Vatikán. “Papež František na pozvání Irácké republiky a místní katolické církve ve dnech 5. až 8. března 2021 vykoná apoštolskou cestu do Iráku. Navštíví Bagdád, oblast Uru, spojenou s Abrahamovou památkou, města Irbíl, Mosul a Karakoš na Ninivské planině”, sdělil tiskový mluvčí Svatého stolce a dodal, že program cesty bude zveřejněn v patřičný čas, jelikož přihlédne k vývoji světové zdravotní krize.
Petrův nástupce se tak vrací k apoštolským cestám po patnácti měsících od jejich přerušení. S úmyslem navštívit Irák papež vystoupil již v červnu loňského roku při audienci pro účastníky plenárního zasedání papežského Díla na pomoc východním církvím (Roaco). Tento záměr nabyl konkrétnější podoby při letošní lednové návštěvě iráckého prezidenta Barhama Sáliha ve Vatikánu, kdy obě strany, mimo jiné, položily důraz na zachování historické přítomnosti křesťanů v Iráku, jehož jsou nedílnou součástí, a na nezbytnost vytvořit pro ně prostor při poválečné obnově země.
Před pádem Saddáma Husajna obývalo Irák milion až půldruhého milionu křesťanů; následné války, včetně okupace Ninivské planiny tzv. Islámským státem, jejich počet snížily na 300 až 400 tisíc. Nynější iráčtí političtí představitelé mají zájem na jejich návratu, avšak zůstává otevřena otázka bezpečnosti a rovněž ekonomického uplatnění v zemi, která musí vyřešit problém téměř dvou milionů vnitřních běženců.
Papež František, jako “otevřený člověk, hledající pokoj a bratrství”, jak jej definoval chaldejský patriarcha Sako, se v Iráku těší úctě rovněž u muslimů, kteří sledovali jeho návštěvu v Abú Dhábí. Místní církev proto doufá, že jeho příjezd přispěje k národnímu smíření, kromě toho, že naplní projekt apoštolské cesty, zamýšlený Janem Pavlem II. na počátku tisíciletí. Chaldejský Ur měl být totiž první etapou Wojtylovy jubilejní pouti, plánované na první prosincové dny roku 1999 a odložené po několikaměsíčním vyjednávání s tehdejším iráckým prezidentem Husajnem.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
