Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   9. 10. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty



O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

15.7.2006 

Kostel sv. Bonaventury na Palatinu

Johana Bronková

Druhý zakladatel františkánského řádu, Serafínský učitel (Doctor seraficus), kníže mezi mystiky ? taková přízviska najdeme u jména dnešního světce, sv. Bonaventury z Bagnoreggia, který zemřel právě 15. července roku 1274 v Lyonu, kde právě předsedal koncilu. Tehdy už rok nosil kardinálský klobouk, a měl za sebou 17 let, coby generál františkánského řádu. Vedle filosofického a teologického díla se proslavil jako znamenitý kazatel a řečník (kromě rodné Itálie a Francie, kde sídlil, kázal v Anglii, ve Flandrech, v Německu, ve Španělsku, kázal před papeži i krály a ? ať přišel kamkoli, každý jazyk umlkal v jeho přítomnosti, napsal o něm bl. Francesco da Fabriano. Platónsko-aristotelskou tradici obohatil sv. Bonaventura o františkánskou mystiku, spojenou s křesťanským životem v jeho konkrétnosti, s životem, v němž má místo každé pravé poznání i kontemplace, které vedou člověka na pouti od Boha k Bohu.
Proč tak dlouhý úvod? Jednak jistě proto, že by si tento velký učenec a světec, prohlášený r. 1588 svým spolubratrem na papežském trůně Sixtem V. za učitele církve, zasloužil nesrovnatelně více času. A podruhé proto, že se dnes vydáme do kostelíka, který nese jeho jméno: ke sv. Bonaventurovi na Palatin.

Když se od Kolosea vydáte po Via Sacra, hlavní cestě vedoucí na císařská fóra, směrem k Titovu oblouku, a těsně před posledním ohrazením odbočíte vlevo, ocitnete se na skryté silničce vedoucí přímo na Palatin. Kromě jedinečných výhledů na Maxenciovu baziliku, vítězný oblouk Septimia Severa a Kapitol vám připraví ještě jedno překvapení. Na jejím konci najdete strohé průčelí františkánského kostelíka se sochou sv. Bonaventury nad vchodem. Zapomenutá oáza klidu a pokoje uprostřed města a nad ruinami jeho někdejší slávy je spojena ještě s dvěma dalšími osobnostmi z doby nám bližší. Františkánskou samotu ? útulek stranou města založil na Palatinu v 70. letech 17. století bratr Bonaventura z Barcelony (1620-1684), kterého Pius X. v roce 1906 zapsal mezi blahoslavené. Za pomoci mocných patronů, kardinálů Francesca Barberiniho a Cesara Facchinettiho získal povolení založit v rámci reformované římské provincie několik domů. Sestavil pro ně také zvláštní statuta v duchu charity, pokory a přísné chudoby, kterou jako věrný následovník sv. Františka sám proslul a získal si úctu jak mezi nejchudšími tak mezi urozenými Římany. Stanovy těchto františkánských útulků schválil v roce 1662 papež Alexander VII. O několik let později dostal Bonaventura od kardinála Carla Barberiniho kus jeho pozemků právě na Palatinu, na místě někdejší cisterny akvaduktu, vybudovaného v polovině prvního století našeho letopočtu císařem Claudiem (41-54). Bratru Bonaventurovi se podařilo postavit kostel s přilehlým konventem, kde se už roku 1677 mohlo usídlit prvních 25 františkánů.

O 22 let později přišel do konventu na Palatinu další velký duchovní syn sv. Františka, sv. Leonard z Porto Maurizio (1676-51). Vzdělaného mladíka po studiích v jezuitském Collegio romano i zkušenosti od oratoriánů sv. Filipa Neriho nadchla nakonec skromnost a rigoróznost řeholníků od sv. Bonaventury a zvolil františkánský hábit. Z dráhy učitele filosofie ho odchýlila choroba ? dostal těžkou tuberkulózu, ze které se zázrakem zotavil. Přestože kdysi toužil po misiích mezi pohany, slib, který složil v době nemoci, z něj učinil jednoho z nejhorlivějších misionářů Itálie. Za 44 let své apoštolské pouti vykonal 343 misií po celé Itálii. ?Nikdy nic proti Bohu; Nikdy jinak než s Bohem; nikdy nic, co by nebylo pro Boha?, bylo duchovní krédo sv. Leonarda z Porto Maurizio. Do dějin spirituality se zapsal také díky šíření pobožnosti Křížové cesty. Získal papežské povolení, aby se zastavení Kristových pašijí směla zavést i v jiných než františkánských kostelech, které dlouho měly toto privilegium. Sám se zasloužil o více než 570 křížových cest. Nejznámější z nich je od jubilejního roku 1750 v římském Koloseu. Sv. Leonard zemřel v konventu sv. Bonaventury v roce 1751 a je pohřben pod hlavním oltářem kostela.

Působení sv. Leonarda z Porto Maurizio připomínají také terakotové reliéfy křížové cesty na v malých kapličkách před kostelem. Zasloužil se o ni osobně, ale původní malovaná zastavení nahradil v 70. letech 18. století sochař Giuseppe Franchi a františkánský malíř Corrado z Rimini zdařilými reliéfy.

Vnitřek kostela je podle františkánské tradice velmi prostý. Jednoduchou halu, jejíž plochý strop vystřídala v 19. století valená klenba, zdobí nicméně vrcholně barokní oltářní obrazy, které jsou zároveň jakousi galerií františkánského řádu. Na obraze nad hlavním oltářem od Filipa Micheliho z Camerina jsou zastoupeny tři františkánské řády. Vedle P. Marie, znázorněné podle popisu z Apokalypsy jako Neposkvrněné početí ? jak tomu chce učení o slavném privilegiu Matky Boží, které se františkáni snažili prosadit už od dob Duse Scota, najdeme sv. Bonaventuru jako kardinála, dále Ludvíka, biskupa z Tolosy, Bernardina Sienského s Kristovým monogramem, Jana Kapistránského s praporem, Petra z Alcantary s křížem v ruce a Jakuba z Marky s kalichem. Druhý řád františkánů reprezentuje sv. Klára a třetí řád dva králové ? sv. Ludvík IX. a Ferdinand III. z Kastilie.

Na dalším z oltářů najdeme sv. Františkány Španělska (od Giacinta Calandrucciho). Madonu s dítětem a sv. Annu doprovází Diego z Alcaly, Paskal Baylon a Salvátor z Horty, z nichž pouze Diego má svatozář, jako tehdy jediný kanonizovaný.

A co dodat závěrem? Mezi nekonečné příklady ironie dějin nebo lépe řečeno jemného božího humoru, patří i to, že nejvýstavnější část starého Říma obydlely v nové době následovníci prosťačka božího, sv. Františka. Dodnes je najdeme hned u tří kostelů vytyčujících prostor císařských fór. Vedle sv. Bonaventury jsou to kostel sv. Kosmy a Damiána a sv. Kyrika a Julity. Také někdejší cesta císařských triumfů, Via Sacra, dostala nový význam, když jí sv. Leonard v Koloseu dal předznamenání Kristových pašijí.

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 24
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti