Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

9.10.2009 

Ornáty

Homilie k 28. neděli v mezidobí

Tomáš Špidlík

?Maminko, kdo je tam ten pán, co je tak pěkně nastrojený?? ptalo se děvčátko v kostele a ukázalo prstem na kněze u oltáře. Klepli jí po ruce a řekli: ?Buď zticha!?. Ale matka sama se pak přiznala, že ji ta otázka přivedla k zamyšlení: ?Proč se při naší bohoslužbě užívá takových slavnostních ornátů. Kristus Pán jistě slavil poslední večeři v obyčejném denním šatě a neodlišoval se od ostatních. V reformační době se o tom dost diskutovalo. Katolickou odpovědí nato byly drahocenné mešní ornáty plné zlata a ozdob. Slovo ornát je z latinského ornatus, ozdobený. Tehdy šlo o otázku dogmatickou. Je kněžství opravdu svátost? Zvláštním šatem se ukazuje navenek, že nikdo jiný nesmí sloužit mši a udílet svátosti než ten, kdo k tomu byl od biskupa vysvěcen.

Ve srovnání s barokními přepychovými paramenty jsou dnešní kostelní ornáty daleko skrovnější. Ale psychologicky je stále odůvodňujeme. Nevěříme příliš, že ?šaty dělají člověka?, ale přesto konstatujeme, že šaty prozrazují navenek to, co člověk je, zvláště v okamžicích, kdy vystupuje úředně jako zástupce nějaké vyšší autority, jako např. soudci, kteří vynášejí rozsudek. Ale jsou v uniformě i obyčejní policisté, kteří dávají pokutu nepozorným řidičům aut. A proti těm, kdo namítají, že se kněz svým oblekem vyvyšuje nad ostatní, se dá uvést i opačné tvrzení: pěkně se ustrojíme, když máme přistoupit k někomu, koho si velmi vážíme. V kostele je to Bůh a i lid Boží.

Symbolismus oděvu je široce rozvinut v Písmu svatém. U židovských beduínů Starého Zákona bylo známkou životního zajištění mít chléb na jídlo a dobré šaty na oděv. Darovat svoje šaty někomu bylo znamením, že ho považuje za svého vlastního. Ve zjevení na hoře Tábor viděli apoštolé Ježíše oblečeného do slávy Boží (Mt 17,2), tedy jako Božího Syna. Sv. Pavel ten symbolismus často přenáší na křesťanský život. Jsme povoláni, abychom se oblékli v Krista (Gal 3,27), abychom tak oblékli nesmrtelnost. Ve Starém Zákoně nabízel král Saul mladému Davidovi, aby se oblékl do jeho zbroje do boje proti nepřátelskému obru Goliášovi. Sv. Pavel vyzývá věřící, aby se oblékli do zbroje Boží (Ef 6,1), do zbroje světla (Řím 13,12), aby se tak oděli nesmrtelností (1 Kor 15,53). Musejí tedy svléci všecku nečistotu starého člověka. V Apokalypse přistupují před Boží tvář ti, kdo mají bílá roucha, protože je důkladně omyli v krvi Beránkově (Zj 7,14).

Tím textem se zřejmě inspiruje tradiční zvyk, že je základní liturgický oděv bílá alba, společná všem, kteří přistupují k oltáři. Stará modlitba, která se doporučuje kněžím, aby se ji modlili, když si bílou albu oblékají, začíná slovy: ?Očisti mne, Bože, abych byl obílen krví Beránkovou.? Na tu albu se pak teprve obléká to, co je znakem úřadu a funkce, tj. štóla diakonů, kněží, biskupů. Nakonec pak přijde ornát, symbol slávy Kristovy, jehož přímým zástupcem je kněz sloužící liturgii.

Proto právě se vyvinula tradiční snaha, aby byla liturgie krásná. Vždycky tomu tak nebylo. Bohoslužba mnichů v Egyptě byla prostá a střízlivá. Brzy však začal převládat jiný názor, zvláště ve východních církvích. Krása bohoslužby má věřícím nabízet předtuchu krásy nebe. Sladkost církve vyzařující z liturgických funkcí v Cařihradě byla podle vypravování Nestorovy Kroniky motivem pro vyslance sv. Vladimíra z Kyjeva, proč je dobré pro Slovany přijmout křesťanskou víru. Teolog Pavel Florenskij ztotožňuje krásu s jednotou Nejsvětější Trojice, harmonie osob odrážející se v křesťanském životě. Je tedy krása přirozeným prostředím modlícího se člověka, který se tím zmocňuje duchovního bohatství. Aby tu byl dojem nebe na zemi, k tomu mají přispívat nejrůznější prvky: budovy, obrazy, roucha, svíce, kadidlo, zvony.

Hlavně v arménském obřadu, kde nemají ikonostas, to umožnilo pohled na průvody mnohých kněží, společně sloužících liturgii v nádherných rouchách. Kněz, který se na mši připravuje, se modlí ?uprostřed této nádhery?: ?Pane, učiň ze mne neužitečného služebníka, hodného duchovní služby tvé slávě, protože ty jediný jsi obklopen nádherou.?

Je však užitečné při této příležitosti si připomenout, co pravá krása, nádhera je. Není to bombast. Krásné je to, co vede naši myšlenku k něčemu vyššímu než je to, co se vidí povrchně. Šaty jsou u každého člověka jeho povrch. Jestli upoutají náš pohled svou nezvyklostí, okamžitě se ptáme, jako to děvčátko se ptalo maminky: ?Kdo je ten pán, který je tak oblečený?? Věřící i nevěřící odpoví stejně: ?Je to katolický kněz.? Ale kdybychom zůstali jenom u této odpovědi, znamenaly ornáty velmi málo. Jsou-li krásné v tom smyslu, jaké mají být, musí v nás probudit další povznesení mysli: Co znamená katolické kněžství? Je to člověk, který vykonává funkci vyšší než jenom lidskou. Je symbolem Krista, který nás zve ke své nebeské hostině. Je-li to biskup, má v ruce i berlu, je obraz božského Pastýře. Má na hlavě malou červenou čepičku, kterou mu odnímají, když se začíná modlit eucharistickou modlitbu. Jmenuje se latinským názvem solideo, to je v překladu: jedině Bohu, tj. smeká se tam, kde věříme, že stojíme tváří tvář samému Bohu.

Chce tedy katolická liturgie své kněze i při modlitbě vyvyšovat nad ostatní? Proč si tedy oni sami říkají, že jsou jenom nehodnými Božími služebníky? Odpověď na tuto otázku je prostá. Chce se tu zdůraznit veliké privilegium kněžství, služby Boží u oltáře. Přesto si však ten, kdo liturgii slouží, omývá ruce s prosbou, aby ho Bůh očistil a hned na počátku mše recituje vyznání hříchů, které končí prosbou: ?Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, a odpusť nám naše viny.? Po této stránce lidské slabosti je roven se všemi ostatními. Tím víc si je vědom, jak velké je privilegium přistupovat k Božímu oltáři. Ale není dáno jenom jemu, proto se obrací k lidu: ?Modlete se, bratři, aby se má i vaše oběť zalíbila Bohu, Otci všemohoucímu.?

Z toho všeho vidíme, kolik pěkných myšlenek v nás probudí pozorování církevních ornátů při mši, když se na ně díváme tak, jak máme, tj. jako symboly, pomůcky povznesení myšlenek k Bohu, co je cílem celé bohoslužby v kostele.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti