inspiroval papeže Františka



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nová blahoslavená spojuje kontemplaci s činnou křesťanskou láskou

V Norsku byl po pěti stoletích opět vysvěcen katolický biskup

V Etiopii byly objeveny nejstarší překlady evangelií

Veřejné restaurování Michelangelovy Piety Bandini

Ekvádor nepřijal legalizaci umělého potratu

Papež František oslovil valné shromáždění OSN: Krize jako příležitost

Papež přijal polského prezidenta Andrzeje Dudu

Hledící srdce a konající ruce

Papež vyzval evropské církve k duchovnímu výkladu pandemie

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

“Bůh bydlí v Holandsku” - kniha o životě v sekularizované společnosti

Snažíme se nést kříž společně, říká aleppský františkán, otec Alsabagh

 Nově na webu
Svatý otec: Pandemie ukázala, že nelze žít jeden bez druhého

Publicistika: Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum

Publicistika: Dobytí Říma

Rozhovory: Samaritanus bonus - Odpověď na nově prosazované zákony o eutanazii

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv září 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása