Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   6. 12. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

27.11.2020 

Čas Božího navštívení

Homilie k 1. neděli adventní, Mk 13,33-37

Pavel Ambros

Vyslechl jsem si podivně znějící příměr: Advent, to je čekárna. Vůbec není příjemné čekat na nedochvilného člověka. Jiné je čekání důchodce na penzi. Čekárna u zubaře není vůbec roztomilá. A čekat na nádraží? To si člověk dobře rozmyslí. Ale co dělat, celá naše doba je čekárnou, mučírnou, samotkou. I malá Maruška, poctivá školkařka si vzdechne v době COVIDu: až to všechno skončí, půjdeme všichni do restaurace na oběd! Advent přichází jako na zavolanou. Chce ukázat na význam všech našich dílčích čekání.

Jaký začátek, takový konec. První nedělí adventní začínáme nový liturgický rok. Každá neděle v pohledu křesťana je začátkem. Počátkem nanejvýš veledůležitým. Byla vstupenkou do osmého dne. Pootevírá bránu. Co se tím míní? Něco neobvyklého. Nahmatáváme zde něco neobyčejného, mimořádného, výjimečného: Je to čas, který si uchovává svoji pozemskost. Zároveň vstupujeme do posvátné doby. Noříme se do dějin, které se proměňují v Boží dějiny. Jsou to dějiny spásy. V adventu se jedná především o záchranu člověku. Mění scénu, na které se odehrává proměna pozemského časunovou dobu. Jak si to představit? Dovedeme lehce zachytit hemžení vánočních ulic. Nic tak neschvátí lidské nohy jako kupování dárků! Vnímáme povinnost splnit očekávání. Reklamy se budou rozehřívat láskou k bližnímu. Už ani neskrývají pokrytecké choutky vynahradit si ztracené zisky zaviněné zavřenými krámy. Doba, kterou máme před sebou, není tím, čím se nám jeví na první, letmý pohled. O co se v ní vlastně jedná? Advent nám umožňuje kráčet dopředu ve světě, ale jinak! Je to svět, kde se božské a lidské mohou sejít. Advent nás učí vidět oba světy těsně spojené, i když prozatím oddělené, svět dovršený a svět dovršující se.

První nedělí adventní otevíráme četbu Markova evangelia. Třikrát slyšíme velmi důrazné zvolání: bděte! Nezdá se být jemným pozváním, ale příkazem.

Proč je nutné být ostražitý a bdít? Protože nevíme, kdy Pán přijde, a mohl by nás najít  spící. Jde o to, abychom byli ostražití, když plníme úkol, který nám byl dán: a nadto, či zároveň s tím poznat mnohem více: Pána, kdy přijde. I kdybychom svěřený úkol splnili, ale přehlédneme-li toho, pro koho to děláme, vše ztratí najednou smysl. A vytratí se i radost. Bdělost a ostražitost jsou nasměrovány k podstatnému: svěřený úkol neplníme jen pro něj samotný. Důležitý je Pán, který přijde a úkol nám jej připomíná. Naše životní úkoly tím dostávají nový rozměr – těšení se. Nestaneme se obětí našich povinností, když neztrácíme radost, nepřestane nás těšit čekání na příchod Pána. Když se zavrtáme do našich povinností a dostaneme se do zajetí sama sebe, dokonce snad že jsme hlavními postavami, ba i jedinými aktéry toho velevýznamného kolotoče zde na zemi, zbude nám jen pláč a hořkost. Povinnosti hořknou, setkání těší, rozradostňuje.

Evangelium nás staví před prostinkou volbou: život neproměňují na sto procent splněné úkoly, ale setkávání, objetí, pohled jemnocitu, družné vyslechnutí. Proměněný život je dáván jen zdarma. Jinak tomu ani nemůže být. Je projevem Boží lásky. Klíč, jak máme číst řeč apokalypsy naší doby, nám Markovo evangelium přímo nabízí. Tím klíčem, rozuzlením, konečným slovem  je Kristovo umučení. Kristus přijal tento úkol, ale přijal i radost z Otcovy věrnosti. Každý úkol se velmi snadno může stát nesnesitelný, nemůžeme-li jej završit odevzdáním. Povinnosti, i ty domácí, úkoly, i ty školní, předsevzetí, i ta adventní, jsou křížem, tedy jen (!) nástrojem. Mluví o tom nepřekonatelně Filokalie: „Ježíš vzal na sebe tělo a jako nářadí si nesl kříž; obdělal zpustlou duši, vytrhal z ní trní a hloží zlých duchů, vyplel koukol hříchu a veškerou uschlou trávu nepravostí spálil. A když duši nástrojem kříže takto obdělal, vysázel v ní překrásnou zahradu Ducha, aby Bohu Hospodáři plodila všechny druhy nejsladšího a nejžádoucnějšího ovoce.“ To nejkrásnější je nechat se obejmout. Ne něco udělat velikého! Tušíme nyní, na co čekáme adventem? Je to čekárna náročná, otvírá dveře jeslí a oltáře!

Evangelista Marek má v sobě důkladně promyšlený plán, jímž vede čtenáře či posluchače ke svému cíli. Nedlouho poté, co vyzval své učedníky, aby se stali ostražitými a dávali pozor, protože nevíme, kdy Pán přichází, čteme: přišel večer, kdy byl zrazen. Bděte! Ale co když přijde o půlnoci? Nebyl Pán o půlnoci zatčen? A co když přijde za kuropění? A kdy se Petr hořce rozplakal? Když kohout dvakrát zakokrhá. (Mk 14,53–64). Téměř vše  podstatné se seběhlo během noci a nikdo si toho ani nepovšiml. Jeho narození se odehrává v hlubinách noci a kromě několika pastýřů si nikdo ničeho nevšiml, protože se díváme jen letmo. Pozorujeme hemžení předvánočních ulic. Všichni si jen prošoupávají podpatky, aby splnili své povinnosti a mohli se za to pochválit. Ani proroctví o kohoutovi Petrovi nepomohlo, aby nezmeškal okamžik Pánova příchodu. Celý proces u Piláta se odehrával v noci. A tento protřelý římský politik, kumpán dalších kumpánů, nepoznal, že svědomité plnění povinnosti soudce ho k poznání pravdy nepřivede, ani na píď nepřiblíží k tajemství čekání. Marek vypočítává všechny významné okamžiky, v nichž lidstvo nepozná Krista v jeho utrpení. Pro samé naše nasazení se pro práci, úspěch, honbou za prosperitou a zdravím, za úspěšností církve v tomto světě, za její vylepšený mediální obraz, nasazení se pro lidskou obhajobu Božích věcí nic nepostřehneme!  Pro samé pachtění být oceněni a užiteční, nepoznáme! Co nezakusíme? Čas Božího navštívení. Že Pán přichází v bezmocnosti. Být ostražitý a bdít znamená vidět za masivně promyšlenou logikou smýšlení světa jinou logiku. Kde a jak ji můžeme uvidět? Čekáním před Betlémem. Nechal se položit do jeslí! Nic více nepotřebujeme. Co zde můžeme číst? Nechat se obejmout není úkol, nýbrž dar, který jsme ochotni přijmout. Co tím střežíme? Komůrku radosti našeho srdce, do které můžeme někoho pozvat. Aby nečekal nadarmo.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv prosinec 22
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti