1. 7. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1334
Poslechem z webových stránek.858
Četbou textů na webových stránkách.1609
Poslechem i četbou.829


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Zemřel Bud Spencer: Na kordy s každým, kromě Pána Boha

Benedikt XVI.: Spíše než vatikánské zahrady je Vaše dobrota místem, kde bydlím a jsem chráněn

Promyslet jinou formu EU, být kreativní




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Rozhovory

  

6.6.2011 

Jsme „Antemurale Cristianitatis

říká šéfredaktor chorvatského katolického týdeníku Glas Koncila

Česká sekce RV

Vatikánskému rozhlasu poskytl rozhovor Nedjeljko Pintarić, šéfredaktor celostátního katolického týdeníku „Glas Koncila“ (Hlas koncilu), který tlumočí názory chorvatské Biskupské konference. Byl poprvé publikován z podnětu záhřebských františkánů a za podpory bývalého chorvatského arcibiskupa Franjo Šepera, který byl předchůdcem kard. Josefa Ratzingera v úřadu prefekta Kongregace pro nauku víry, v roce1962, aby přinášel zprávy z Druhého vatikánského koncilu. „Glas Koncila“ nám přibližuje dění v římsko-katolické církvi v Chorvatsku a na celém území bývalé Jugoslávie, včetně událostí z chorvatského řecko-katolického biskupství Križevci, k němuž náležejí řeckokatoličtí věřící v Bosně-Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku.
Šéfredaktor týdeníku Nedjeljko Pintarić hovořil s naším rozhlasem o postavení katolické církve v Chorvatsku a o její roli související se vstupem země do Evropské unie:

V posledních 20 letech čelíme nejrůznějším výzvám v sociální a kulturní oblasti, z nichž nejdůležitější je problém vybudování státu. V uplynulých třinácti stoletích našich dějin jsme k tomu nikdy neměli příležitost. Během posledních sta let se u nás vystřídalo pět režimů, během nichž se národ nemohl projevit. Naše kultura není příliš známá ani v rámci Evropy. Avšak, jak řekl papež Lev X. (roku 1519, kdy křesťané odporovali rozpínavosti Osmanské říše – pozn.red.), jsme skutečně „Antemurale Cristianitatis“ – hradbami křesťanského světa. Tento fakt není významný pouze pro naši společnost, nýbrž z geopolitického hlediska i pro budoucnost křesťanství v našem regionu.

Ke katolické církvi se v dnešním Chorvatsku hlásí mezi 85 a 90 % obyvatelstva, z nichž jsou necelých 90 % etničtí Chorvaté. K srbsko-ortodoxní církvi náleží mezi 4 a 5%, přičemž ještě roku 1991 to bylo více než 12%. Jak se v posledních dvaceti letech vyvíjely vztahy mezi náboženstvími a konfesemi?

Během války nebylo možné budovat ekumenické vztahy, neboť srbští ortodoxní biskupové zemi opustili. Náš záhřebský arcibiskup kard. Bozanić řekl : Když někdo zničí tvůj dům, nesmíš ty zničit jeho, nýbrž máš jej chránit. Tímto postojem se ekumenické vztahy vyznačovaly i v letech války, během nichž se nadále konaly modlitební týdny za jednotu křesťanů, které zde v Záhřebu mají svou tradici od roku 1984. Dnes, o dvacet let později, jsou ekumenické vztahy normální – pečují o ně nejenom srbští a chorvatští křesťané, nýbrž i jiná náboženská společenství.

S jakými dalšími vyznáními se můžeme v Chorvatsku setkat?

Jak jsme si mohli povšimnout v posledních letech, je zde v Chorvatsku přítomna také ortodoxní makedonská církev. Katolická církev přenechala její komunitě v Záhřebu jeden kostel, kde může slavit svou liturgii. I v sousedních zemích spatřujeme touhu všech lidí po životě v náboženském míru. Žili jsme takto vlastně společně již po dlouhá léta, avšak válka vše zničila. Dnes se snažíme v těchto vztazích pokračovat.

