Poušť. V dějinách vyvoleného národa hrála poušť ohromnou roli. Je místem očištění, obnovy a uzavření smlouvy s Bohem. Lid procházel pouští, aby došel do Zaslíbené země. Proroci byli lidmi pouště, Kristus po svém křtu přebýval na poušti a byl tam pokoušen, na poušti byl sv. Pavel i velcí Učitelé církve. V poslední době se objevil nový poryv větru z pouště, který obnovuje Církev, v postavě slavného poustevníka Sahary, Charlese de Foucaulda. Celé jeho hnutí Malých sester a Malých bratří je jakýmsi poryvem z pouště v Církvi.
Každý z nás potřebuje poušť. Ve větší či menší míře potřebujeme ve svém životě samotu. Naprostý nedostatek samoty je pro dnešní lidi skutečným nebezpečím. Velmi vás prosím, abyste se zamysleli nad tím, zda jsou ve vašem životě takové okamžiky, v nichž se mohu obnovovat v Bohu, kdy mohu každodenní skutečnost, ve které žiji, spatřit v jiných rozměrech. Uskutečnit to není samozřejmě snadné. Pokud se nám to nepodaří v každodenním rytmu života, protože naše dny jsou přeplněné, snažme se alespoň během týdne nalézt jedno odpoledne, půl dne, kdy bychom mohli být sami, věnovat se meditaci, soustředit se, pomodlit se a promyslet, co je třeba. Je to velmi důležité bezpečnostní opatření pro náš život a myslím, že každý - při troše dobré vůle - podobný čas pro sebe vyšetří a zcela jistě toho nebude litovat.
Další články z podrubriky Postní zamyšlení
odeslat článek
vytisknout článek
