Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

14.5.2005 

Mluvily jazykem pravdy a lásky

Homilie kardinála Saraiva Martinse při mši svaté blahořečení Služebnic Božích Ascension Nicol Goni a Marianny Cope, sobota 14. května 2005

Česká sekce RV

Ctihodní kardinálové, ctihodní spolubratři v biskupské a kněžské službě, vážené autority, drazí poutníci!

1. Rodící se církev se připravila na první křesťanské Seslání Ducha svatého tím, že šla cestou víry ve vzkříšeného Krista. Ve skutečnosti je to on, kdo daruje svého Ducha lidu Nové smlouvy.
Komunita apoštolů se po nanebevstoupení Pána Ježíše sešla ve večeřadle v očekávání, že budou ?pokřtěni Duchem svatým? (Sk 1,5) a připravovali se na tuto událost v bratrském společenství modlitby: ?Byli svorní a vytrvalí v modlitbě ? spolu s Marií, matkou Ježíšovou? (Sk 1,14).
Dnes večer jsme také my shromážděni ve večeřadle. Cítíme mateřskou přítomnost Panny Marie a blízkost apoštola Petra, na jehož hrobě stojí basilika.
Tvoříme nyní liturgické shromáždění, které vyznává stejnou víru ve vzkříšeného Krista; které se živí stejným eucharistickým chlebem; které s důvěrou pozvedá k nebi stejné zvolání: ?Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít. Přijď se svými dary zas, otče chudých, mezi nás, přijď nám srdce potěšit? (Sekvence).
Pozdravuji především ty, kteří opustili svoje města a svoje domy a ty, kteří překročili oceány a kontinenty a jsou tady, aby s námi sdíleli milost Svatodušních svátků a radost blahoslavení matky Ascensión del Cuore di Gesú a matky Marie Anny Cope.
Srdečně zdravím sestry misionářky dominikánky Nejsvětějšího Růžence a sestry třetího řádu sv. Františka ze Syrakus a početné poutníky, kteří přišli z míst, kde se narodily a kde působily nové blahoslavené.

2. Drazí bratři a sestry, slovo Boží, které jsme slyšeli, nám pomáhá, abychom si uvědomili veliké tajemství Seslání Ducha svatého, které poznamenalo slavnostní začátek poslání církve ve světě.
Úryvek z evangelia nám zpřítomnil Ježíšovo volání: ?Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije?. Člověk jakékoliv doby a jakkoliv kultury žízní po životě, po pravdě, po pokoji, po štěstí. Žízní po věčnosti. Žízní po Bohu. Ježíš může utišit tuto žízeň. Samaritánce řekl: ?Kdo pije vodu, kterou mu já dám, nebude již nikdy žíznit? (Jan 4,14). Ježíšovou vodou je Duch svatý, Duch Stvořitel a Utěšitel, který přeměňuje srdce člověka, zbavuje ho temnot a naplňuje ho božským životem, moudrostí, láskou, dobrou vůlí, radostí, a tak uskutečňuje Ezechielovo proroctví: ?Vložím do vás svého Ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je? (Ez 36,27).
Přítomnost Ducha svatého v církvi a v jednotlivých duších je stálým ?přebýváním?, dynamickým, tvůrčím. Kdo bude pít Ježíšovu vodu, bude mít ve svém klíně ?řeky živé vody? (Jan 7,38), ?pramen vody, která tryská k životu věčnému? (Jan 4,14).
Duch svatý mění existenci toho, kdo ho přijímá, obnovuje tvář země a přeměňuje veškeré stvoření, které ? jak říká sv. Pavel ve svém druhém listu ? ?sténá a spolu trpí až doposud? (Řím 8,22), v očekávání návratu do zahrady Boha a člověka.
Duch svatý je vnitřním mistrem a zároveň je mocným větrem, který vane do plachet Petrovy loďky, aby ji vedl po jezeře. Duc in altum! To je výzva, kterou papež Jan Pavel II. postavil před církev třetího tisíciletí (srov. Apoštolský list Novo Millenio Ineunte, 58).
Apoštolové zakusili Ducha svatého a stali se svědky Krista zabitého a vzkříšeného, misionáři celého světa. Tatáž zkušenost se opakuje v těch, kteří přijali Krista a otevřeli se Bohu a lidstvu; opakuje se především ve svatých, ať už v neznámých anebo v těch, kteří byli pozdviženi k poctě oltářů. Svatí jsou vrcholným dílem Ducha svatého, který vtiskuje do jejich srdcí Kristovu tvář a zasazuje do nich Boží lásku.
Naše dvě blahoslavené otevřely dokořán svůj život Duchu svatému a nechaly se jím vést ve službě církvi, chudým, nemocným, mladým.

3. Blahoslavená Ascensión del Cuore di Gesú je jednou z velkých misionářek minulého století. Již od dětství chápala život jako darování se Pánu a bližnímu a nechtěla patřit nikomu jinému než Bohu, jemuž se zasvětila jako dominikánská mniška v klášteře Svaté Růženy v Huesca ve Španělsku. Naplno podporovala dynamismus lásky, který Duch svatý vlévá do těch, kteří mu otevírají svoje srdce.
Jejím prvním polem apoštolátu bylo vyučování v koleji, která patřila ke klášteru. Svědkové tehdejší doby ji vzpomínají jako výbornou učitelku, laskavou a silnou, chápající a náročnou.
Ale Pán s ní měl jiné plány. V jejích 45 letech ji povolal, aby se stala misionářkou v Peru. S mladistvým nadšením a naprostou důvěrou v Prozřetelnost opustila vlast a věnovala se evangelizaci světa, zvláště amerického kontinentu. Její dílo bylo natolik velkodušné, široké a účinné, že zanechala hlubokou stopu v misijních dějinách církve. Při založení sester misionářek dominikánek Nejsvětějšího růžence spolupracovala s dominikánským biskupem Ramonem Zubietou a stala se první generální představenou Kongregace. Její misijní život byl plný obětí, odříkání, avšak přinášel hojné plody. Bohatě zasévala a bohatě sklízela. Často jezdila do Peru, do Evropy a dokonce byla i v Číně. Na jedné straně měla povahu neohrožené a neúnavné bojovnice, na druhé straně měla povahu mateřskou, schopnou získat srdce. Byla zakořeněna v Kristově lásce, a všechny vedla k charismatu duchovního mateřství. Plná živé víry a horlivé zbožnosti k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a k Panně Marii Růžencové, se věnovala spáse duší až k oběti sebe samé. Často vybízela svoje duchovní dcery, aby činily podobně, a říkala jim, že nezachrání duše, jedině obětováním sebe samých. Její láska byla stále čistější a intenzívnější a proto se nabídla jako oběť Milosrdné Lásky Boha.

4. Uměleckým dílem Boží milosti byl život blahoslavené Marie Anny Cope, která byla vůní a krásou františkánského ducha již od první chvíle. Její služba malomocným vzbuzuje v mysli dojemné svědectví sv. Františka z Assisi, jehož byla Maria Anna věrnou služebnicí. Světec ve svém testamentu vzpomíná: ?Bylo pro mě velmi hořké, když jsem viděl malomocné a sám Pán mě vedl mezi ně, abych jim prokázal jeho milosrdenství?. Setkání sv. Františka s malomocnými nebylo jenom zkušeností lidské blízkosti a solidarity, ale bylo to objetí ukřižovaného Krista a začátkem její cesty k heroické svatosti.
Matka Maria Anna se setkala s malomocnými, když už byla v pokročilém stádiu následování Krista. Již dvacet let patřila ke Kongregaci sester Třetího řádu sv. Františka v Syrakuzách. Měla již velikou zkušenost a solidní duchovní zralost. Ale znenadání ji Bůh povolal k větší odevzdanosti, k odvážnější misijní službě. V pozvání biskupa z Honolulu, který hledal sestry ochotné sloužit malomocným na ostrově Molokai, poznala blahoslavená hlas Krista a ? jako Izaiáš ? okamžitě odpověděla: ?Hle zde jsem, pošli mě? (Iz 6,8). Opustila všechno a zcela se odevzdala do vůle boží, potřebám církve a očekáváním jejích nových bratří. Dala všanc svoje zdraví a svůj život. Třicetpět let realizovala na vysoké úrovní lásku k Bohu a k bližnímu. Ráda spolupracovala s blahoslaveným Damiánem de Veusterem a pokračovala v jeho mimořádném díle i po jeho smrti. Blahoslavená Maria Anna milovala malomocné více než sebe samu. Sloužila jim, vychovávala, učila je láskyplně a moudře. Viděla v nich trpící tvář Ježíše. Šla ve stopách dobrého samaritána a stala se ?matkou malomocných?. Vydržela až do konce a sílu čerpala z víry, neustále živená Eucharistií, mariánskou zbožností, modlitbou. nic nechtěla, nečekala uznání. Napsala: ?Nečekám velikou odměnu v nebi. Bude mi stačit nepatrný kout, kde bych mohla milovat Boha celou věčnost?.

5. ?Řeky živé vody budou pramenit z toho?, kdo věří v Krista. Znamení jeho přítomnosti přesně popisuje list Galaťanům. jsou to: ?láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání? (Gal 5,22).
Naše dvě blahoslavené přinesly na svět ovoce a znamení přítomnosti Ducha svatého, mluvily jazykem pravdy a lásky, který jediný je schopen překonat hranice kultury a rasy a obnovit jednotu lidské rodiny, rozdělené pýchou a mocí, tak jako to vypráví biblický příběh o Babylonské věži.
Svatý otec Benedikt XVI. v homilii inaugurační mše svaté zdůraznil, že ?nevykupuje moc, ale láska. To je znamení Boží: On sám je láska,? Bůh, který se stal beránkem, nám říká, že svět je zachráněn Ukřižovaným a ne těmi, kdo ho křižovali?.
Svatý Irenej, ve svém komentáři Seslání Ducha svatého, nám předkládá toto rozjímání: ?Duch svatý zrušil vzdálenosti, odstranil nesrovnalosti a přeměnil spolunažívání národů v prvotinu hodnou obětování Pánu? Ano, jako mouka se nespojí v jediné těsto, ani se nestane chlebem bez vody, ani tak se množství lidí nemůže stát jedinou církví Kristovou bez Vody, která sestupuje z nebe? (Proti herezím, 3,17).
Do rukou blahoslavených Ascensión del Cuore a blahoslavené Anny Cope vložme proto naši prosbu: ?Pane, daruj nám tuto vodu? (Jan 4,15).
Amen.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti