Mezi tři titulární chrámy římské čtvrti Trastevere ? tedy česky Zátibeří ? patřila bazilika sv. Cecílie. Titulus znamenal původně nápis na kameni, který v římské době vyznačoval hranice pozemků, za císaře Trajána, ve druhém století našeho letopočtu, ohraničoval titulus jurisdikce kněží. Odtud byl později výraz přenesen také na první křesťanské kostely, které nesly zpravidla jméno patrona, v jehož domě se tato první křesťanská shromaždiště zformovala. Také bazilika sv. Cecílie stojí nad římským domem, ve kterém kdysi žila tato velmi uctívaná mučednice, patronka hudby, ale také výtvarného umění a poesie.
Kdo byla tato žena, oslavovaná až do dnešních dnů? Nejstarší historické zmínky o sv. Cecílii zaznamenalo Martyrologium Hieronymianum, a je tedy nesporné, že římská církev oslavovala sv. Cecílii už ve 4. století. V aktech o mučednické smrti sv. Cecílie, které v polovině 5. století shromáždily všechny tehdy dostupné texty, se dozvídáme, že Cecílie pocházela ze senátorské rodiny a byla křesťanskou už od dětství. Jak bylo zvykem, vybrali jí rodiče ženicha ze stejně vysoko situované rodiny. Její nastávající Valerián však byl pohan. Hned po svatebním obřadu ho však na pokyn anděla Cecílie poslala na místo u třetího milníku na apijskou ulici, kde jej pokřtil papež Urban. Když se Valerián jako křesťan a novomanžel vrátil k Cecílii, zjevil se nad nimi anděl a korunoval oba růžemi a liliemi. Na křesťanství se brzy obrátil také Valeriánův bratr Tiburtius. Stali se horlivými křesťany, štědře rozdávali almužny a pochovávali těla křesťanů, kteří položili za víru život. Římský prefekt Turcius Almachius oba bratry odsoudil k smrti, avšak důstojník, který měl rozsudek vykonat, jménem Maximus, sám uvěřil křesťanské zvěsti a spolu s nimi obětoval víře svůj život. Pak přišla na řadu také Cecílie. Dříve než byla zajata, věnovala svůj dům pro bohoslužby římské církvi. Po slavnostním vyznání víry před prefektem byla odsouzena k udušení v lázni svého vlastního domu. Žár a dým ji však neuškodil. Pokusili se ji setnout hlavu. Popravčímu se však nepovedlo ani to ? nechal zraněnou Cecílii ležet. Ta žila ještě tři dny, stihla rozdat veškeré jmění chudým a dům odkázat církvi. Papež Urban pak pohřbil její tělo do Kalixtových katakomb, vedle papeže a biskupů. Ať již budeme přikládat vyprávění jakoukoli hodnotu, jisté je, že postava sv. Cecílie je historická. Také Valerián, Tiburtinus a Maximus jsou historickými osobnostmi a byli pochováni v Praetextatových katakombách při Via Appia. Kdy došlo k mučednické smrti Cecílie, není z dochovaných pramenů jednoznačné. Nejspolehlivějším ukazatelem je těsné sousedství jejího hrobu se starou kryptou papežů pocházející z konce 2. století. Také data jejího svátku se ve starých dokumentech různí, jisté však je, že při jejím domě v Zátibeří má dlouhou tradici připomínka sv. Cecílie 22. listopadu.
Z raně křesťanského kostela, který vznikl nad rodným domem sv. Cecílie, dnes téměř nic nezbylo. Stavba byla ve špatném stavu pravděpodobně už na počátku IX. století. Tehdy se papež Paskal I. (817-824) rozhodl vybudovat novou baziliku, kterou dal vyzdobit krásnou mozaikou, dosud zachovanou v apsidě. Najdeme na ní také stavebníka papež Paskala s modelem kostela v ruce a s čtvercovým nimbem, vyhrazeným žijícím osobám. Paskalova bazilika byla trojlodní stavbou členěnou 12 sloupy po každé straně. Sleduje tak doslovně text sv. Pavla o církvi, jejímž symbolickým obrazem má být také každý chrám, která je založena na 12 apoštolech. Dodnes se zachovala také krypta vybudovaná pod hlavním oltářem, kde byly uloženy relikvie sv. Cecílie, ale také jejího muže Valeriána, švagra Tiburtia a vojáka Maxima, přenesené z katakomb.
Důležité místo mezi římskými bazilikami měla však už první stavba nad domem Cecílie. Její význam dosvědčují některé události, které se tam odehráli. Patří mezi ně například konkláve roku 768, ze kterého vyšel papež Štěpán III. Archeologové v posledních desetiletích odkryli rovněž prostor odkazující k prvotnímu chrámu. V jedné z místností patřící k obytné části římského domu bylo již v 5. století zřízeno baptisterium. Vzhledem k tomu, že jediné, co z první baziliky zbylo, je křestní kaple, lze předpokládat, že Paskalova bazilika z IX. století zcela přesně respektuje původní rozvrh raně křesťanské stavby, včetně úrovně dlažby.
Archeologický zájem o minulost ovšem není novinkou posledních dvou staletí. Křesťanská archeologie se rozvíjí plynule již od druhé poloviny 16. století. A právě v bazilice sv. Cecílie došlo roku 1599 k jednomu z jejích famózních objevů. Kardinál Sfondrato dal v rámci příprav na jubilejní rok 1600 restaurovat svůj titulární chrám. Pod hlavním oltářem baziliky sv. Cecílie v Zátibeří byly nalezeny sarkofágy, které dal Paskal I. přenést z katakomb. V jednom z nich bylo objeveno tělo sv. Cecílie, podle dobových zpráv intaktně zachované. Podle zázračně zachovaného těla provedl Stefano Maderno mramorovou sochu, kterou návštěvník dodnes uvidí pod hlavním oltářem. Zachycuje Cecílii tak, jak ji roku 1599 nalezli: prsty naznačuje číslo tři, na paměť toho, že její slavnostní vyznání víry v Nejsvětější Trojici přežilo její smrt.
Za nejstarším zobrazením sv. Cecílie je však třeba vydat se do katakomb sv. Kalixta při Apijské silnici. Jak už bylo řečeno, nedaleko slavné krypty papežů je také nika, kde bylo pravděpodobně tělo sv. Cecílie uloženo. Objevuje se v ní dvakrát postava bohatě oblečené ženy a papeže Urbana. Jako vznešená Římanka figuruje také na mozaice papeže Pasquala v apsidě své baziliky.
V příručkách, které se snaží uvést legendární příběhy na pravou míru nebo jinak dekonstruovat historii, najdeme, že se Cecílie stala patronkou hudebníků omylem. V aktech o její mučednické smrti stojí ?cantantibus organis illa in corde suo soli domino decantabat? ? tedy když hudebníci na její svatbě vyhrávali, ona ve svém srdci zpívala pouze Bohu. Ono cantatibus organis bylo interpretováno, jako by Cecílie sama byla varhanicí, jak ji také na řadě pozdějších zobrazení nacházíme. Avšak posuďte sami: kdo jiný by měl držet ruku nad hudebníky, ne-li ten, kdo obrací své srdce k Bohu za zvuku hudby?
(Zajímavou fotogalerii baziliky svaté Cecílie naleznete zde.)
Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma
odeslat článek
vytisknout článek
