Chorvatsko se o nadcházejícím víkendu připravuje na přijetí Svatého otce. Poslechněme si, jakou výzvu tato pastorační cesta znamená a co od ní očekává
kard. Josip Bozanić, záhřebský arcibiskup, v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas:
„Především bych rád řekl, že Chorvaté s napětím očekávají návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. Ihned po zveřejnění oficiální zprávy o apoštolské cestě Svatého otce do Záhřebu
4. a 5. června jsme v Církvi zahájili přípravu jak v diecézích, tak na celonárodní úrovni. Každá diecéze si vypracovala svůj program, do něhož se snaží zapojit především mládež a rodiny. Mladí lidé se připravují v rámci nejrůznějších aktivit, na modlitebních a adoračních setkáních. Je třeba říci, že mládež okamžitě přijala pozvání na setkání s papežem – bude jím Národní setkání mládeže, jež se koná každé dva roky, avšak poprvé za přítomnosti Svatého otce. Pro rodiny byly vypracovány zvláštní katecheze, které se v této přípravné fázi konají ve farních společenstvích. Avšak též věřící ve farnostech vše doprovázejí svou intenzívní modlitbou a vděčností, k nimž je vyzvali jejich faráři ode dne oznámení apoštolské návštěvy. Příprava se nese v duchu hesla setkání se Svatým otcem v Chorvatsku, které zní : „Společně v Kristu“.“
Proč bylo vybráno právě takovéto heslo?
„S biskupy chorvatské církve jsme vybrali toto téma, neboť slovo „společně“ se vztahuje k touze každého člověka setkávat se a vytvářet společenství. Tento antropologický rozměr pak nachází své naplnění v teologické a christologické dimenzi. Kristus je skálou, na níž by každý věřící a všechny křesťanské rodiny měly vystavět svůj dům, aby se mohli ubírat cestami života.“
Jaké jsou nejnaléhavější pastorační výzvy v chorvatské církvi?
„ Domnívám se, že největším problémem je sekularizace, stále více zasahující naši společnost a ovlivňující především nové generace. Církev cítí potřebu věnovat se rodinám, podléhajícím sekularizovanému způsobu života a ohroženým nedostatkem pracovních příležitostí a celkově obtížnou sociální a ekonomickou situací. Chceme ve svých obavách o rodinu podnítit občanské instituce, aby dokázaly zasáhnout v její prospěch, nejenom slovy, nýbrž i skutky. Rodinu jako instituci je třeba chránit – spočívá v ní budoucnost církve i společnosti.“
Benedikt XVI. se 4. června večer setká s chorvatskou mládeží – jak žijí mladí lidé ve vaší zemi?
„ Mladí, kteří se setkají se Svatým otcem, náleží převážně ke generacím narozeným po pádu komunistického režimu. Žijí tudíž obdobně jako jejich evropští vrstevníci, avšak jsou též otevřeni duchovním hodnotám a církevním iniciativám. Cítí, že církev je pro ně domovem, že se o ně stará a poskytuje jim prostor. Sami mladí častokráte ve farnostech podněcují nejrůznější aktivity – modlitební setkání, poutě apod. Mládež se s radostí účastní svátostného života a vyhledává též možnost zpovědi.“
V neděli 5.června se papež bude modlit u hrobu bl. kard. Stepinace. Jaký význam přikládá chorvatský národ tomuto gestu?
„ Pro chorvatskou církev je kard.Stepinac vzorem věrnosti Kristu, Církvi a Svatému stolci. Byl pravým pastýřem, jenž se zasazoval o obranu základních práv každého člověka a národa a ochranu pronásledovaných. Byl pro nás a pro Církev živým svědkem křesťanské naděje, která povstává z plné důvěry v Boží věrnost, vedoucí k vítězství dobra. Bl.Stepinac byl věrný svému svědomí, nesnížil se k jakémukoliv kompromisu a vědomě se vystavil mučednictví, aby nezradil slovo dané Kristu a Církvi.“
Jaká je dnešní role Chorvatska v Evropě?
„ Chorvatsko se připravuje na vstup do Evropské unie - také církev je tomu nakloněna. Lze říci, že Chorvatsko je odjakživa součástí evropské civilizace. Jsme si též vědomi obtíží i možností, které s sebou vstup Chorvatska do EU může přinést. Považujeme za důležité zdůraznit nevyhnutelnost výměny – evropské národy mohou vybudovat svůj „společný dům“ pouze tehdy, seznámí-li se vzájemně se svou identitou, kulturou, dějinami a zvyky. Domnívám se, že Chorvatsko, v němž společně žijí katoličtí i pravoslavní křesťané a muslimové, je též svou geografickou polohou povoláno k tomu, aby se stalo místem dialogu mezi konfesemi a náboženstvími - jakýmsi evropským mostem.“
Jakou naději vkládají chorvatský národ a Církev do nadcházející papežovy návštěvy?
„Považujeme za mimořádný dar možnost strávit dva dny se Svatým otcem, setkat se s ním a společně se modlit. Naše srdce jsou otevřená a dychtí po jeho slovech a poselství. Pohlížíme na tuto událost s hlubokým vděkem a rozpoznáváme v ní důležitou příležitost, jak obnovit náš křesťanský život, abychom se stali skutečnými svědky víry, naděje a lásky.“
Přeložila Jana Gruberová
odeslat článek
vytisknout článek