Uveďme pár informací o struktuře chorvatské církve a jejím životě. Chorvatsko je v současnosti rozděleno na pět velkých církevních provincií- Záhřeb, Split, Zadar, Rijeku a Dakovo-Osijek. Z řeholních společenství jsou nejvýznamněji zastoupeni františkáni, kteří zde začali zakládat kláštery již na počátku 13.století. Druhým nejpočetnějším řádem jsou jezuité, kteří přišli do země již roku 1552, následováni dominikány. Působí zde hustá síť katolických společenství a organizací. Důvěra v církev podle sociologických průzkumů sice v posledním desetiletí lehce poklesla – ze 63% v roce 1997 na 52% v roce 2009 – katolická církev nicméně, podle slov šéfredaktora týdeníku „Glas Koncila“ Pintariće, stále silně ovlivňuje veřejné mínění. Jakou úlohu má církev před nadcházející integrací Chorvatska do Evropy?

Naši biskupové zveřejnili dokument o Evropské unii. Církev se všeobecně staví ve prospěch vstupu, avšak ne hned a bez otázek. Ve společnosti musí být nastoleno pozitivní klima a dostatečná informovanost o tom, co EU znamená – nejenom z hospodářského a politického hlediska, nýbrž ve všech odvětvích. Bude jistě zapotřebí mnohé změnit, např. v oblasti vzdělání. Je ale také možné, brát si příklad z jiných zemí – například Polska – a hledat společné zájmy. Ekonomicky je pro nás EU důležitá – z hlediska turistiky a exportu.

Záhřebský arcibiskup, kard. Josip Bozanić, v těchto dnech zdůraznil otevřenost Chorvatska vůči EU. Připomněl nicméně proces vzájemné výměny – „Evropské národy mohou vybudovat svůj „společný dům“ pouze tehdy, seznámí-li se vzájemně se svou identitou, kulturou, dějinami a zvyky.“, řekl kardinál. Chorvatsko je podle něj povoláno k tomu ,aby se stalo „mostem Evropy“. Co pozitivního může Chorvatsko přinést EU a co EU Chorvatsku?

Leccos pozitivního nám EU může přinést v oblasti zákonodárství, přičemž je nutné seznámit se nejenom s psanou legislativou, nýbrž i s její každodenní aplikací, např. na oblast práce. Jak řekl Jan Pavel II. – Evropa musí dýchat oběma plícemi. Potřebujeme nejenom evropský trh, nýbrž i rozsáhlou kulturní výměnu. Můžeme nahlédnout do dějin naší země, abychom zjistili, co takováto výměna s jinými národy pro náš region znamená. Jedná se zde o to, vybudovat politické, ale i kulturní vztahy, což by mohlo přispět ke komunikaci v evropském rámci.

„Glas Koncila“ nám přibližuje dění v římsko-katolické církvi v Chorvatsku a na celém území bývalé Jugoslávie, včetně chorvatského řecko-katolického biskupství Križevci a k němu náležejícím řeckokatolíkům v Bosně-Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku.

Přeložila Jana Gruberová

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
8.3.16 Dvojstranná komise ke kauze bl. Aloise Stepinace
4.2.16 Papež František: Oslavy v Dubrovníku mají aktualizovat péči o lidskou důstojnost
3.12.13 Referendum o zákonné definici manželství
20.4.12 Chorvatští biskupové: křesťanský hlas má zaznít v diskusi o zákonech
3.8.11 Svatý stolec vysvětluje svou roli ve sporu o majetek chorvatské diecéze



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Ježíš od nás chce skutky milosrdenství

Skončilo zasedání všepravoslavného sněmu

Maronitský patriarcha: Situace uprchlíků je neúnosná

Zemřel Bud Spencer: Na kordy s každým, kromě Pána Boha

Papež: Církev je neustále pokoušena uzavírat se do sebe před nebezpečími

Papež se modlil za oběti a za obrácení strůjců násilí spáchaného v Instanbulu

Benedikt XVI.: Spíše než vatikánské zahrady je Vaše dobrota místem, kde bydlím a jsem chráněn

Římský biskup přijal delegaci konstantinopolského patriarchátu

Nový apoštolský administrátor na jeruzalémském stolci latinského patriarchátu

Tisková konference s papežem během návratu z Arménie

Papež František v Arménii - 3. den

Papež František v Arménii - 2. den

 Nově na webu
Svatý otec: Skutky milosrdenství

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O svobodě a rovnosti podle Luthera

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Proč je abdikace Benedikta XVI. lekcí pro církev…

Rozhovory: Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červenec 16
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské