Nastokrát buď pozdravena, ó Matičko nebeská
natisíckrát zvelebena, Královno archandělská... zpívají věřící na mariánské svátky a v mariánských svatyních ve všech koutech naší vlasti.
Tisíckrát pozdravujeme Tebe, ó Matičko Krista Ježíše... další mariánská píseň zapadá do téže noty... Je to jen zbožná nadsázka? Živá víra mariánských ctitelů - a to je většina ? ví příliš dobře, jak lidská slova nejsou sto vypovědět všechnu chválu a lásku k P. Marii, jíž jsou proniknuty jejich všední i sváteční dny. Stejně i básníci nemají dost slov a metafor, malíři dost barev a tvarů, hudebníci dost melodií, aby vyjádřili, vymalovali a vyzpívali, kdo je P. Maria.
3. srpna, v rámci třídenní přípravy na hlavní svátek basiliky Santa Maria Maggiore, zvolil Agostino kardinál Cacciavillan v homilii mše svaté originální chvalozpěv na Matku Boží. Prostě dal slovo Kompendiu katechismu katolické církve, o němž poznamenal: ?o jeho vydání rozhodl nezapomenutelný Boží služebník Jan Pavel II. a byl realizován pod vedením tehdejšího kardinála Josefa Ratzingera, jemuž Prozřetelnost vyhradila, aby jej vyhlásil jako Kristův náměstek. Toto je tedy prvotina velkého významu současného pontifikátu a musí být drahá také nám a musíme jej umět užívat?.
Kompendium se nejprve zahledí na počátek Mariina života, na chvíli jejího početí, plodu lásky sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů nejsvětější Panny. Toto závratné tajemství je vyjádřeno s ohromující prostotou.
Co to znamená ?Neposkvrněné Početí?? - A odpověď zní: ?Od věčnosti Bůh vyvolil Marii bez zásluh, aby byla Matkou jeho Syna. Aby splnila takové poslání byla počata neposkvrněná. To znamená, že skrze Boží milost a pro předvídané zásluhy Ježíše Krista byla uchráněna prvotního hříchu již od svého početí?. V této odpovědi zaznívají slova definované pravdy víry z roku 1854, kterou vyhlásil Pius IX. Při oslavách 150. výročí zjevení Matky Boží Jan Pavel II. vykonal pouť do Lurd, kde se P. Maria představila Bernardettě slovy: ?Já jsem Neposkvrněné Početí?.
Kompendium hovoří o jiné výsadě, úzce spojené s předešlou. 97. odpověď říká: ?Maria zůstala z Boží milosti uchráněna jakéhokoliv osobního hříchu během svého života. Je plná milosti, celá svatá. ? Všechno dobro, jež koná, ctnosti jež praktikuje jsou v plné shodě s Boží milostí a její svobodnou vůlí - Kompendium pokračuje: dává svobodně souhlas (při andělově zvěstování) v poslušnosti víry. Maria se nabízí osobě a dílu svého Syna Ježíše, tímže z celé duše přijímá božskou vůli spásy?. ?Z Boží milosti? je tedy Maria počatá bez poskvrny prvotního hříchu i jakéhokoliv jiného hříchu. Zde je také třeba zdůraznit Mariinu svobodu. V každém dobru, které stále koná, v každé ctnosti, které žije, plně odpovídá Boží milosti svou svobodnou vůlí. P. Maria spolupracovnice Ježíše je také velká a útěšná pravda.
Ohniskové události Mariina života i dějin spásy věnuje Kompendium čtyři články. 94. článek odpovídá na otázku o početí z Ducha svatého: ?Panna Maria počala věčného Syna ve svém lůně, působením Ducha svatého a bez spolupráce nějakého muže. Duch svatý sestoupí na tebe?, řekl jí anděl při Zvěstování? a následující objasňuje, proč je Maria Matkou Boží: ?Maria je opravdu Matkou Boží, protože je matkou Ježíše. Vždyť ten, který byl počat působením Ducha svatého a který se opravdu stal jejím synem je věčným Synem Boha Otce. Je to sám Bůh?. Mariino božské mateřství je důvodem všech ostatních výsad je důvodem mimořádného způsobu, jakým přemohla satana a jakým se v ní realizoval plán spásy.
Kompendium nepřehlédne Mariinu roli ve skrytém životě v Nazaretu. Ve 104. článku zasvítí jak vybroušený diamant definice: "Ježíš zůstává v mlčení obyčejného života. Umožňuje nám tak být s ním ve společenství, ve svatosti všedního života, který utváří modlitba, prostota, práce a rodinná láska. Jeho podřízenost Marii a Josefovi jeho údajnému otci, je obrazem jeho synovské poslušnosti nebeskému Otci?. A pak onen lidsky pochopitelný, ale povzbudivý závěr: ?Maria a Josef svou vírou přijímají Ježíšovo tajemství, i když je vždy plně nechápou?. Je adresován, všem, kdo mají výhrady, kdo nemohou přijmout, kdo pochybují, protože nechápou Ježíšovo tajemství.
Téměř v poslední části Kompendia (č. 546) zasvítí otázka: Jak se modlila P. Maria? a odpověď: "Mariinu modlitbu charakterizovala její víra a velkodušná oběť celé její bytosti Bohu?. A následující článek se ptá, zda existuje v evangeliu Mariina modlitba: ?Kromě Mariiny prosby v Káně Galilejské nám evangelium dává Magnificat, což je chvalozpěv Matky Boží i církve, radostné díkuvzdání, které vystupuje ze srdce chudých, protože se jejich naděje naplnila uskutečněním božských příslibů?.
Mistrovskými tahy zachycuje Kompendium Mariinu úlohu v prvotní církvi: 197. článek říká: "Po nanebevstoupení jejího Syna P. Maria pomáhá svými modlitbami prvotinám církve? a 142. článek: "Maria je mezi dvanácti v den Letnic, když Duch svatý zahajuje poslední časy, tímže jasně ukáže církev?. Toto je krajně důležitý a základní aspekt: Maria a církev; článek dodává: "Duch svatý z ní činí Matku úplného Krista, to je Ježíše, hlavy církve, jež je jeho tělem?. V jakém smyslu je Mariino duchovní mateřství všeobecné? ptá se 100. článek: ?Maria má jediného Syna, Ježíše, ale v něm se její duchovní mateřství rozšiřuje na všechny lidi, které On přišel spasit. Poslušná po boku nového Adama, Ježíše Krista, je novou Evou, pravou matkou živých, která s mateřskou láskou spolupracuje na jejich zrození a na jejich výchově v řádu milosti. Maria, Panna a Matka, je obrazem církve a jejím dokonalým uskutečněním?. A v odpovědi na otázku (čl. 199), jakým způsobem je P. Maria eschatologickou ikonou církve, Kompendium říká: ?Při pohledu na Marii, jež je celá svatá a v těle i duši oslavená, církev v ní kontempluje to, k čemu je sama povolána být na zemi a čím bude v nebeské vlasti?.
A tak jsme dospěli k závěrečné události Mariina pozemského života, k jejímu Nanebevzetí. Článek 197. vrývá do paměti: ?I po Nanebevzetí se Maria i nadále přimlouvá za své děti, je pro všechny vzorem víry a lásky a vykonává svůj spásonosný vliv, který vyvěrá z nesmírné hojnosti Kristových zásluh. Věřící v ní vidí obraz a předjímání vzkříšení, které na ně čeká a vzývají P. Marii jako přímluvkyni, pomocnici, osvoboditelku a prostřednici?.
A v nebi Maria slaví nebeskou liturgii; článek 234. ostrými tahy načrtává obraz: ?Nebeskou liturgii slaví andělé, svatí Staré i Nové Úmluvy, zvláště pak Matka Boží, apoštolové mučedníci a nesmírný zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků. Když slavíme ve svátostech tajemství spásy, podílíme se na této nebeské liturgii?.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
