VaticanNews.va

   26. 11. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8398
Poslechem z webových stránek.5189
Četbou textů na webových stránkách.7970
Poslechem i četbou.5014


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Biskupové USA neřekli papeži všechno, co věděli o McCarrickovi

Svatý otec: Poslední soud zakládá Pán na našich rozhodnutích


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

26.8.2006 

Kostel sv. Dominika a Sixta

Johana Bronková

Mezi siluetami kostelů nad císařskými fóry se tyčí štít kostela sv. Dominika a Sixta. Někdy u něj najdeme přízvisko z Magnanapoli, které prý vzniklo zkomolením názvu lázní Balnea Pauli. Už v 10. století jsou zprávy o kostele P. Marie ?Balneapolim.? Dnes upoutá na první pohled díky velkému dvouramennému schodišti, na němž není vzácností shlédnout panoptikum svatebního pozérství římské aristokracie. Travertiny průčelí oslnivě odrážející sluneční paprsky ohlašují ale zejména dominikánský ostrov uprostřed Říma. Hned vedle totiž stojí slavná univerzita bratří kazatelů, Angelicum, mezi jejíž absolventy pařil např. i Karol Wojtyla.

Skromný středověký kostelík a komplex přiléhajících budov, ve kterém se v 15. století zabydlely dominikánky, se dočkal úplné přestavby, když na Svatopetrský stolec usedl papež z řádu bratří kazatelů, Pius V. Ten v roce 1568 věnoval 4000 zlatých skudů na nové sídlo pro sestry dominikánky od kostela sv. Sixta při via Appia naproti Caracallovým lázním.

Přestavba komplexu padla do období plného reformního nadšení po Tridentském koncilu a půdorys kostela a další náležitosti velmi věrně zrcadlí tehdy rozšířené přesvědčení, že vnější podoba má přesně odrážet tvary vnitřní. Proto má kostel Sv. Dominika a Sixta dvě části, jednu vyhrazenou řeholnicím, skrytou zvědavým pohledům za mřížkou nad oltářem, a druhou pro další účastníky bohoslužeb. Podle dokumentů začal na stavbě pracovat lombardský architekt Domenico di Dario da Mezzana, vystřídaný později Giacomem Della Porta. Když se v roce 1575 dominikánky usadily v nově vybudovaném klášteře, slavily první bohoslužby už ve svém zadním kostele. Přední, přístupná část kostela byla dokončena jedním ze členů rozvětvené rodiny architektů a stavitelů z kantonu Ticino, Nicolem Torrianim. V dokumentech se objevuje od roku 1628 také jméno Carla Maderny a později Orazia Torrianiho, na něhož připadly dokončovací práce a zejména vnitřní výzdoba kostela. Impozantní dvouramenné schodiště nad oválným půdorysem postavil po polovině 17. století Vincenzo Della Greca. Když se na konci 19. století snižovala úroveň terénu kvůli stavbě via Nazionale, bylo nutné schodiště prodloužit a beztak převýšené průčelí kostela ještě vyrostlo.

Prostou dvouetážovou fasádu kostela člení jen rytmus zdvojených korintských pilastrů a sochy v nikách. Autorem soch svatých Dominika a Sixta je Marco Antonio Canini (1654), zatímco o něco starší sochy sv. Tomáše Akvinského a Petra mučedníka vytesal Stefano Maderno (1636). Jediné výrazně plastické části výzdoby fasády, totiž portál a štít, zdobený motivy pochodní, svícnů a křížem, jsou dílem Vincenza Della Greca, autora schodiště. Rozeklaný štít portálu zdobí dominikánský emblém: pes s pochodní a nad ním je v nice zobrazena P. Maria Růžencová (zřejmě též od Caniniho), jejíž svátek zavedl po bitvě u Lepanta již zmíněný mecenáš kostela, papež Pius V.

Až na novou dlažbu a obložení původně bílých pilastrů, zachoval interiér kostela původní vzhled. Prozrazuje vystříbený vkus sester, které výzdobu v 17. století objednávaly a také přízeň mocných mecenášů. Byl mezi nimi jeden z nejproslulejších patronů Gian Lorenza Berniniho, kardinál Scipione Borghese. Rozvrh kostela je prostý a odpovídá velmi dobře potridentkým předpisům. Nekomplikovaný obdélný půdorys doplňují po stranách trojice kaplí ? tedy lichý počet, jak to výslovně doporučuje traktát Karla Boromejského o posvátných stavbách. Kaple jsou velmi mělké pravoúhlé výklenky, vyhovující dalšímu z požadavků milánského arcibiskupa, totiž aby ze všech míst kostela bylo vidět na hlavní oltář se svatostánkem. Loď kostela člení klidný rytmus korintských pilastrů, stejně jako na průčelí, a půlkruhově zaklenutých arkád kaplí. Vítězný oblouk, vyznačuje presbytář jako prostor jiného druhu. Má půdorys blížící se ideálnímu čtverci a představuje klidovou zónu, s nižší klenbou, místo, kde se zastavuje všechen pohyb, aby nerušil a dal prostor vnitřnímu zraku kontemplace.

Nad architekturou hlavního oltáře, tradičně připisovanou Berninimu, ačkoli proto nejsou zachované dokumenty, bývala deska Madony Acheropita. Obraz, o němž se věřilo, že je nadpřirozeného původu, daroval papež Honorius III. sv. Dominikovi. Později se dostal k dominikánkám od sv. Sixta, které si ho přinesli do svého nového kostela s sebou. Po té, co je v roce 1928 vystřídala u sv. Sixta a Dominika mužská komunita, vzali uctívané zobrazení také do nového sídla do kláštera na Monte Mario. Na jeho místě dnes najdeme renesanční terakotu Madony s dítětem.

Postranní kaple kostela zdobí obrazy od Giovanni Lanfranca, Francesca Allgriniho nebo Madona od Benozza Gozzoliho. Zastavme se však jen u jedné z nich, v první kapli vpravo, zasvěcené sv. Máří Magdaléně. Podle kresby zachované v Uffiziích stál za jejím návrhem osobně Gian Lorenzo Bernini. Její realizace ale připadla na jeho nejslavnějšího žáka, Antonia Raggiho. V sousoší ?Noli me tangere? ? Nedotýkej se mě, zachytil napětí okamžiku popsaného ve 20. kapitole Janova evangelia (20, 11-18). Máří Magdaléna v kleče vzhlíží k postavě, ve které rozpoznala Krista. Na tváři jí ještě leží stín jeho oplakávané nepřítomnosti, řásnění šatu jako by odráželo vnitřní vzrušení a ruka přebíhající slova, se natahuje k němu, jakoby se chtěla přesvědčit, že nejde o přízrak. Kristus se přibližuje k Magdaléně, vztahuje pravici a jejich prsty se téměř dotýkají. Raggi opakuje gesto Boha Stvořitele oživujícího Adama, jak ho vymaloval na slavné fresce v Sixtinské kapli Michelangelo. I tady jsme svědky nového života překonávajícího smrt, svědky toho, jak tento přerod dozrává i v Magdaléně, skrze utrpení přetavené láskou. Jsme očitými svědky toho, co je křesťanská naděje, ve které povstává nový člověk. A nad ním v tichosti spočívá žehnající ruka Boží.

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Bůh dává i žádá lásku

Křesťané v Anglii sestupují do podzemí

Blíží se beatifikace italského kněze a španělských mučedníků

Konzistoř částečně on-line

“Vraťme se k snům” – vychází nový knižní rozhovor s papežem Františkem

Proměnit svět - text papeže Františka o roli křesťanství v dějinách naší civilizace

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Překlad Kodexu kanonického práva do svahilštiny si vyžádal sedm let

Vysvěcen nový čínský diecézní biskup

Svatý otec: Poslední soud zakládá Pán na našich rozhodnutích

Petrův nástupce: Soudce je přítomen v těch nejposlednějších

Papež jmenoval nového regenschoriho sboru Sixtinské kaple

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba rodící se církve

Publicistika: Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?

Publicistika: Proměnit svět

Rozhovory: O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv listopad 20
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě