Damašek. Hospodářské sankce proti Sýrii jsou nezaslouženým “kolektivním trestem”, píší katoličtí a pravoslavní patriarchové blízkovýchodních církví novému prezidentu USA a prosí jej, aby se nestal “spoluviníkem humanitární katastrofy”, která v této zemi postihla miliony lidí a stane se dalším destabilizačním faktorem pro situaci v blízkovýchodním regionu.
Obsah otevřeného listu, který mimo jiné podepsali melchitský patriacha Joseph Absi, syrsko-pravoslavný patriarcha Ignatius Aphrem II., syrsko-katolický patriarcha Ignatius Youssef III. či katoličtí biskupové rezidující v Aleppu, Antoine Audo (chaldejská církev) a Jean-Clement Jeanbart (melchitská církev), zveřejnila vatikánská agentura Fides. Sýrie naopak naléhavě potřebuje investice do hospodářství, ale též do zdravotnického systému, píši představitelé syrských církví. Zemi, která byla ještě před deseti lety pokládána za obilnici celého regionu, nyní hrozí hladomor. Polovina syrského obyvatelstva trpí hlady a tato krize může vyvolat novou vlnu nestability. “Tak špatná nebyla situace ani za bombardování”, stojí v listě, který kromě biskupů a patriarchů podepsali rovněž zástupci organizací, podporujících blízkovýchodní křesťany (SOS Chrétiens d'Orient), a evropští politici a diplomaté.
S listem obdobného obsahu se na evropské hlavy států obrátil Nabil Antaki, řeholník z kongregace maristů (Mariiných bratří), která působí v Aleppu. Rakouskému charitativnímu dílu “Iniciativa pro křesťanský Východ” (Initiative Christlicher Orient, ICO), Antaki vylíčil, jak zoufalá je situace aleppského obyvatelstva v důsledku hospodářské krize a koronavirové pandemie. “Sankce připravily lidi o poslední naději. Tak špatná situace, jako je ta nynější, nebyla ani za války, když z nebe padaly bomby”, popsal syrský řeholník.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
