Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

14.4.2006 

Velký pátek 2006

Vatikán. V den Památky umučení Páně Vám, milí posluchači, přinášíme výňatky z promluvy papežského kazatele, P. Raniera Cantalamessy. Jak je tradicí, přednesl ji ve Vatikánské bazilice, kde Benedikt XVI. předsedal velkopátečním obřadům:

?Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím.? (2 Tim 4,3-4)

Slova z 2 listu sv. Pavla Timoteovi se naplňují. My slavíme připomínku umučení a smrti Spasitele ? zatímco dovední manipulátoři dávných legend předhazují milionů osob báje o tom, že Ježíš z Nazareta nikdy nebyl ukřižován. Největší badatel v biblických studiích o Pašijích, Raymond Brown (R. Brown, the Death of the Messiah, II, New York, 1998, s. 1092-1096), před několika lety napsal: ?Jakkoliv je to pro lidskou přirozenost nelichotivé, musíme konstatovat, že čím fantastičtější představy se prezentují, tím sensačnější propagandy a popularity se dočkají. A tak lidé, kteří by si nikdy nedali práci s četbou seriózní analýzy o historii umučení, smrti a vzkříšení Ježíše, jsou nadšeni z každé nové teorie o tom, že nebyl ukřižován a nezemřel, zvláště pokud příběh doplňuje ještě útěk s Marií Magdalénou...?

Leckdo má plnou pusu řečí o Jidášově zradě ? a přitom mu uniká, že se opakuje. Kristus je prodáván znovu ? už ne velekněžím za třicet stříbrných, ale vydavatelům a knihkupcům za miliardy...

***

Paradoxem je, že nová senzacechtivá literatura používá apokryfní texty z 2. a 3. století (Tomášovo, Filipovo a Jidášovo evangelium), aby tvrdila přesný opak toho, co bylo tehdy důvodem jejich vzniku. Jsou totiž součástí gnostické literatury. Pro gnózi je materiální svět iluzí a vězením. Bylo by tedy Boha nehodné, aby přijal lidské tělo jinak než jen zdánlivě, jak tvrdili dokétisté. Ve stejné logice také Ježíš podle nedávno zveřejněného apokryfu sám přikazuje Jidášovi, aby ho zradil ? tak se totiž konečně zbaví těla a jeho božský duch vystoupí k nebesům. To ale není všechno ? žena bude spasena, jedině když se v ní ženský princip (thelus) změní v mužský, jak lze usuzovat z apokryfního Tomášova evangelia.
O to bizarnější jsou teorie těch, kteří v těchto textech chtějí vidět glorifikaci sexuality a nespoutaného užívání materiálního světa. Snad by tyto úvahy nepatřily na toto místo a do dnešního dne, nemůžeme ale dovolit, aby se mlčení věřících považovalo za rozpaky a aby prostoduché mediální manipulaci podléhala přesvědčení milionů lidí. Je čas zvednout hlas ? nejen ve jménu víru, ale také ve jménu zdravého rozumu. Jak píše Dante v 5. zpěvu Ráje ? Buďte lidé a ne pomatené ovce.

***

?Pohled na Ježíšův probodený bok, o němž mluví Jan (srov. 19,37), vystihuje, co bylo východiskem tohoto listu: Bůh je láska? (1 Jan 4,8). Jedině tam můžeme shlédnout tuto pravdu. A na základě toho je nyní třeba definovat, co je láska. Na základě tohoto pohledu křesťan najde cestu, jak má žít a jak má milovat.? Benedikt XVI., encyklika Deus caritas est, 12.

Ano, Bůh je láska! Kdyby nečekaná katastrofa nebo šílenství ikonoklastů zničilo všechny Bible světa, takže by zbyla jen jediná, a kdyby i ta byla rozcupovaná na kousky, takže by zůstala jen jedna stránka, a kdyby i tato stránka byla natolik poškozená, že by byla čitelná jen jedna řádka ? pokud by na ní stála slova z prvního Janova listu, kde je napsáno ?Bůh je láska!? ? zachránila by se celá Bible, protože v tom je obsaženo všechno.

Jsou dva způsoby, jak někomu projevit svou lásku, píše byzantský autor, Nicolas Cabasilas. První - prokazovat dobr milované osobě; druhý - trpět pro ni.
Bůh nás miloval prvním způsobem, obdaroval nás ve stvoření, zahrnul nás dary z venku i zevnitř. A miloval nás trpící láskou ve vykoupení: zvolil sebezničení, nejukrutnější muka ? aby nás přesvědčil o své lásce.

Slovo ?passione? má v italštině dva významy ? může znamenat vášnivou lásku nebo smrtelná utrpení. Mezi oběma je kontinuita a každodenní zkušenost ukazuje, jak snadno jedna přechází v druhou. Tak to je také a především s Bohem.

***

Papež ve své encyklice ukazuje směr nové křesťanské apologetiky. Nestaví proti sobě nadpřirozené a přirozené, božskou a lidskou lásku, ale ukazuje jejich původní harmonii, kterou - kvůli hříchu a lidské křehkosti ? musíme stále znovu objevovat a obnovovat.

V románu Quo vadis se jeden pohan ptá apoštola Petra, který právě dorazil do Říma: ?Athény nám dali moudrost, Řím moc ? co nabízí vaše náboženství? A Petr odpovídá: lásku! (H. Sienkiewicz, Quo vadis, cap. 33). Láska to nejkřehčí, co na světě existuje, znázorňuje se a je jako dítě. Ale co se stane s mocí a vědou, se silou a géniem, chybí-li láska a dobrota? Stávají se z nich Auschwitz, Hirošima a Nagasaki, terorismus ? a podobné věci, které dobře známe.

***

?Eros Boha ke člověku - jak jsme již řekli ? je zároveň zcela Agape. Nejen proto, že je darován zcela svobodně a bez jakékoli předchozí zásluhy, nýbrž že je odpouštějící láskou.? Benedikt XVI., encyklika Deus caritas est, 10.

I tady září v polnosti tajemství kříže. ?Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá život za své přátele? , řekl Ježíš ve večeřadle (Jan 15,13). Chtělo by se volat: Ty Kriste, ty máš větší lásku, protože ty jsi dal život za nepřátele! Ovšem tento protiklad je pouze zdánlivý. ?Přátelé? nejsou jen ti, kteří tě milují, ale i ti, které miluješ ty. Ježíš nazývá Jidáše ?přítelem? (Mt 26, 50), ne protože ho miloval Jidáš, ale protože ho miloval sám! Lidé mohou být, nebo považovat se, za nepřátele Boží, ale Bůh nemůže nikdy být nepřítelem člověka. To je děsivá výhoda dětí, proti jejich rodičům.

?Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí,? (Lk 23,34) říká Ježíš na Kříži. Právě toto milosrdenství a schopnost odpouštět potřebujeme dnes, abychom nesjížděli stále hlouběji do propasti globalizovaného násilí. Být milosrdný znamená obměkčit srdce vůči nepříteli, pochopit, že jsme všichni z jednoho těsta, a odpustit. To by se mohlo stát, kdyby zázrakem dějin dva národy na Blízkém východě, které po desetiletí bojují, místo na viny a křivdy začaly myslet na vzájemné utrpení a pocítili slitování jedni s druhými. Dělící zdi mezi nimi by ztratily smysl.

***

?Miloval jsem tě věčnou láskou?, říká Bůh jednomu z proroků (Jer 31,3). ?Nezradím svou věrnost.? (Ž 89,34) Bůh se zavázal milovat navždy, sám se zbavil svobody vrátit se zpět. To je hluboký smysl smlouvy, která se v Kristu stala ?nová a věčná?.

V encyklice Benedikta XVI. čteme: ?K výstupům lásky a jejím vnitřním očistám patří to, že láska nyní chce neodvolatelnost a to ve dvojím smyslu: ve smyslu výlučnosti ? ?jen tento člověk? - a ve smyslu ?navždy?. Objímá celek existence ve všech jejích rozměrech také v časových dimenzích. Nemůže tomu být jinak, protože její přislíbení má za cíl neodvolatelné, konečné: láska směřuje k věčnosti.? (odst. 6)

V naší společnosti stále častěji zaslechneme otázku, jaký je vztah mezi láskou dvou mladých lidí a manželstvím, k čemu je dobré ?svazovat? lásku, která je věcí citu a spontaneity. Mnoho je těch, kdo odmítají manželství jako instituci. Abychom dokázali přesvědčivě odpovědět na ?proč?, která s tím souvisí, musíme objevit hluboký a životný vztah mezi láskou a zákonem.

?Jedině když existuje povinnost milovat, jedině tehdy je láska navždy zabezpečená proti všem změnám; navždy osvobozena v blažené nezávislosti, zajištěna ve věčné blaženosti proti všemu zoufalství.? ? napsal Soren Kierkegaard, filosof, který po Platonovy napsal snad nejkrásnější věci o lásce. Smyslem této úvahy je, že čím více člověk miluje, tím víc pociťuje úzkost a nebezpečí, které hrozí jeho lásce. Nebezpečí, které nepřichází z venku, ale z něho samotného.
Odyseus na návratu do vlasti a za svou ženou, musel projet mezi ostrovy Sirén, které svým zpěvem vábili námořníky do záhuby, do smrti mezi útesy. Co udělal? Nechal se přivázat ke stožáru a uši námořníků nechal zalít voskem, takže neslyšeli jeho volání, když žadonil, aby ho odpoutali a pustili za Sirénami.
Je to mýtus, který pomáhá pochopit i na lidské a existenciální úrovni význam ?nerozlučnosti manželství? i na jiné rovině také řeholních slibů.

Jednou ve Svatém týdnu se bl. Anděle z Foligna zjevil Kristus a řekl jí slova, která se stala slavnými: ?Nemiloval jsem tě pro zábavu!? Kristus nás skutečně nemiloval pro zábavu. Láska sice má i dimenzi hravosti, ale není hrou. Je to nejvážnější věc na světě a má nejvíce důsledků, závisí na ní lidský život.

***

Tyto úvahy nestačí na to, aby změnily dnešní kulturu oslavující svobodu změny a spontánnost okamžiku, praxi ?použij a zahoď? ? která se praktikuji i v lásce. Ať jsou alespoň potvrzením pravosti a krásy vlastní volby pro ty, kde se rozhodli žít lásku mezi mužem a ženou podle Božího plánu a povzbuzuje mladé lidi, ke stejné volbě.

Zakončeme modlitbou, Kirkegaard napsal v úvodu svého pojednání o lásce: ?Jak by bylo možné patřičně mluvit o lásce, kdybychom zapomněli na tebe, našeho Spasitele a Vykupitele, který jsi dal sebe sama k záchraně nás všech? Jak by se mohlo mluvit případně o lásce, kdybychom zapomněli na Tebe, O duchu Svatý, který udržuješ tuto oběť lásky živou a připomínáš věřícímu závazek milovat tě a milovat bližního jako sebe sama?? Jak bychom mohli mluvit o lásce a zapomenout na Tebe, o Dobrý Otče, který jsi neušetřil vlastního Syna, ale dal jsi ho za nás, za všechny?

(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
5.6.06 Konec doby velikonoční
16.4.06 Kristus otevřel zemi dokořán k nebi
16.4.06 První velikonoční Urbi et orbi Benedikta XVI.
16.4.06 Velikonoční vigilie
15.4.06 Program: vigilie a slavnost Vzkříšení Páně



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti