Vatikán.
Třetím dnem pokračují ve Vatikánu duchovní cvičení, kterých se účastní Svatý otec a pracovníci Římské kurie. Ve svých dopoledních meditacích se kardinál Albert Vanhoye zastavil u způsobu, jakým je v listu Židům prezentován slib Nové smlouvy a u evangelia o svatbě v Káni Galilejské.
List Židům ukazuje na těsné spojení mezi Kristovým kněžstvím a Novou smlouvou, které je Ježíš prostředníkem. Jeho text přináší dlouhou citaci z proroka Jeremiáše, ohlašující Novou smlouvu. Kardinál Vanhoye připomíná, že lid Izraele byl Bohu opakovaně nevěrný, ale Bůh přesto poslal Jeremiáše ohlásit skutečně Novou smlouvu, odlišnou od té, která byla uzavřena s Otci. Bůh chce radikální změnu. Nová smlouva má čtyři prvky:
?První aspekt, Nová smlouva bude vnitřní a ne vnější. Druhý aspekt, bude to vztah vzájemné dokonalé sounáležitosti Boha a lidu. Třetí aspekt, nepůjde o ustanovení kolektivní, ale bude to osobní vztah mezi každým a Bohem. Čtvrtý aspekt, tento vzteh bude založen na úplném odpuštění hříchů.?
Nová smlouva tedy přináší proměnu srdce. Na Sinaji, pokračoval kardinál Vanhoye, Bůh napsal svoje zákony na kamenné desky ? vnější zákony, které je třeba zachovávat, ale které nemění srdce osoby. Byla nutná vnitřní proměna a tu Bůh slibuje. Proměna srdce, dodává kardinál, zakládá dokonalý vzájemný vztah mezi Bohem a lidem. A nejen to. Nová smlouva ustanoví na místo kolektivního osobní, důvěrný vztah, v němž nebude třeba napomínání. Toho bylo ve Staré smlouvě stále zapotřebí, připomíná kardinál Vanhoye varování proroků. Ta však k obrácení izraelského lidu nestačila. Nová smlouva vytváří odlišnou situaci bez potřeby dalšího napomínání. Prorok Jeremiáš otevírá nádhernou perspektivu, říká kardinál Vanhoye, ale nevysvětluje, jak Bůh svůj slib naplní:
?To odhalí až Ježíš při poslední večeři, když ustanoví svátost Eucharistie. Ježíš vezme kalich a řekne: ?To je má krev nové smlouvy.? Nová smlouva musí být založená na krvi, krvi, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů.?
Nová smlouva je tedy založena na Kristově Krvi. Tak máme chápat tuto Smlouvu, která nás úplně obnovuje a uvádí nás skrze Krista do hlubokého vztahu s Bohem.
Druhou meditaci kardinál věnoval svatbě v Káni, která slaví ustanovení svazku. Kardinál Vanhoye připomněl, že Starý zákon svazek mezi Bohem a jeho lidem popisuje právě jako svatbu. Modloslužba je pak chápána jako nevěra či cizoložství izraelského lidu, jako například v příběhu se zlatým teletem. Nicméně i v nejtragičtějších okamžicích, Pán neupouští od svého plánu spojení v lásce a slibuje Novou smlouvu. V Káni Ježíš promění vodu ve víno a začne konat zázraky, čímž zjevuje svou slávu. Ale jaká je Ježíšova sláva, ptá se kardinál? Je to sláva ženicha. Je to sláva štědré lásky, která dává dobré víno na závěr svatby. Evangelium také připomíná roli Ježíšovy matky Marie. Matka hovoří se Synem o potíži ženicha s nedostatkem vína. Ježíš odpovídá způsobem, který odhaluje vývoj jeho vztahu s Matkou:
?Patristický komentář vysvětluje, že nyní už není čas Mariin, tedy čas, v němž Matka musí uvádět svého syna do života, ale že už nastal čas Ježíšův, v němž On přebírá iniciativu a realizuje Boží plán. Ježíš už nemusí poslouchat Marii, musí se chopit svého poslání Spasitele.?
Maria, poznamenal kardinál Vanhoye, se tak stává dvojnásobně Ježíšovou matkou, učí nás být poslušnými Jemu. Toto evangelium nás staví před volbu ze dvou opačných duchovních postojů: jedním je poslušnost Mariina a na druhé straně postoj toho, kdo nechce přijmout změnu vztahu, kterou Ježíš nabízí.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
