Nový portál Vatikánského rozhlasu

Ctihodní bratří v episkopátu a v kněžství,
Drazí kandidáti kněžského svěcení,
drazí bratři a sestry!

Tato 4. neděle velikonoční tradičně nazývaná neděle Dobrého pastýře, nabývá pro nás, shromážděné v této vatikánské bazilice, zvláštní význam. Je to absolutně jedinečný den především pro vás, drazí jáhnové, kterým jako biskup a pastýř Říma s radostí udělím kněžské svěcení. Vstoupíte tím jako členové do našeho ?presbyteria? Spolu s kardinálem vikářem, pomocnými biskupy a diecézními kněžími děkuji Pánu za dar vašeho kněžství, které obohacuje naše společenství o 22 nových pastýřů.

Teologická hutnost krátkého evangelního úryvky, který byl před chvílí přednesen, nám pomáhá lépe chápat smysl a hodnoty této slavnostní eucharistické oběti. Ježíš mluví o sobě jako o Dobrém pastýři, který dává věčný život svým ovcím (srov. Jan 10, 28). Obraz pastýře je dobře zakořeněn ve Starém zákonu a je drahý křesťanské tradici. Titul ?pastýř Izraele? dávali proroci budoucímu Davidovu potomku a měl tedy vlastní nepochybně mesiášskou relevanci (srov. Ef 34,23). Ježíš je pravý Pastýř Izraele, neboť je Synem člověka, který chtěl sdílet postavení lidských bytostí, aby jim dal nový život a vedl je ke spáse. Příznačně přidává evangelista k termínu ?pastýř? adjektivum ?kalos?, které užívá jedině pro Ježíše a pro jeho poslání. Také ve vyprávění o svatbě v Káni Galilejské je adjektivum kalos užito dvakrát a označuje víno, které opatřil Ježíš a v němž je snadné spatřovat symbol dobrého vína mesiášských časů (srov. Jan 2, 10).

?Já jim (svým ovcím) dávám věčný život. Nezhynou navěky? (Jan 10, 28). To tvrdí Ježíš, který krátce předtím řekl: ?Dobrý pastýř dává život za své ovce? (srov. Jan 10, 11). Jan užívá sloveso tithénai ? dávat, obětovat, které opakuje v následujících verších (15. 17. 18). Totéž sloveso nacházíme ve vyprávění o Poslední večeři, když Ježíš ?odložil? svůj šat, aby si jej ?opět oblékl? (srov. Jan 13, 4.12). Je jasné, že se tímto způsobem chce tvrdit, že Vykupitel disponuje svým životem naprosto svobodně, takže jej může svobodně dát a si jej opět svobodně vzít zpět. Kristus je pravý Dobrý pastýř, který dal život za své ovce, když se obětoval na Kříži. Zná své ovce a jeho ovce Ho znají, jako Ho zná Otec a On zná Otce (srov. Jan 10, 14-15). Nejedná se o pouhé rozumové poznání, nýbrž o hluboký osobní vztah; poznání srdcem, vlastní tomu, kdo miluje a je milován, kdo je věrný a kdo ví, že se sám může svěřit poznání lásky, v jejíž síle Pastýř vyzývá své, aby ho následovali a která se plně ukazuje v tom, že jim dává věčný život (srov. Jan 10, 27-28).

Drazí svěcenci, jistota, že nás Kristus neopouští a že žádná překážka nemůže zabránit uskutečnění jeho všeobecného plánu spásy, ať je pro vás důvodem stálé útěchy v obtížích a neotřesitelnou nadějí. Pánova dobrota je vždy silnější. Svátost kněžství, které se chystáte přijmout, vám dá účast na samotném Kristově poslání; budete povoláni, abyste rozsévali símě Jeho slova, abyste rozdávali Boží milosrdenství a podávali věřícím pokrm ze stolu jeho Těla a jeho Krve. Abyste byli jeho hodnými služebníky, budete se muset neustále živit eucharistií, zdrojem a vrcholem křesťanského života. Tím že budete přistupovat k oltáři ve vaší každodenní škole svatosti, abyste vstoupili do jeho citů, tím že budete přistupovat k oltáři, abyste zpřítomnili oběť Kříže, budete stále více objevovat bohatství lásky Božského Mistra, který vás dnes volá k nejdůvěrnějšímu přátelství s Ním. Budete-li mu ochotně naslouchat, budete-li ho věrně následovat, naučíte se tlumočit jeho lásku a jeho vášeň pro spásu duší do života a pastorační služby. Každý z vás, drazí kanditáti kněžství, se stane s pomocí Ježíše dobrým pastýřem, ochotným dát za Něho také život, bude-li to nutné.

Tak tomu bylo na počátku křesťanství u prvních učedníků, jak jsme slyšeli v prvním čtení, evangelium se šířilo mezi útěchami a souženími. Stojí za to zdůraznit poslední slova úryvku z  Skutků apoštolů, která jsme vyslechli: ?Učedníci však byli plni radosti a Ducha svatého? (13, 52). Kristův apoštol, navzdory nepochopením a protivenstvím neztrácí radost, ba naopak je svědkem oné radosti, jež vyvěrá z toho, že je s Pánem, z lásky k Němu a k bratřím. V dnešním Světovém dnu modliteb za duchovní povolání, jehož tématem je letos ?Povolání ke službě církevnímu společenství?, prosíme, aby ti, kteří byli vyvoleni k tak vysokému poslání, byli doprovázeni modlitebním společenstvím všech věřících.

Prosme, aby v každé farnosti a křesťanském společenství rostla pozornost pro povolání a výchovu kněží: začíná totiž v rodině, pokračuje v semináři a zahrnuje všechny, kterým leží na srdci spása duší. Drazí bratři a sestry, kteří se účastníte této působivé slavnosti a na prvním místě vy, rodiče a rodinní příslušníci, i přátelé těchto 22 jáhnů, kteří budou zakrátko vysvěceni na kněze! Obklopme tyto své bratry v Pánu svou duchovní solidaritou. Modleme se, aby byli věrni poslání, k němuž je Pán volá a aby byli každý den ochotni obnovit své bezvýhradné přitakání Bohu svým: ?Hle tu jsem!?. A prosme Pána žně, v tomto světovém dni modliteb za duchovní povolání, aby i nadále vzbuzoval mnoho a svatých kněží, zcela oddaných službě křesťanskému lidu.

V této tak slavné a důležité chvíli vašeho života se ještě jednou obracím s láskou k vám, drazí svěcenci. Dnes vám Ježíš opakuje: ?Už vás nenazývám služebníky, nýbrž přáteli?. Přijměte toto božské přátelství a pěstujte je ?eucharistickou láskou?! Kéž vás doprovází Maria, nebeská Matka kněží; ona, která se pod křížem spojila s Obětí svého Syna a po vzkříšení přijala spolu s apoštoly a ostatními učedníky shromážděnými ve večeřadle dar Ducha, kéž vám, drazí bratři v kněžství, i každému z nás pomáhá , abychom se vnitřně dali přeměnit Boží milostí. Jen tak je možné být věrnými obrazy Dobrého pastýře; jen tak lze s radosti konat poslání poznávat, vést a milovat stádce, které si Ježíš získal za cenu své krve.
Amen!

Přeložil Josef Koláček

Další články z podrubriky Homilie