Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

9.7.2005 

Kostel Nejsvětější Trojice Poutníků (Santissima Trinità dei Pellegrini)

Johana Bronková

V roce 1540 založil Filip Neri spolu se svým zpovědníkem, P. Persianem Rosou, Společnost Nejsvětější Trojice. Mladý Florenťan žil v Římě už šestým rokem. Navštěvoval přednášky z filosofie a teologie u Augustiniánů i na universitě La Sapienza, ale především vyhledával místa, kde cítil životodárnou mízu křesťanské tradice. Podnikal výpravy do ještě zdaleka neprozkoumaných katakomb, k hrobům mučedníků, kteří byli základními kameny křesťanského Říma. A stejně tak rád vyhledával osamělé kostelíky, jako tiché svědky Boží přítomnosti. Dlouhá rozjímání ho přiváděla ke službě lidem ? strádajícím na těle i na duchu, s nimiž se na římských ulicích potkával.

Společnost Nejsvětější Trojice byla laickým sdružením. Scházela se v kostele sv. Jeronýma ? San Girolamo della Carità, kde byl farářem již zmíněný Parsiano Rosa. Zvala Římany k modlitbě, k duchovním cvičením a k výkladům Písma. Oficiální schválení získala po osmi letech, v roce 1548. Papež Pavel III. zároveň přidělil komunitě kostelík Nejsvětějšího Salvatora, kde z Filipova impulsu byly poprvé zavedeny 40-ti hodinové adorace Nejsvětější svátosti, tzv. Quarantore, později proslavené zejména zásluhou jezuitů. Důležité postavení získala konfraternita v jubilejním roce 1550. Veškerou svou aktivitu zaměřila na službu poutníkům. Přijala jich víc než 67 tisíc. Po skončení hlavní pouti se věnovala službě chudým nemocným. V roce 1558 dostala Konfraternita od Papeže Pavla IV. kostelík sv. Benedikta in Arenula s přilehlým klášterem, tam také vybudovala první hospic pro poutníky a nemocné. Během dalšího jubilejního roku ? 1575 ? podle posledních studií prošlo hospicem Společnosti Nejsv. Trojice neuvěřitelných 350 tisíc poutníků z cizích zemí. Hospic se postupně rozrůstal. Víme například, že už v 16. století měl velký salón, dlouhý kolem 30-ti metrů, který sloužil jako refektář. Z roku 1600 se zachoval také dojemný popis obřadu mytí nohou ? služby, kterou po Kristově vzoru prokazovali členové konfraternity utrmáceným poutníkům.

Kostelík sv. Benedikta a přilehlý klášter spravovalo původně bohaté benediktinské opatství Farfa. Když papež Řehoř XIII. v roce 1579 definitivně přiřkl kostel na věčné časy Konfraternitě Nejsvětější Trojice, byl nejvyšší čas schátralou stavbu restaurovat. Jak v mnoha podobných případech v 16. století, ukázalo se snažší vybudovat kostel znovu. Projekt vypracoval Martino Longhi Starší, který v té době vedl také práce na stavbě S. Maria in Vallicella, hlavním kostele nedávno schválené Kongregace Filipových oratoriánů (1575). Kostel dokončil architekt Paolo Maggi a vysvěcen byl 12. června roku 1616 ke cti Nejsvětější Trojice a sv. Benedikta. Na konci 17. století (1690) přidal architekt Giovan Battista Contini k pilířům křížení osm sloupů a elegantně vyřešil statické poruchy v zóně kopule. Průčelí kostela postavil až v letech 1722-23 Francesco De Santis. Představuje jednu ze zdařilých variant na dvouetážové římské fasády, běžné od poloviny 16. století. Architekt ji založil nad lehce konkávním půdorysem. Pracuje s volnými sloupy, úseky zdi bohatě člení nikami a dalšími otvory, ale nakonec podřizuje celou strukturu vertikálnímu pohybu, který vyznívá v rozeklaném štítu. V nikách doplňují výzdobu sochy čtyř evangelisů od Bernardina Ludovisiho a ve štítu symbol Nejsvětější Trojice.

Interiér kostela je rozvržen nad půdorysem latinského kříže s trojicemi mělkých kaplí po stranách a s kopulí nad křížením. Kromě sloupů posilujících pilíř křížení si zachoval rysy původního projektu Martina Longhiho Staršího. To ovšem neplatí o dekoraci. Kromě žehnajícího Boha otce v lucerně od Guida Reniho a čtyř evangelistů v pandantivech od Giovan Battisty Ricciho, byly všechny dekorace včetně dlažby změněny v 2. polovině 19. století. Na kůru kostela se nicméně zachovaly varhany z roku 1623 (restaurované v 19. století) a oltáře kostela zdobí řada pozoruhodných děl. Oltář v pravém křížení zdobí skupina sv. Matouše s andělem. Světcovu sochu v bílém mramoru provedl kolem roku 1600 vlámský sochař Cornelisz Cobaert pro kapli Contarelli v kostele San Luigi dei Francesi, na místo proslavené později Caravaggiovými obrazy. Sochu zakoupili Crescenziové. Pompeo Ferruci roku 1615 připojil k Matoušovi ještě postavu anděla a celé sousoší bylo umístěno na oltář v kostele Nejsv. Trojice. Evangelista sedí na jakémsi vysokém křesle, v levici drží knihu a v pravici pero. Otáčí se k andělovi, který mu přináší kalamář a druhou rukou naznačuje, že pro inspiraci se má obracet vzhůru. V kompozici sv. Matouše se odráží jak vzpomínak na Michelangelova Mojžíše, tak typicky manýristický protáhlý figurární kánon a esová kompozice.

Protější kaple, to znamená oltář v levé části pseudo transeptu, připomíná původní zasvěcení kostela sv. Benediktovi. Na obraze Giovanni Battista Ricciho se objevuje v doprovodu sv. Josefa. Uprostřed obrazu pak je ve zlaceném rámu vsazen obraz P. Marie s dítětem, jde o dnes už téměř nečitelný fragment fresky z Paláce Capranica, uctívaný jako zázračný, který Pavel IV. věnoval konfraternitě současně s kostelíkem sv. Benedikta v roce 1558.

Kaple sv. Řehoře Velikého připomíná oltář, který konfraternitě věnoval Řehoř XIII. roku 1573 spolu s právem zachránit každý rok jednoho odsouzence k smrti. Boloňský malíř Baldassare Croce pro hlavní oltář vymaloval obraz se sv. Řehořem vysvobozujícím duše s očistce.

Pozornost si zaslouží také první kaple vlevo, zasvěcená sv. Karlu Boromejskému. Na obraze od Guillamua Courtois, zvaného Borgognone, se kolem Marie s dítětem sešli sv. Karel, sv. Dominik, sv. Antoním Paduánský a sv. Filip Neri. Z malířského hlediska nesporně vysoce kvalitní dílo představuje všechny tyto smělé muže, kteří v různých dobách a různými způsoby odvážně zasáhli do dějin církve, jak s napětím očekávají, slovo nebo snad jen gesto Vtěleného syna Božího, dítěte něžně neseného na rukou své Matky.

Prostoru ale vévodí mistrovské dílo Guida Reniho: obraz Nejsvětější Trojice. V symfonii prosvětlených barev od lomených modří v pozadí až po žhnoucí oranžové Reni nechává vystupovat pevné objemy klasicky pojatých postav bez nejmenšího zaváhání a chyby. Výjevu dominuje Kříž s mrtvým Kristem. Vyrůstá ze segmentu zemské sféry v dolní části obrazu, spojuje zemi s nebesy, dostává kosmický rozměr, znamení spásy pro veškeré tvorstvo. Nad křížem se vznáší holubice svatého Ducha a za ní majestátní Bůh otec, v kněžském rouchu, se obrací k člověku, s pažemi rozpřaženými v gestu obětování i vstřícnosti...

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti