Vatikán.
V pondělí dopoledne přijal Benedikt XVI. prvního velvyslance Černé Hory, státu, o jehož samostatnosti teprve loni v referendu rozhodli občané a který navázal diplomatické styky s Vatikánem 6. prosince.
V tomto nevelkém balkánském státě žije asi 620 000 obyvatel, z čehož katolíků je kolem 4%. Většina - asi 70% - se hlásí k srbské pravoslavné církvi a necelých 20% k islámu. Ve svém projevu k novému velvyslanci Černé Hory, panu Antunovi Sbutegovi Benedikt XVI. poukázal na vzdálené historické kořeny vztahů mezi Černou Horou a Apoštolským Stolcem již v počátcích prvního samostatného knížectví na tomto území:
?Jak je Vám známo, již v apoštolských dobách dorazila Radostná zvěst do zemí, které dnes tvoří republiku, k níž příslušíte. Tyto svazky duchovního řádu byly později posíleny působením apoštolátu benediktinských mnichů do té míry, že během pontifikátu velkého papeže Řehoře VII. vedly až k veřejnému uznání nezávislosti Knížectví Kochlea, když jeho první vládce kníže Mihail přijal insignie knížecí moci od Petrova Stolce. Během rozmanitých událostí, jež přinesla další staletí, si obyvatelstvo Černé Hory vždycky uchovávalo svůj dynamismus a srdečný vztah s okolními zeměmi, přičemž poskytly nejeden zajímavý podnět evropským národům a mezi nimi také Itálii, které v minulém století dalo dokonce královnu.?
?Přemýšlíme-li o staletích, která uplynula od dob, kdy evangelní poselství spásy dorazilo na území Černé Hory, a pomyslíme-li na jeho východní a zároveň západní tradici byla Černá Hora vždycky privilegovaným místem ekumenického setkání, které si všichni přejí. Také vztahy mezi křesťany a muslimy nalezly v Černé Hoře svou přesvědčivou realizaci.?
Benedikt XVI. vyjádřil na závěr své promluvy přesvědčení, že na evropském poli bude Černá Hora nadále poskytovat svůj přínos v občanské, politické, sociální i náboženské oblasti, a bude vytvářet most mezi Východem a Západem.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
