Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   16. 10. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

14.6.2003 

Santa Maria Maggiore - 5. část

Hlavní mariánský chrám Věčného města

Johana Bronková

V první kapitole naší cesty dějinami baziliky Santa Maria Maggiore jsme konstatovali, že hlavní římská mariánská bazilika ? na rozdíl od ostatních ? zachovala v interiéru svůj původní raně středověký charakter. Jinak je tomu z vnějšku. Kanovnické domy, monumentální fasáda závěru i dnešní kulisa průčelí pocházejí z 2. poloviny 17. a z 1. poloviny 18. století.

K jubilejnímu roku 1675 dokončil jeden z hlavních architektů římského baroka Carlo Rainaldi vnější úpravu závěru baziliky Santa Maria Maggiore. Jeho úkol nebyl tak docela snadný. Přístavbou dvou papežských kaplí po stranách baziliky se chrám výrazně rozrostl do šířky. Rainaldi stál před zadáním vytvořit rozlehlou fasádu o třech dominantách, kterými jsou dvě kupole Sixtinské a Paolinské kaple a samotná apsida baziliky. Urbanistické centrum pahorku Eskvilinu, naznačené také egyptským obeliskem, který nechal Sixstus V. přenést od Augustova mauzolea, bylo Rainaldiho dílem definitivně dotvořeno.

Není bez zajímavosti, že papež Klement IX., který za svého pouze dvouletého pontifikátu, dostavbu fasády inicioval, dal Rainaldimu přednost před všeobecně uznávaným a ve své době proslaveným Berninim. Jedním z důvodů odmítnutí Berniniho návrhu bylo patrně to, že chtěl obklopit apsidu 14 sloupy a žádal, aby mu byly dány k dispozici staré sloupy z baziliky svatého Jana na Lateráně. Řešení Carlo Rainaldiho je daleko střízlivější. Vedlo některé badatele dokonce k tvrzení, že jde o projev jakési neorenesance v době plnokrevného baroka.

Hodnocení možná trochu nadsazené, nicméně v jednom pravdivé: římská architektura v celé své dvoutisícileté historii nikdy docela nezapře svou antickou tradici. Prostá a sevřená Rainaldiho kompozice inspirovala stavitele mnoha mariánských poutních míst, která dostávala formu jakýchsi ?Mariánských hradů?, míst opevněných zvláštní ochranou Matky Boží.

První polovina 18. století přinesla radikální proměnu také hlavnímu průčelí baziliky. Po stavbě kanovnického domu v druhém desetiletí století přišel roku 1740 na řadu další zásah, který dal průčelí baziliky dnešní podobu. Nebyla to tentokrát otázka změny vkusu, ale nutný restaurační zásah. Kliment XII. pověřil celkovou úpravou architekta Ferdinanda Fugu. Kromě toho, že restauroval boční lodi baziliky a dořešil symetricky kulisu kanovnických domů, je také autorem fasády představené středověkému průčelí s mozaikami.

Dvouetážová stavba inspirovaná trojdílnou sestavou Vítězných oblouků je ozdobena sochami bl. Niccola Albergatiho a sv. Karla Boromejského na zakončení balustrády mezi patry, na horní balustrádě jsou sochy Madony a čtyř papežů a střední fronton doplňují alegorie Panenství a Pokory.

V prvním patře lodžie se nabízí návštěvníkům jedinečná podívaná na vrcholně středověké mozaiky z konce 13. a počátku 14. století. O jejich autorství není v literatuře plná shoda, nicméně částečně jsou dílem žáka slavného Jacopa Torritiho, Filippo Rusutiho. Centrální výjev nad kruhovým oknem zobrazuje Krista Pantokratora podle staré byzantské tradice. Kristus sedí na zdobném trůnu a v ruce drží knihu s nápisem ?Já jsem světlo světa?. Ve spodní části je dosud čitelný nápis, ve kterém se k autorství hlásí Rusuti. Po stranách jsou kromě andělů znázorněni také dva objednavatelé: kardinálové Iacopo a Pietro Colonna. Další scény opakují historii založení baziliky papežem Libériem a stylově nejsou vzdáleny Giottovským hledáním, jak vyjádřit prostor. K nejpůvabnějším jistě patří mozaika, na níž Kristus se svou Matkou sypou uprostřed léta sníh na Eskvilin.

Římská bazilika Panny Marie se zapsala dvěma událostmi také bezprostředně do dějin našeho národa. Roku 868 papež Hadrián II. položil za přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje na oltář slovanské bohoslužebné texty a tímto aktem schválil slovanskou liturgii. Na tomtéž místě byl téměř o osm století později uctěn papežem a zástupy lidu malý středověký obrázek původně ze strakonické komendy johanitů, jenž se roku 1620 stal emblémem vítězství císařských vojsk na Bílé hoře.

(Zajímavou fotogalerii baziliky Santa Maria Maggiore naleznete zde.)

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
4.8.08 Zítra začnou oslavy v bazilice Santa Maria Maggiore
28.2.07 Bazilika P. Marie Větší
13.12.05 Obraz P. Marie Sedes Sapientiae se vrátil do Říma
5.8.04 Svátek P. Marie Sněžné v Římě
31.5.03 Santa Maria Maggiore - 4. část



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 21
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti