Itálie. “Slova se mohou změnit v polibky, pohlazení a léčiva, anebo v nože, meče a střelné náboje. Když vrháme bomby, tvořené pomluvou, očerňováním a závistí, stávají se z nás teroristé”, píše papež František v předmluvě ke knize italského kapucína, o. Emiliana Antenucciho, která vyjde patnáctého ledna (Non sparlare degli altri! Effatà Editrice, 2021). Její autor působí jako rektor Svatyně ticha ve středoitalském Avezzanu.
“Ticho je jazykem Boha a též jazykem lásky”, vysvětluje Svatý otec. “Když mlčíš, mlč z lásky,
když mluvíš, mluv z lásky”, nabádá svatý Augustin a spolu s ním také František: “Nepomlouvej druhé lidi. Není to pouze mravní skutek, nýbrž také lidské gesto. Pokud totiž očerňujeme druhé, špiníme Boží obraz, který je v každém člověku”. Papež Bergoglio proto vybízí ke správnému nakládání s jazykem, jelikož “slovem lze dobrořečit i zlořečit, slova se mohou změnit v nezdolnou zeď či otevřená okna”.
Papež dále cituje Matku Terezu a vybízí každého křesťana k pouti za svatostí. “Ovocem ticha je modlitba a ovocem modlitby je víra. Víra plodí lásku, láska plodí službu”. Předmluvu ke knize italského kapucína uzavírá František invokací k Panně Marii, Matce ticha, aby “nás naučila správnému užívání jazyka, dala nám sílu každému dobrořečit, pokoj v srdci a radost ze života”. Dodejme, že Svatyně ticha byla založena loni v květnu a upozorňuje na tento aspekt duchovního života a možná méně známý rys Františkova pontifikátu. Avšak již jako arcibiskup Buenos Aires věnoval kardinál Bergoglio právě důležitosti ticha řadu reflexí. Citujme jednu za všechny: “Bez samoty není ticho a bez obou chybí pravda”, napsal o Vánocích 1987.
(jag)