Nový portál Vatikánského rozhlasu

Ammán. Pětačtyřicet let po Pavlu VI. a devět let po Janu Pavlu II. je na návštěvě ve Svaté Zemi také Benedikt XVI. Svou cestu na místa, kde žil Ježíš Kristus zahájil dnes 8. května. Činí tak v době, kdy zde vládne napětí, protože příměří po konfliktu v Gaze je jen náhražkou opravdového míru. Benedikt XVI. přichází, jak sám řekl ještě před odletem, modlit se za dar pokoje a jednoty.

Svou návštěvu papež zahájil v Ammánu, kam přiletěl ve 14.30 místního, ve 13.30 středoevropského času. Z římského mezinárodního letiště Fiumicino odletěl v 9.30. Na palubě papežského speciálu se, jako už je při zahraničních cestách Svatého otce tradicí, konala tisková konference. Trvala 15 minut a papež odpověděl na čtyři otázky.

Nejprve řekl, že chce přispět k míru ne jako soukromá osoba či jako politický představitel, ale jménem katolické církve a Svatého stolce, k čemuž dochází ve třech rovinách: Za prvé modlitbou, za druhé formováním svědomí, tedy osvobozováním schopnosti poznávat pravdu a za třetí oslovováním a podporou rozumu a skutečně rozumných postojů. Druhá otázka se týkala vztahu křesťanství a judaismu. Papež odpověděl, že není divu, vznikají-li nedorozumění mezi dvěma světy, které se vyvíjely dva tisíce let odděleně, a poukázal na potřebu vzájemného poznávání, ke kterému postupně na obou stranách dochází. Benedikt XVI. přitom v souvislosti se třetí otázkou, týkající se vztahů s islámem zdůraznil potřebu trojstranného dialogu mezi křesťanstvím, judaismem a islámem. Nakonec se papež vyjádřil k situaci křesťanů ve Svaté zemi a vyjádřil naději, že se jim dostane odvahy, pokory a trpělivosti, aby neodcházeli do emigrace, ale přispívali k mírumilovné budoucnosti svých zemí.

Na letišti Queen Alia v hlavním městě Jordánska Svatého otce přivítal král Abdalláh II. bin al-Husajn s královnou Ranijou, apoštolský nuncius Francis Assisi Chullikat, diplomatický sbor a politické špičky, patriarchové a biskupové Jordánska a Svaté země a chybět samozřejmě nemohla ani skupina věřících. Král Abdalláh ve své promluvě na uvítanou připomněl, že papež přichází do míst, kde má své kořena víra v jednoho Boha, která je společná židům, křesťanům i muslimům, vyzdvihl pozitivní roli víry v podpoře lidské důstojnosti, ujistil že přijímání poutníků je jednou ze služeb jeho země. Benedikt XVI. poblahopřál jordánskému králi k letošnímu desátému výročí jeho nástupu na trůn. Připomněl také hlavní důvody své návštěvy:

?Přišel jsem do Jordánska jako poutník, abych uctil posvátná místa, která hrála tak důležitou roli v některých klíčových událostech biblických dějin. Na horu Nebo přivedl Mojžíš svůj lid, aby pohlédl na zemi, která se měla stát jejich domovem, a zde také zemřel a byl pohřben. V Betánii za Jordánem kázal Jan Křtitel a vydal svědectví o Ježíšovi, kterého pak pokřtil vodami řeky, od níž má tato země své jméno. V následujících dnech navštívím obě tato posvátná místa a budu mít to potěšení posvětit základní kameny kostelů, které budou postaveny na místech, kde podle tradice došlo ke křtu Páně. Možnost postavit si bohoslužebné budovy, kterou katolická komunita v Jordánsku má, je znamením respektu, který tato země chová k náboženství, a já chci jménem věřících vyjádřit, jak vysoko si této otevřenosti cení. Náboženská svoboda je zajisté základním lidským právem a vroucně si přeji a modlím se za to, aby respektování nezcizitelných práv a důstojnost každého člověka docházely stále většího uznání a ochrany nejen na Blízkém východě, ale všude ve světě.?

Papež dále připomněl, že návštěva Jordánska je dobrou příležitostí vyjádřit svou hlubokou úctu k muslimské komunitě a roli Abdalláha II. při prosazování lepšího porozumění ctnostem, které hlásá Islám.

?Nyní, několik let od vydání Ammánského poselství a Mezináboženského Ammánského poselství, můžeme říci, že tyto vznešené iniciativy přinesly dobré výsledky při usnadňování civilizačního spojenectví mezi západním a muslimským světem a vyvrátily předpovědi těch, kteří považují násilí a konflikt za nevyhnutelné. Jordánské království stojí skutečně již dlouhou dobu v čele iniciativ směřujících k prosazování míru na Blízkém východě a ve světě, povzbuzuje mezináboženský dialog, podporuje úsilí o nalezení spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu, přijímá uprchlíky ze sousedního Iráku a snaží se potlačovat extremismus.?

Papež hovořil také o dialogu mezi muslimy a katolíky:

?Drazí přátelé, na semináři Muslimsko-katolického fóra, které se konalo loni na podzim v Římě, se jeho účastníci zamýšleli nad ústředním postavením, jaké má v našich vlastních náboženských tradicích přikázání lásky. Vroucně doufám, že nám všem tato návštěva a vlastně všechny iniciativy, konané za účelem podpory dobrých vztahů mezi křesťany a muslimy, pomohou růst v lásce ke všemohoucímu a milosrdnému Bohu i ve vzájemné lásce bratrské. Děkuji za přijetí, děkuji za vaši pozornost. Kéž Bůh dá Vašim Veličenstvům štěstí a dlouhý život! Ať žehná Jordánsku prosperitou a pokojem!?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na uvítanou je ZDE

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, má téměř 6 miliónů obyvatel, z nich 109 tisíc je katolíků. Tvoří tak necelá dvě procenta, zatímco téměř 97 procent jsou sunitští muslimové.

Země získala nezávislost na Británii v roce 1946 jako Zajordánské království. O tři roky později si připojila západní břeh Jordánu a přejmenovala se na království jordánské. Ve válce s Izraelem v roce 1967 Jordánsko opět západní břeh Jordánu ztratilo. V roce 1994 obě země podepsali mírovou dohodu. Jordánsko je konstituční monarchií. Panovník jmenuje premiéra. Vláda musí mít schválení dvoukomorového Národního shromáždění, jehož poslanecká sněmovna má 80 volených členů a senát 40 jmenovaných králem. V roce 1992 byly legalizovány politické strany. Právní systém se zakládá na právu Šarija s některými prvky evropského práva.

Katolická církev v Jordánsku patří do ordinariátu Svaté země. Ten byl ustanoven v roce 1992. Spojuje ordináře všech katolických ritů ve Svaté zemi, tedy na Kypru, v Jordánsku, Izraeli a Autonomních palestinských územích. Předsedá jim latinský patriarcha Jeruzaléma. Mezi katolické rity ve Svaté zemi patří římští katolíci, řecko-melchitští katolíci, arménští katolíci, maronité, syro-katolíci a katolíci chaldejského obřadu. Významnou roli tu má také františkánská kustodie Svaté země.

Slavnostní uvítání Svatému otci připravili také v rehabilitačním centru pro handicapované Regina Pacis, kam odjel Přímo z letiště. Zástupy věřících ho vítaly na prostranství před kaplí centra. Pozdravit ho přijeli nejen Jordánci ale i křesťané i z okolních zemí. Svědčí o tam například transparenty: Potřebujeme Tě v Libanonu. Když se papež prodral davy přítomných, radujících se z tohoto vzácného setkání, krátce se pomodlil před svatostánkem. Poté ho přivítal latinský patriarcha Jeruzaléma Fouad Twal. Benedikt XVI. vyjádřil uznání biskupovi Salim Sayeghovi a emeritnímu patriarchovi Michelu Sabbahovi za založení a práci pro toto centrum. Pozdravil také sestry komboniánky a laický personál a jeho klienty:

?Drazí přátelé, každý z nás je poutníkem. Všichni jsme cíleně vedeni po Boží cestě. Máme přirozeně sklon dívat se zpět na uplynulý život, někdy s lítostí či zraněními, často s vděčností a uznáním, ale hledíme také dopředu, někdy s chvěním a úzkostí, vždy však s očekáváním a nadějí; máme přitom na paměti, že existují druzí lidé, kteří nás na cestě povzbuzují. Vím, že cesty, které vás mnohé svedly do Centra Regina pacis, byly poznamenány soužením a zkouškami. Někteří z vás odvážně bojují s projevy postižení, jiní museli snášet odmítnutí a někteří z vás byli k tomuto místu pokoje přitahování jednoduše proto, že hledali povzbuzení a oporu.?

Papež vyzdvihl zvláštní význam jaký má velký úspěch tohoto Centra v prosazování spravedlivého postavení invalidů ve společnosti. Přicházím modlit se, a to zejména za Blízký východ, za trvalý pokoj, zrozený ze spravedlnosti, integrity a soucitu, pokoj, který plyne z pokory, z odpuštění a z hluboké touhy žít v harmonii jako celek, řekl a dodal, že modlitba je činná naděje, laskavý kontakt s jediným Bohem v němž si uvědomujeme prchavost lidských rozdělení a předsudků a všímáme si podivuhodných možností, které se před námi otevírají, když se naše srdce obracejí k pravdě Boží.

?Drazí mladí přátelé, zvláště vám toužím říci, že jsem-li mezi vámi, pociťuji sílu, která přichází od Boha. Vaše zkušenost bolesti, vaše svědectví soucitu, vaše rozhodnost při překonávání překážek, které potkáváte, mne povzbuzují ve víře, že utrpení může způsobit změnu k lepšímu.?

Také srdce zatvrzelá cynismem či nespravedlností nebo zdráhavostí odpustit, nejsou nikdy mimo dosah Božího působení a mohou být vždycky otevřena novému způsobu existence, nové vizi pokoje. Vyzývám vás všechny, abyste se každý den modlili za náš svět.

?Modlete se, prosím, za každý den této mé pouti, za mou duchovní obnovu v Pánu a za obrácení srdcí k odpuštění a solidaritě, jež jsou vlastní Bohu, tak aby má naděje ? naše naděje ? na jednotu a pokoj světa přinesly hojné plody.?
poprosil papež v centru pro handicapované.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE

Zakladatel centra Regina pacis biskup Sayegh v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas vysvětlil, že papež do země přichází jako host krále a to naplňuje jordánské křesťany radostí, protože král je představitelem všech. V centru Regina pacis je také místem, kde se scházejí mladí a biskup Sayegh připomíná, že také mladí Jordánci se účastnili Světových dnů mladých v Sydney.
?Návštěva mešity odráží to, co Jordánsko žije, život v míru. Žijeme s muslimskými bratry společně stovky let.?
Jordánsko přijímá hodně uprchlíků. Stará se o ně také Jordánská Charita:

?Když byla válka v Palestině, v letech 1947-1948, Jordánsko přijalo uprchlíky. Nyní je tu hodně uprchlických táborů, kde Palestinci očekávají spravedlivé a legitimní mírové řešení jich otázky. A jsou tu také Iráčané. Není jich míň než 600-700 tisíc, a je mezi nimi asi 25-30 tisíc křesťanů.?

V podvečer pak navštívil v královském paláci krále Abdalláha, královnu Raniju a jejich čtyři děti. Benedikt XVI. s králem Abdallahem II. asi půl hodiny promluvil v soukromém rozhovoru.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(MaS)