2. únor je Dnem zasvěceného života. To je také příležitostí pro kardinála France Rodého, prefekta Kongregace pro instituty zasvěceného života, přiblížit její nejbližší plány:
?V poslední době jsme velmi uvažovali o postavě laického bratra v bratrských řeholních kongregacích i v řeholních kongregacích složených z kněží a bratří. Musíme konstatovat, že v posledních desetiletích počet laických bratří velice poklesl. Například bratrů křesťanských škol bylo v roce 1965 16 tisíc, dnes jich není ani 5 tisíc. Jde tedy o obrovský pokles. A musíme říci, že velké problémy mají všechny kongregace bratrů. Počet bratří oproti počtu kněží poklesl rapidně. Je tu tedy problém a musí se s tím něco dělat. My se domníváme, že jeden z důvodů tohoto úbytku povolání bratří laiků je také to, že církev postavě zasvěceného křesťana - bratra laika nevěnovala dostatečnou pozornost. Ani Druhý vatikánský koncil ani pokoncilní dokumenty nepřipomínají význam tohoto povolání. Tu a tam je nějaká zmínka, ale nic víc. Chceme vytvořit zvláštní dokument, který se bude věnovat postavě bratra laika, jenž je autonomní postavou, která má smysl sama o sobě i vlastní identitu. Laický bratr není ? jak si lidé často myslí ? někdo, kdo se z nějakého důvodu nemohl nebo nechtěl stát knězem. Jde o povolání, které má svou vlastní logiku, své vlastní poslání v církvi: a dějiny to bohatě dokládají. Pomysleme například na to, jak významnou roli měly kongregace bratří ve výchově a vzdělávání mládeže v mnoha kolejích a univerzitách různých zemí. A pomysleme také na svatost: kolik bratří bylo svatořečených, zvlášť ze smíšených kongregací, například mezi kapucíny nebo jezuity je mnoho kanonizovaných bratrů laiků. Jedná se tudíž o velmi krásnou postavu zasvěceného křesťana, podílejícího se na poslání církve, která nyní musí být v církvi doceněna.?
Takže nyní máme plán vydat tento dokument...
?Ano, přáli bychom si, aby dokument o bratrech laicích vyšel letos na podzim...?
Vaše kongregace se zabývá také významem modlitby...
?Někteří lidé říkají, že se dnes řeholníci a řeholnice modlí málo. Já nevím, jestli je to pravda, a doufám, že není. Možná je dnes modlitba obtížnější. Možná v minulosti, kdy byl rytmus lidského života humánnější a nebyl takový stres a takový hluk, byla mnohem snadnější modlitba, usebrání, koncentrace a pozvednutí mysli k Bohu. V našem tak uspěchaném světě se modlitba stává obtížnější. Musíme položit důraz na naprostou nezbytnost modlitby v duchovním životě zasvěceného člověka. A to se snažíme učinit dalším dokumentem, který připravujeme. Objevuje se tu však další úhel pohledu. Kardinál Cañizares, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, měl nápad, který mi předložil, totiž vypracovat společný dokument, jehož první část by byla svěřena naší kongregaci a druhá kongregaci pro bohoslužbu a svátosti, a týkal by se liturgické formaci řeholníků a řeholnic. Také mně se to zdá velmi důležité, protože se na jedné straně objevuje určitá neznalost a nedostatek liturgické formace mladých řeholníků a řeholnic. A na druhé straně liturgické fantasie, které nejsou vždycky vkusné a neodpovídají přání a vůli církve, ani samotnému duchu liturgie. A tak se zdá, že určitá korekce je nutná. Tahle část bude úkolem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Zpracujeme tedy jeden dokument složený ze dvou částí. Jedna se bude týkat modlitby a druhá liturgické formace. Myslím, že obě části jsou nezbytné, a doufám , že prospějí duchovnímu životu řeholníků a řeholnic.?
Říká prefekt Kongregace pro instituty zasvěceného života, kardinál Franc Rodé.
Přeložila Markéta Šindelářová
odeslat článek
vytisknout článek
